| |||
Před kabinetem Tarneyho okrajově Eric a Kimi, letmo Wayne, hlavně Kichi, a případně kdokoliv na chodbě I přesto, že je ta kulatá a kyselá věc v pytlíku, se mi obličej kroutí. A do toho se kolem mihne takovej velkej chlap a docela smrdí. “Yeeewh.“ nakrčím nos a můj výraz musí bejt prostě úžasnej. Jako lidi podle vzhledu nesoudim, že jo, ale ten pušík, co z něj jde je fakt něco. Ale třeba mu to jen nikdo neřekl. A třeba je to místní hrobník. napadne mě, když zapadne do dveří, kde zahlídnu kuchyňský vybavení. I když, jako otázka je, jestli by tam měl lízt. Ne, že by mě nenapadlo tam jít zaklepat. Třeba by mi dali něco, co přebije tu pachuť, ale s tím jak se tam dveře netrhnou, mě to docela přejde. Vylezou dva kluci a hrobník. Ten jeden kluk vypadá, že se pod tíhou tácu složí. A ten druhej... No do pylu ! Von má jenom tepláky ? Musí to vypadat, že se mi oči lepěj na skla brejlí, což mi dojde až když na mě polonaháč kývne. Takže, jako vždycky, když mě někdo přistihne, snažím se to zachránit nervózním úsměvem a jenom zakmitám prsty na pozdrav. Jde mi to čím dál líp...chjo. Naštěstí zmizej v chodbě a já se tak můžu věnovat souboji s kyselou pachutí. Krčím obočí, dřu si jazyk o zuby a nakonec ho zkusím vyplazovat, aby ten fujtajksl mohl vysublimovat. No a tak si nevšimnu čahouna, co se objeví vedle mě. “Fo ?“ otočim vyplazenej jazyk, jeho směrem. To znamená, že musím dost zaklonit hlavu, takže vůbec nemůže vidět...jo vypadám jako blbka. Pomalu stáhnu špičku jazyka a zakřenim se. “Hehe...“ podrbu se na hlavě, ale nakonec se hbitě vytáhnu na nohy. “J-já...jsem Moxiana...teda Moxxi.“ vyžblemtnu ze sebe šarmem sobě vlastním. A aspoň se usměju, když je tak milej. “Jsem v pohodě, jen čekám na drakouše, teda profesora. Ty jo, teda, hele nechceš bonbón? Jo, ale ne tenhle, ten je můj.“ nabídnu pytlík hned po tom, co vylovim oslintanou kouli. Super, sem za blbku a ještě to mám přilepený na ruce...fůůůj. |
| |||
Ošetřovna - Chlapecké koleje Wayne, Marcos, Ulgge, všichni cestou Je vyšší než já, ale celkem lehký. Není to procházka, ale nějak to jde. I když Waynův pohled naznačuje nabídku pomoci, nemůžu ji přijmout. Stačí, že jsem předtím nejspíš ječel jak holka. Navíc, nemůžu jít za ním a sám nic nedělat. |
| |||
Ošetřovna - Chlapecké koleje Ulgge, Kimi, Marcos, všichni cestou Kimi podepře Marcose, já podpírám Ulgge. Jako malé procesí vyjdeme z ošetřovny a zamíříme rovnou ke schodišti do patra. Jestli klučík nebude zvládat, prostě ho tam odnesu. Jsem taky připraven vzít i druhého rachiticky vypadajícího pacienta, pokud by se pod ním Kimi moc podlamoval. To zase není takový problém. Jestli nás nikdo nezastaví, tak dojdeme až na koleje, kde pohledem pátrám po cedulkách pokojů, abychom je hodili aspoň do těch správných. |
doba vygenerování stránky: 1.4840621948242 sekund