| |||
Dívčí kolej - Ošetřovna Luis, Max, všichni cestou a na ošetřovně Luis mi pomůže vstát, pevně se ho chytím a jdeme o trochu pomaleji, než skupina před náma. Jsem velmi vyčerpaná, ale stíhám jeho krok, jen toho moc cestou nevnímám. Proč to nevyšlo?! Neměla umřít! Neměla jsem to zkoušet! Takhle to nemělo dopadnout, takhle ne! Jsem plně ponořená do splašených myšlenek, takže si ani pořádně nevšimnu, že jsme už na ošetřovně. Kouknu na Luise. “Max.. Max je jen v bezvědomí, žije. Moc mě to mrzí. Moc.” Po tváři mi tečou slzy, ale snažím se nebrečet, snažím se to udržet. |
| |||
Dívčí kolej - Ošetřovna Tatiana, Max, okrajově Grimgull, všichni cestou a na ošetřovně Nikdo mi neodpoví, ale jakmile mám pohled na situaci, začíná to být poměrně jasné. Tedy alespoň to, co je potřeba udělat. Převezmu si Maxe a pomůžu Tatianě vstát. "Drž se mne, půjdeš s námi," vybídnu ji. Postupuji tak, aby mi stačila a mohla o mne být celou cestu zapřená. Postupujeme tak o něco pomaleji než Kristy, ale jsme jí v závěsu. Po orkovi cestou hodím jen pohledem, ale nezastavuji se v našem postupu. Na tváři mi sedí vážný a ustaraný výraz. Nevím co se stalo s dveřmi, ale celý náš postup to poměrně usnadní. I když vstoupíme do chaosu na ošetřovně, doufám, že se nám bude moci někdo brzy věnovat. |
| |||
Chodba dívčí koleje Luis, Max, Jadelyn, Arthur, Aliana, Kristy Soustředím se na vstřebávání. Omrzliny mizí a stav se začne lepšit. Poté ale přijde něco, co jsem nečekala. Cítím nárůst energie tak vysoké, že když se uvolní, moje psychika je vystavena velkému nátlaku. Udržím se ale při vědomí. Když to skončí, jsem velmi vyčerpaná. Cítím jak mi Max sjíždí ze zad. Natočím se jeho směrem a zachytím ho, než dopadne na zem. Vezmu ho do náruče a hned zkontroluji, jak na tom je. V bezvědomí, ale žije. Vrátím pohled na studentku před sebou v okamžik, kdy jí pavoučnice zvedá ze země. Na první pohled vidím, že je bez známek života. Ne, ne, snad to není pravda, to se nemělo stát! Přijde Luis. “Luisi, vezmi Maxe na ošetřovnu, honem!” Skoro vykřiknu zoufale. Můj hlas se chvěje strachem o Maxe a všechny ostatní. Jakmile se k nám Luis může dostat, podám mu Maxe, ať hned vyrazí. |
| |||
Dívčí kolej - Chodba - Ošetřovna Aliana, Arthur, Jadelyn, Luis, Max, Tatiana, všichni cestou a na ošetřovně Držím Alianu v náručí, po zavolání přiběhne modrá vlčice a uklidňuje mě. Hned za ní se objeví chlupáč. Na jeho pozdrav se jen smutně usměji. Vlčice začne čarovat a v ruce se jí objeví orb, který rychle roste. Dokonce zahoří energií. Ten orb přiloží Alianě na hrudník a ten se začne vstřebávat. Léčitelka prosí někoho o pomoc, ale já pozorně sleduji, co se děje. Jinovatka mizí a vypadá to nadějně. Najedou se to ale celé zvrtne a já cítím na svou mysl nátlak. Není to ale pro mne tak silné. Když to přejde, tak se rozhlédnu po ostatních. Vidím chlupáče, jak sklouzává vlčici ze zad a nereaguje. U zdi se k zemi hroutí Arthur. Vrátím ale starostlivý pohled na Alianu, která leží bez známek života. Není snad mrtvá? Rychle se k ní skloním, abych ji položila hlavu na hrudník. Neslyším dýchání ani tlukot srdce. Posadím se na zadek a otřeseně koukám po ostatních. Proberou mne rázná slova Jadelyn. Zvednu se s tělem Aliany v náručí a beze slova vyrazím na ošetřovnu. Dveře jsou otevřené, nebo spíše vyražené, takže vejdu do prostoru ošetřovny. |
| |||
Dyna, Iru, všichni cestou Jídelnu začnou uklízet a hodina nebude. Zvednu se. "Tak já to zabalím slečny," pokynu kolegyním a seskočím ze židle. Vyrazím k bráně. Venku se neubráním pohledu na obřího hada a jeho skupinku. No, ale teď už to není moje starost. Projdu mimo pozemky a přesunu se konečně do postele. Díky předčasnému zavolání byl tenhle den zbytečně dlouhej. |
| |||
Butler, Maid, Kimi, Wayne Maidka ke dvojici zvedne plachý pohled a napřed se ohlédne do kuchyně na svého kolegu. Když ten kývne hlavou na souhlas, zavede dvojici do kuchyně. Připraví jídlo jim, zatímco budou připravovat tácy pro ošetřovnu. |
| |||
Společenská místnost - Chlapecký pokoj č. 6 Hluk sice přechází různé vlny chaosu, ale pořád jsem nerozhodný. Když pak kolem projde někdo, nesoucí někoho dalšího, vzdám to. Dneska toho bylo už dost. Otočím se na patě a zamířím na pánskou kolej. Zapadnu do svého pokoje, abych se mohl převléci. |
| |||
Chodba-Schody 1. patro Kdokoliv koho potkám Chvíli čekám na reakci, když najednou ze dveří vyjde ten vlk z minula. Jen si mě prohlédne a jde dál. Já mu jenom ustoupím, ať může projít a dál ho neřeším. Začnu přemýšlet nad tím, jestli bych neměl ještě jednou zaklepat nebo rovnou odejít. V tu chvíli se u mě objeví osoba s bílými vlasy, která nese druhou osobu, co je v bezvědomí. Další? Nemám čas ani zareagovat a bělovlasá vykopne dveře do ošetřovny. Dveře se roztříští a mě se naskytne pohled na to, co se tam děje. Léčitelé jsou v jednom kole, snažící se pomoct raněným, jejichž stav se nezdá zlepšovat. Celou scénu si prohlížím a přemýšlím jak bych mohl pomoct, ale na konec dospěju k názoru, že bych jenom zavazel. A tak se radši otočím a odejdu. Jaksi mě přešel hlad, takže se vydám směrem ke svému pokoji. |
doba vygenerování stránky: 1.5441808700562 sekund