| |||
Kabinet Terney - Jídelna marsy 06:35 okrajově Shiragami a skupina u dveří jídelny Jak otevřu dveře, zarazím se při pohledu na chlapce čekajícího na chodbě. Už tu zůstal jen on. Veselá dívka odešla už před nějakou dobou. Nejistě se podívám od chlapce na profesora zpátky v kabinetu, jestli mám zavřít nebo mu mám nechat otevřeno. Dveře potom ale zavřu. Co když tam vůbec nechce jít a jen čeká až se jeho kamarádka vrátí? Na druhou stranu ale, co když tam chce jít a já mu zavřu před nosem? “Moc děkuji. Nashledanou” poděkuji profesorovi ještě jednou, ještě předtím než dveře zavřu. Chlapci věnuji krátký omluvný pohled že jsem tam byla tak dlouho. Od kabinetu zamířím svižným krokem směr jídelna. Už jsem skoro tam když si cestou kolem dveří knihovny vzpomenu zez jsem se pana profesora vlastně chtěla zeptat ještě na jednu věc. Zastavím a ohlédnu zpátky do chodby. Mám se ještě vrátit? Ale né, už jsem se ho napravovala dost. Rozejdu se tak dál do jídelny. Skupince u dveří se raději vyhnu, Vesa nevypadá právě v dobré náladě a u těch nových si taky nejsem jistá. Od dveří zabočím kousek podél zdi rovnou k pultům s jídly. Moc nezkoumám co tu je. Mám už takový hlad že je mi docela jedno co si nandám na talíř. Prostě něco k snědku. Ještě k pití a už se hrnu ke stolu. Nejdu nikam daleko, sednu kousek od nagy (56). Nevěděla jsem že jich je tady víc. Moc na ní ale necivím, jen pozdravím a pouštím se do jídla. |
| |||
Společenská místnost - Jídelna Morniel, všichni cestou a v jídelně Jak sedím pohodlně na pohovce a přemyšlím, jak bych mohla Jigmemu pomoci, přepadne mě hlad. Pravda, ještě jsem nejedla. Vstanu z gauče a vydám se rovnou do jídelny, vejdu do místnosti a spatřím Morniela. Zamávám mu na pozdrav, jestli si mě všimne a jdu k cisternám, kde si vezmu větší sklenici a naplním ji až po okraj a poté ji rychle vypiju. Pak si naleju ještě jednu a tu už pomalu upíjím. Pokud Morniel přijde za mnou, pustím se s ním do rozhovoru. |
| |||
Jídelna Hillaris, Kelly, Eric, Vesa "Dobře, díky," pokývnu hlavou. Sakra, vždyť s tímhle klukem jsem si podával ruku! Mysli, člověče! Moje myšlení ale záhy přeruší příchod - ehm, příplaz - nového exempláře do narůstajícího seznamu takové-tvory-přeci-Hospodin-nestvořil-ale-stejně-tu-jsou. Protože nechci vypadat víc vyplašeně, než už jsem, tak navážu hovor. Nebo to alespoň zkusím. "Neviděli jste tu Alianu nebo Kristy?" nadhodím v naději, že tu snad někdo zná jejich jména. Záhy se také ohlédnu ke vchodu, kdyby snad náhodou přicházely. |
| |||
Jídelna Wendy, Jack, Aryania Přesuneme se všichni ke stolu. I s nemluvným ocáskem, jak zjistím. Nechám Wendy pracovat na ruce, zatímco do sebe naházím fláky masa. Jeden by se mohl podivovat, zda vůbec koušu. Dávno je dávno prázdný, když skončí se svou prací. I taková jednoduchá údržba zabrala dost času. Až nečekaně, jak zjišťuji na hodinách. Když mne vyzve, abych to vyzkoušela, ruku zvednu, zapumpuji s ní a vyzkouším prsty. "Nice. Pěkná práce. Díky," pokývnu hlavou, když nezaskřípe, ani se nezasekne. Zrovna se chystám zeptat, co teď, když se začne připravovat další jídlo. Ha nášup! |
doba vygenerování stránky: 1.3767359256744 sekund