| |||
Podívám se na Alfu a nakonec přeci jen sklopím pohled k displeji, abych si ji rychle vyhledala na školním webu. "V učebně 1 máte historii. To ostatně platí pro vás všechny," rozhlédnu se po všech přítomných upírech. Do učebny vrazí kluk. "Jdeš na čarodějnicnou hodinu? Jestli jo, tak si kecni do lavice, my už odcházíme," vyzvu ho. S tím se přesunu k němu a otevřu dveře, abych dala najevo, že hodina už skončila. Počkám tady, ale až se se Shizeiem vystřídáme, aby tu byl pořád dozor. Přeci jen, nechat tyhle malé tikající bomby samotné se nevyplácí. |
| |||
Učebna 3 - Učebna 1 Seskočením z lavice se proměním zpět do lidské podoby. Přistrčím svou židli a nabídnu slečně Monique ruku, abych ji pomohl vstát a následně rámě, abychom se přesunuli z učebny do učebny. Mí strážci se vrátí k mým zavazadlům a pak nás doprovodí, jeden před námi jeden za námi. Do následující učebny vstoupíme stejným způsobem a zaujmeme všichni čtyři opět ta samá místa. "Dobrý večer pane profesore. Omlouváme se za zdržení, ale teď jsme byli teprve propuštěni z předchozí hodiny." |
| |||
Ve dveřích ošetřovny - Nástěnka Remmi, Lilith "Klidně, stejně vzadu ještě určitě někdo bude..." kývnu hlavou na souhlas, že můžeme jít ven hlavním vchodem. Než však stačíme vyjít ven, přišourá se démonka. Když na nás zavrčí odpovědí je jí hlasité syčení celé mé hlavy a jeden ostrý pohled zpoza tmavých brýlí. Pff. To je dneska den. "Srát na to a všechny..." zabrblám si pro sebe, chytím Remmiho za ruku a kráčím s ním rychle chodbou kolem různorodé skupinky, rovnou k nástěnce. Nezastavuji a nenechám nás zastavit. Každý kdo by se o to pokusil, by dostal opravdu nepříjemný pohled, doprovázené popuzeným syčením mé hlavy. |
| |||
Chodba především Max, Oberon, Awila, Dolly Má slova nabízející pomoc, i Maxovo přehnané nadšení je tak nějak přejito. Teď ví alespoň, že jsem ochoten pomoci, takže jistě nebudou váhat se na mne kdykoliv obrátit. Max přehopne k jídlu. Sleduji pozorně, jestli to Oberonovi nevadí. Když je s tím však v pořádku, nechám to být. Když vyrazí chodbou, srovnám s ním krok. Rozhodně Maxe nespustím z očí. Na to je ještě příliš brzy, abych někomu takto věřil. Postup chodbou zastaví vlčice. "Je to kocour," konstatuji na její slova a pokusím se ji shodit z Oberonova boku. |
| |||
Za školou Vesa, Kelly Když Vesa pokrčí rameny nad hodinou, usměji se. "Dole ve sklepení by měli být relaxační místnosti, tam bychom mohli být všichni," navrhnu oběma dívkám. Vesa však zmíní, že by chtěla mluvit s Kelly osamotě. Rozhlédnu se po okolí a rozumím tomu, že tady je až moc zvídavých pohledů. Jsem rád, jak přátelsky na ní promluvila. Po mne však šlehne nepříliš pěkným pohledem, který funguje asi stejně, kdyby mi srdcem projela ostrá jehla. Semknu rty a sklopím pohled k zemi. Nechápu, co dělám špatně. Ať se snažím ji vyhovět jak chci, pořád je to špatně. Na mou otázku odpoví tak popuzeně, že jen kývnu hlavou, že jsem rád. Odkloním hlavu, abych skryl lesknoucí se oči. |
| |||
Chodba Oberon, Circe, Luis, Max, Wayne, Awila Do chodby vyjde opět bílá vlčice. Po úspěšném stáhnutí sendviče, se o mne otře. S úsměvem ji podrbu na hřbetu. Dojde sem i další dvojice. Nabízí svou pomoc s rozvrhem a školou. Kolem projde profesor. Věnuji mu úsměv, jak prochází kolem skupinky. Kocourek skočí na velkého pána. Ten se nakonec vydá směrem dál chodbou. Kocourek vypadá dost spojeně, žvýkajíc toust. Vlčice ho však předběhne a opře o něj tlapy, aby mohla kocourka očichat. Nakloním hlavu lehce na stranu. Zvyky ostatních mi stále připadají dost cizí. Nevypadá to ale, že by to někomu z přítomných vadilo. Vzhledem k tomu, že nemám co jiného dělat, vydám se pamalým lehkým krokem za nimi. Průchozí sice vypadá mokře, ale také, že nechce být zastaven. Kdyby trochu zpomalil, nabídl bych mu něco svého suchého. |
| |||
Pozemky - Hala Jack, Ary Úsměv se mi trochu rozšíří, když se mnou Jack souhlasí. Otočím se zpět k víle. "Vidíš? To jen potvrzuje, že jsou tu studenti nějak rozdělení. A barvičkami to nejspíš bude rozlišené." Zarazím se, když zmíní, že žádnou hodinu nemá. "Nějakou dobu jsme tu seděli a i předtím zvonil zvon, stejně jako teď. Řekla bych, že bude značit začátek nebo konec hodiny." Usměju se na ní, protože by podle mě opravdu měla jít. Zvednu se a vydám se do haly k nástěnce. |
| |||
Pozemky Jack, Wendy Jack vezme svou kostku a světlo které z ní vyjde vytvoří rozvrh ovšem potom řekne něco co mně zaujme a tak se podívám opět na svůj rozvrh. „Modrá? Já tu mám fialovou.“ Dívám se ze svého rozvrhu na rozvrh který tvoří Jackova kostka, měla jsem dávat větší pozor, ale profesor říkal že budeme jedna třída a také mně nekáral celým jménem že nedávám pozor což mně vždy spolehlivě dokázalo přimět abych si zapamatovala i to co mi uniklo když jsem se i já nechala unést. „Jistě že máme jiné hodiny to bylo tak i předtím, ale já ještě žádnou hodinu nemám.“odpovím té dívce potom složím rozvrh a opět ho schovám do kapsy svého saka. „Měli bychom se vydat k nástěnce tam bude tvůj rozvrh.“ A protože to navrhne i Jack tak roztáhnu křídla vznesu se nad zem a čekám až vyrazíme. |
doba vygenerování stránky: 1.494836807251 sekund