| |||
Vstupní hala Remmi, Nybe, v doslechu Wendy a Jack Moje ostré nehtíky sice štípou i přes oblečení, ale není to bolestivý stisk. Když se kolem prožene koboldík, vmáčknu se více za Remmiho směrem k nástěnce. Více na něj nereaguji. Nadechnu se, že odpovím na navazující otázku od Nybe, ale jen se nadechnu a beze slov pusu zase zavřu. Vlastně nevím, co na to mám říct. Jsem v pohodě? Nepřipadám si tak. Připadám si trochu, jako kdybych měla v hrudníku díru. Nakonec tedy jen mýknu rameny v jistém neurčitém gestu. Na její další slova nakrčím čelo a stisk na Remmiho ramenou zesílí. "Myslela jsem, že jsi moje kamarádka," opáčím tedy jen nakonec a zabořím spodní část obličeje Remmimu do ramene. "Remmi si nemyslí, že je to moje vinna," zamumlám sotva srozumitelně do jeho ramene. Zůstávám na místě, i když se mi ruce za pevným stiskem třesou. Hádci začínají být s každým okamžikem hlasitější. Kdo na mne vidí, si může všimnout, že postupně, zpod límce bundy, mi po krku na tvář stoupají zelené šupiny. |
| |||
U nástěnky Miko, Remmi, okrajově Wendy a Jack Nechápavě se zamračím při té její totálně nemikovské reakci na můj příchod. To není normální že se by se zrovna Miko za někoho takhle schovávala. No a ten se hned zase snaží dělat ramena a tvářit se důležitě. To se po něm jen kouknu a trochu otráveně nad tím zakroutím hlavou. Fakt nechápu co se tady snaží předvést. No ale nechámho při tom, když mu to dělá dobře… Miko pak teda odpoví že její hadíci jsou v pohodě. "Tak to je pecka, a co ty? Jsi taky v pořádku?" Poptám se pak starostlivě. Teda nejsem slepá, jasně že asi nebude úplně stopro v pohodě, ale tak co bych se nezeptala ne? Lepší ať to řekne sama než si to domýšlet. Do haly přijdou další, po těch se ale jen ohlednu přes rameno než si popojdu k nástěnce. "...a hele jo nedělej jako bych tě měla kousnou do zádě jo? Nic sem ti neudělala." Napomenu Miko mrzutě cestou k nástěnce. Každej přece ví že na to by se muselo jít jinak. Třeba si sem nenakráčet a hned na sebe neupozorňovat. "Navíc mě znáš mnohem dýl než jeho" dodám zklamaně a začnu studovat nástěnku, kdy mě čeká další hodina. Řeknu to hlasitěji jestli se mezitím rozhodne jít pryč. Což by teda bylo dost sprostý. |
| |||
Vstupní hala Miko, Nybe, okrajově Wendy, Jack a knihovník Než se stihneme odebrat ven, přižene se do haly hádkovo okřídlená skoro-spolusedící a hádek se skoro svlíkne z kůže. Ani nemrknu a je schovaná za mnou. Automaticky se trochu vypnu, aby měla větší pocit bezpečí. Nejsem si jistej, co se mezi nima stalo, tak se do toho zatim nevkládam. Když pak přijde ještě Wendy a Jack, jestli jsem to zaslech správně, tak se celá napne. Prožene se kolem kobold, že mu ani nestačim kývnout zpátky v pozdravu. Otočím k hádkovi hlavu a pohledem zkontroluju, jak je na tom a jestli neháže pohledy 'utečme ven'. Protože jakmile byť naznačí, tak jí odvedu pryč, aby byla v klidu a cítila se v bezpečí. |
doba vygenerování stránky: 1.6730198860168 sekund