| |||
Jídelna především Jack "To zní dobře," přikývnu. "Nebude to ale moc složitý? Jako ten náramek ne, ale jak tam chceš dá tu kopuli? Ještě bych zvládla nějaký rozkládací štít, ale jen mechanický. Nebo víš jak do toho napojit magii? To mi totiž přijde hrozně zajímavý..." rozmluvím se nadšeně a vyndám svůj notes. Rovnou si začnu vykreslovat nějaký design toho náramku, co by se mi líbil. Ale hodně záleží na tom, jak to chce Jack zaimplementovat. Skoro nadskočím leknutím, když se místností rozlehne nepříjemný zvuk. Vyplašeně se rozhlídnu, co se děje. Ten portál ve zdi nejde přehlídnout. Ani nově příchozí. Moje jídlo by se nejraději vrátilo na talíř. Ještě dobře, že to sem necítím. Jinak by šlo stoprocentně... Dolly se k němu hned přiřítí a já se do ničeho nehrnu. Kdo ví, co je zač. Jestli není zraněný, tak čí je to krev? A to je... prst??? Polknu protestující obsah žaludku a radši se otočím zpátky ke stolu. Klidně už bych i šla. |
| |||
Jídelna zejména Dolly, všichni v jídelně Trochu nechápavě přitáhnu bradu ke krku, když zmíní, že podání ruky není dobrý nápad. Asi jiné mravy. pokrčím v duchu rameny a dál bedlivě sleduji toho roztěkaného muže před sebou. Je to podivné. Jako by ten muž utíkal myšlenkami někam jinam. Jeden chce kompetentní osobu a dostane lázeň. “Lákavá nabídka pane Dolly, ale obavám se, že bych potřeboval ještě pradlenu a holiče.“ odpovím na nabídku s úsměvem a sáhnu pod klopu kabátu, kde je schovaná dýmka a zápalky. “Pouze žertuji...mhmm...rád počkám než...mhmm..se někdo kompetentní objeví.“ cedím skrz zuby tisknoucí dýmku, zatímco ji zapaluji. Je nabitá těžkým, černým tabákem. “Nemáte tu koňak nebo brandy ?“ vyfouknu otázku z obláčkem kouře. |
| |||
Jídelna Luis, Max Čekám na dobrou radu a po chvilce mi jelen odpoví za kým bych měla zajít, ale očividně ho zatím neseženu. Ale druhá možnost je snáze dosažitelná. Hledím mu do očí a když se ukáže jeho úsměv, tak ho oplatím. Když domluví stále se na něho usmívám. “Mockrát vám děkuji za vaše rady a omlouvám se. Jmenuji se Tatiana,” představím se. Když chlupáč promluví, jelen po něm máchne, aby ho umlčel, ale nepovede se to, tak se lehce a potichu zasměju. Lehce zčervenám, když mi dojde situace. Rychle se pokusím odvrátit hovor jiným směrem. Podívám se na chlupáče. “Copak to chlupáči, nerad se koupeš? Já se koupu velice ráda.” Promluvím velice mile a snažím se mu koukat do očí. Ale mojí pozornost upoutá to, když v místnosti cítím nárůst energie a poté vidím, jak se na zdi objevují runy. Po chvíli se ozve nepříjemný zvuk a zeď se propadne do portálu, skrze portál projde osoba, která je dost špinavá od bahna a krve. A taky je cítit mnohem hůř. Snad ta krev není jeho. Zadívám se na tu postavu a během chviličky je u něho student a vyptává se ho na důležité informace. Pozorně poslouchám. Prý ale není zraněný. |
| |||
Jídelna zejména Arthur Zhluboka vydechnu úlevou. "To jsem moc rád." Zářivě se na něj zazubím. Hned jak zmíní podání ruky, sklopím pohled k zemi. "Stejně by to nebyl dobrý nápad..." zamumlám ke svým špičkám bot. Zvednu k němu překvapený pohled. "Co je to poručík?" potom hned zatřesu hlavou. "Omlouvám se. Říkají mi Dolly." Uvažuji nad tím, že bych měl asi udělat něco jako on, ale potom se zeptá na další otázku. "Pan třídní má svůj kabinet... Ale není na obědě, tak nevím, jestli tam bude. Ale máme nádhernou obrovskou koupelnu! Tam vám můžu ukázat cestu... Tedy... Jestli chcete..." opět uskočím pohledem někam mimo něj. |
| |||
Jídelna zejména Dolly, všichni v jídelně Na malý okamžik mi přijde, že celá místnost strnula v sousoší, které by anglický umělec pojmenoval “Zaskočené sousto “. Jedna z bytostí se, však rychle pohybuje mým směrem. Vlastně běží. Nachvilku přemýšlím, jestli má vůbec v plánu se zastavit. Inu pravá noha se v naučeném instinktu přesune lehce dozadu. Nakonec je to, však planý poplach. Trochu nevěřícně zamžourám na muže před sebou.Mít na frontě lapiduchy rychlé jako on, nestačí nám obvaziště. “Jsem v pořádku, děkuji za optání.“ věnuji mu vděčný úsměv. “Podal bych vám ruku, ale společenská konvence říká, že v tuto chvíli to není vhodné.“ pokrčím omluvně rameny a rukou poukáži na stav svůj i svršků. “Poručík Arthur Bane.“ předvedu lehkou úklonu. “Kde, prosím, naleznu někoho s rozhodovací pravomocí ?“ |
| |||
Jídelna především Arthur Než stačí Zugu opět nějak zareagovat v místnosti se nastřádá magie a poté se otevře portál. S očima navrch hlavy sleduji, co se bude dít. Poté vyjde muž... Počkat... To je krev? V tu chvíli již stojím na nohou. Talíř nechávám talířem a rozeběhnu se k dotyčnému kolem stolu. Nechci se prodírat kolem těch dvou důležitě vypadajících vlků, takže to vezmu druhou stranou. Když doběhnu k muži, (pokud mne nikdo nezastaví) napřed se musím pořádně nadechnout, abych mohl promluvit. "Jste v pořádku? Nejste zraněný? Jestli ano, mohu pomoci!" vyhrknu na něj naráz. |
doba vygenerování stránky: 1.560161113739 sekund