| |||
především Mersi, Oberon, ostatní cestou a v jídelně Sedíme tady takhle již několik hodin. Když odbije půlnoc, začnu uvažovat nad tím, že ho prostě vezmu na ošetřovnu. Abych mu dala trochu prostoru, kdyby přece jenom se ještě rozpovídal, sednu si zády ke zdi a hledím na školu pod noční zataženou oblohou. Když už se chýlí ke konci další hodiny a mě čeká individuální hodina, otočím se k němu zpátky. Na jeho místě je ale u zdi nyní vrba. Chvilku na ní jen tak hledím. Nakonec jen zakroutím hlavou. Nejspíš mu tak bude mnohem lépe. Odhopkám zpátky k přednímu vchodu kolem hada a ve dveřích se setkám s tím mladíkem od bazénu. S úsměvem mu děkovně pokývnu, když mi podrží dveře a já vejdu do haly. "Koukám, že jste na ošetřovně nakonec neskončil. Jdete na jídlo?" zeptám se cestou a sama mířím do jídelny. Zamířím rovnou k pultům a nandám si misku salátu. |
| |||
Jedáleň Wendy "To som rád." Trošku sa zamyslím. "No môžem požuť zmenšený generátor energetického alebo silového pola, ktorý nadstavím, aby sa sustredil na určitú vzdialenosť a to by bolo všetko. S mágiou takto ešte narábať neviem." Potom sa letmo pozriem na príchodzích a zbadám ako Dolly je nápomocný ako vždy a niekoho, kto je tu nový a vyzerá dosť militaristicky. "Ten nový vyzerá dosť zaújimavo. Nevadí ak ho pôjdem pozdraviť ? Hneď potom prídem späť a môžeme ísť niečo kutiť. Čo na to povieš ?" Potom sa už len príjemne na Wendy usmejem a keď zbadám, že je celá zelená, tak jej s pomocou ICON vytvorím cukrík na ukľudnenie žalúdka a podám jej ho. "Daj si toto. Nebudeš potom taká zelená." |
| |||
Jídelna především Jack "To zní dobře," přikývnu. "Nebude to ale moc složitý? Jako ten náramek ne, ale jak tam chceš dá tu kopuli? Ještě bych zvládla nějaký rozkládací štít, ale jen mechanický. Nebo víš jak do toho napojit magii? To mi totiž přijde hrozně zajímavý..." rozmluvím se nadšeně a vyndám svůj notes. Rovnou si začnu vykreslovat nějaký design toho náramku, co by se mi líbil. Ale hodně záleží na tom, jak to chce Jack zaimplementovat. Skoro nadskočím leknutím, když se místností rozlehne nepříjemný zvuk. Vyplašeně se rozhlídnu, co se děje. Ten portál ve zdi nejde přehlídnout. Ani nově příchozí. Moje jídlo by se nejraději vrátilo na talíř. Ještě dobře, že to sem necítím. Jinak by šlo stoprocentně... Dolly se k němu hned přiřítí a já se do ničeho nehrnu. Kdo ví, co je zač. Jestli není zraněný, tak čí je to krev? A to je... prst??? Polknu protestující obsah žaludku a radši se otočím zpátky ke stolu. Klidně už bych i šla. |
| |||
Jídelna zejména Dolly, všichni v jídelně Trochu nechápavě přitáhnu bradu ke krku, když zmíní, že podání ruky není dobrý nápad. Asi jiné mravy. pokrčím v duchu rameny a dál bedlivě sleduji toho roztěkaného muže před sebou. Je to podivné. Jako by ten muž utíkal myšlenkami někam jinam. Jeden chce kompetentní osobu a dostane lázeň. “Lákavá nabídka pane Dolly, ale obavám se, že bych potřeboval ještě pradlenu a holiče.“ odpovím na nabídku s úsměvem a sáhnu pod klopu kabátu, kde je schovaná dýmka a zápalky. “Pouze žertuji...mhmm...rád počkám než...mhmm..se někdo kompetentní objeví.“ cedím skrz zuby tisknoucí dýmku, zatímco ji zapaluji. Je nabitá těžkým, černým tabákem. “Nemáte tu koňak nebo brandy ?“ vyfouknu otázku z obláčkem kouře. |
doba vygenerování stránky: 1.3482511043549 sekund