| |||
Popřeji Dyně též dobrou chuť. Rozloučím se se Sassy, když odchází. Dojídám si salát, když si ošetřovna vyžádá moji přítomnost. Kývnu Dyně a vydám se na ošetřovnu. Když tam dorazím, je tu dost rušno. Pozdravím a zamířím rovnou do ordinace. |
| |||
Schody 1. patro-1. patro Kdokoliv koho potkám Jakmile jsem na schodech, potkám skupinu, která nese další osoby v bezvědomí. Co se zase stalo? Ustoupím jim stranou, aby mohl v klidu projít a dál je nijak nezdržuju. Pokračuju na cestě, až dojdu do svého pokoje. Zavřu za sebou, sednu si na postel a přemýšlím. |
| |||
Dívčí kolej - Ošetřovna Luis, Max, všichni cestou a na ošetřovně Luis mi pomůže vstát, pevně se ho chytím a jdeme o trochu pomaleji, než skupina před náma. Jsem velmi vyčerpaná, ale stíhám jeho krok, jen toho moc cestou nevnímám. Proč to nevyšlo?! Neměla umřít! Neměla jsem to zkoušet! Takhle to nemělo dopadnout, takhle ne! Jsem plně ponořená do splašených myšlenek, takže si ani pořádně nevšimnu, že jsme už na ošetřovně. Kouknu na Luise. “Max.. Max je jen v bezvědomí, žije. Moc mě to mrzí. Moc.” Po tváři mi tečou slzy, ale snažím se nebrečet, snažím se to udržet. |
| |||
Dívčí kolej - Ošetřovna Tatiana, Max, okrajově Grimgull, všichni cestou a na ošetřovně Nikdo mi neodpoví, ale jakmile mám pohled na situaci, začíná to být poměrně jasné. Tedy alespoň to, co je potřeba udělat. Převezmu si Maxe a pomůžu Tatianě vstát. "Drž se mne, půjdeš s námi," vybídnu ji. Postupuji tak, aby mi stačila a mohla o mne být celou cestu zapřená. Postupujeme tak o něco pomaleji než Kristy, ale jsme jí v závěsu. Po orkovi cestou hodím jen pohledem, ale nezastavuji se v našem postupu. Na tváři mi sedí vážný a ustaraný výraz. Nevím co se stalo s dveřmi, ale celý náš postup to poměrně usnadní. I když vstoupíme do chaosu na ošetřovně, doufám, že se nám bude moci někdo brzy věnovat. |
doba vygenerování stránky: 1.4448370933533 sekund