| |||
Pozemky Remmi, Eric Ucítím divné vibrace a zvuky. Trochu přizvednu hlavu, víčka stále sevřená. Chvíli se nic neděje, než promluví Remmi. Očividně tay někdo je. Ochutnám jazykem vzduch. A hned toho lituji. Taková mršina. Jsem připravena smýknout smyčkou, kdyby tu novou mrtvolu napadla nějaká blbost, ale jinak zůstávám ve stejné pozici. |
| |||
Jedáleň Wendy Zdá sa, že už sa tam ten rozruh rozpúšťa. Vždy môžem sa s ním porozprávať neskôr. Teraz asi ostanem s Wendy. Otočím sa späť k Wendy a poviem. Alebo vieš čo ? Radšej tu ostanem s tebou. Alebo ak chceš, môžeme už ísť, pokiaľ ti tu nie je dobre. A môžeme ti teda niečo postaviť. Jemne sa usmejem. |
| |||
Pozemky Miko, Eric No, přece se někam dostáváme. Ale doptávat se jí budu až pak. Hlavně, že je klidnější. "Dobrá, něco ti donesu," usměju se na ní a akorát se chystam jít, když se rozsvítí zeď vedle brány a na trávu tam dropne... někdo... Co já vim, tak dovnitř by se měli dostat jenom zaměstnanci školy nebo noví studenti. "Všechno v pohodě?" houknu na něj. |
| |||
především Arthur "Jsem rád, že se Vám líbí," vysekne mírnou úklonku, než se rozejde. Vyjdete z jídelny, do poměrně široké chodby, z které vedou hned další troje dveře dál. Zamíříte však doleva a pokračujete chodbou. U dalších dveří po vaší pravici zabočíte opět doleva. Následně již do užších chodeb doprava. Materiály budovy jsou pro tebe poměrně neznámé. Dojdete ke dveřím, na které je cedulka se jménem třídního profesora, stejně tak jako tam visí jeho rozvrh. Jen pod pouhým dotykem Butlera dveře cvaknou a odemknou se. Otevře ti dveře a pobídne tě dovnitř. Za vámi dveře opět zavře a vyrazí ke stolu. |
doba vygenerování stránky: 1.4154000282288 sekund