| |||
Jídelna Kelly, Hillaris, Eric, Morniel Nesouhlasně se zamračím když se Kelly najednou rozhodne otočit a místo pokoje vyrazí na pomoc tomu pitomečkovi co na sebe musí za každou cenu vzít utrpění všech kolem sebe. Já už jen čekám kdy si konečně vezme až příliš velký sousto, který už nerozchodí. Ale tenhle jak šváb. S povzdechem se dívám za Kelly jak mu běží na pomoc. Jasně že bych byla raději kdyby se na něj vybodla. Je dobře že drakovi nemusím nic naznačovat a sám vyrazí za ní. Otráveně si povzdechnu. Měla přece tak krásný plán, tak proč se ho nemohla držet. Skupinka kolem vlčice se začíná rozšiřovat a já já se rozhodně nebudu spoléhat na něj že mi Kelly ochrání. Jako lusknutím prstu se objevím po boku Kelly. Tak napůl jí a tou zdechlinou. Dalšího otrapu rychle vyřeší drak a já si tak můžu dát plný pozor na toho který je jí nejblíž. |
| |||
Jídelna Vesa, Kelly, Eric, Morniel Mrtvolka se baví s Kelly, takže je nechávám mluvit a nijak do toho nevstupuji. Pozorně však sleduji každý jeho pohyb, kdyby se mi jakýkoliv nezdál. Dorazí i hubeňouček. Když začne přistupovat, vyjdu mu vstříc, aby se příliš nepřiblížil ke Kelly. Během toho se ohlédnu k Vese, abych zjistil jak na tom je. Když se vracím pohledem štejchnu jím o hodiny. Obočí mi trochu překvapeně povyskočí. Vážně mi to nepřišlo tak dlouho... Hodím po něm úsměv, přesto je v mé tváři znát jisté varování. "Zdravíčko Mornieli. Za chvíli by měla být večeře. Támhle pulty se naplní a potom je možnost si něco dát. Mezi jídly máme smolík." |
| |||
Chodba před knihovnou - Jídelna Liberius - Hillaris, Kelly a Eric "Dobře, tak tedy na shledanou," rozloučím se. Před knihovníkem jsem to nechtěl zmiňovat, protože je to takové...přízemní. Ale já mám zkrátka hlad. Už jsem nejedl co jsem přišel a i když jsem celkem schopný hladu odolávat, jednoho to vyčerpá. Navíc, mezi místnostmi na mapce jsem zachytil i jídelnu, a představa, že nemusím na nikoho používat svou moc, abych dostal najíst, je zkrátka příliš lákavá. Takže ga-la-xi-je musí počkat. První dveře vpravo, když vyjdu z knihovny, jsou otevřené, a skrz ně se dá snadno zjistit, že jdu správným směrem. V rozhledu skrz jídelnu mi ovšem brání skupinka ve složení vlčí dívka - vysoký neznámý a ještě vyšší povědomý člověk. Jak se jenom jmenoval?! Neuložil jsem si ho, a teď tápu. Každopádně se k němu vydám. "Ahoj," začnu, "máš čas mi osvětlit, jak to tu funguje s jídlem?" |
doba vygenerování stránky: 1.326220035553 sekund