| |||
Za školou - Chodba sklepení Vesa, Kelly, všichni cestou Zvednou se a vydají se do budovy. Přes pozemky jdu krok a půl za nimi, ale když procházíme kolem dalších studentů, snažím se jít tak, abych byl mezi dívkami a ruchem. Sejdeme do sklepení, kde to vypadá, že nikdo není. Trochu se mi uleví. Žádní studenti, žádný chaos, žádný chaos, žádné nebezpečí. S jiskřičkami v očích a úsměvem jen kývnu hlavou na souhlas a když za sebou zavřou dveře, postavím se do jejich středu s rukama založenými na hrudi. Ostražitě se rozhlížím, jestli někdo přeci jen není v nějaké další relaxační místnosti, nebo by se snad rozhodl do nějaké jít. |
| |||
Vstupní hala - Před vchodem Remmi, Nybe, okrajově všichni v hale a průchozí "Nezněla jsi tak, tam před učebnou," zamumlám Remmimu do ramene. Jeden by řekl, že si vzpomene, jak mi vmetla do ksichtu Kisu. Ale poslední hodiny jsem se v tom utápěla očividně jen já.. Sooo. "Tak... Proč..." nesložím ani kloudnou větu, protože se mi zbytek zadrhne někde za knedlíkem. Jestli si vážně myslela, že za to nemůžu, tak proč mi to tak arogantně omlátila o hlavu? Jasně, neudělám to naschvál, ale stejně jsem jen hnusná, že se to stalo? Wtf Nybe? Trochu sebou škubnu, když se jeden hádek vydá po mých zádech samovolně pryč, uvolněn z klubka. Jejich výměnu slov už příliš nevnímám. Mám problém koncentrovat se na tady a teď, když začíná přicházet tolik nových vjemů. Jen překvapeně mrknu, když se ocitnu v Remmiho náručí. Už jsem tak mimo, že ani nevnímám, že se ta bitch propromenádovala kolem. Stejně za to může ona. Nevím jak, ale nějak jo. Vždycky za všechno můžou nagy. Jemně sevřu Remmiho oblečení na hrudi a nechám se nést ven, aniž bych vůbec vnímala, co se kolem děje. |
doba vygenerování stránky: 1.3952331542969 sekund