| |||
Ošetřovna - Nástěnka Miko Vydám se s hádkem k nástěnce. Rychle vyhledám svůj rozvrh. Skvělý... Mám mít teď tři hodiny. A zrovna k magii... No... Holt budou muset počkat. "Tak veď, hádku," usměju se na ní. |
| |||
Učebna 2 - Učebna 1 - Historie Profesorka ze svých kouzelných obrázku přeci jen vyčte že bych měla mít hodinu s ostatními ve vedlejší učebně. "Díky" ozve se profesorce v hlavě když odcházím. Nikde se nezdržuju, do učebny 1 jdu rovnou. Krátce pozdravím přítomné ale k některým myslím to nejspíš ani nedojde. Vyhnu se chlapci který se zastavil u dveří a zámířím k poslední lavici. Než si ale sednu nohou si odsunu židli za hlasitého skřípání dřeva o kámen dál od stolu. Stůl stejně nepoužiju, nechci totiž riskovat že shoří. Ani židle se nedotýkám jen si sednu, propletu prsty a ruce si nechám volně položené na stehnech. Bez dalšího hnutí, skoro jako socha si počkám o čem začne profesor mluvit. |
| |||
Učebna 3 - Učebna 1 princ, všichni cestou Nechám se vést do učebny. Cestou těkám očima, jestli někde neuvidím Marcose. Snad je v pořádku. Profesorovi jen kývnu na pozdrav a tiše se usadím do lavice. Ani nijak nereaguji na slečnu diskutérku, přes svojí náladu. I když bych se docela bavila, kdyby jí pak někdo z bodyguardů prostě sejmul, jenom protože se odváží oponovat. Obvzlášť když to ani nedává smysl. |
| |||
Učebna 2 Poplašeně přikývnu a urychleně se odeberu do poslední lavice v pravo. Jsem tak od tý divný pavoučí holky dost daleko, když odchází. Nadále dělám, že tu nejsem, takže jsem rád, že ta okřídlená holčička přesune pozornost jinam. "Eeek," vyjeknu a nadskočím na židli, když si uvědomím, že jsem kompletně suchý. Co, kdy, jak??! Začnu zhluboka dýchat. Klid, klid, kliiiid... |
| |||
Butler Všimnu si klíčů u vlkova pasu a protože oba studenti už opustili učebnu, tak se vydám za ním. "Dobrej, dobrej. Koukam, že máte klíče a já jsem se ještě nedostal do kabinetu a svýho pokoje. Třídní mě tam nestihl pustit ještě. Pořád se tu něco dělo. Ty děcka jsou jedna velká katastrofa..." Uchechtnu se. |
| |||
Za školou Hill, Vesa Slabě se usměji na Hilla zpátky a opřu si hlavu o jeho rameno. Když se Ves osočí na léčitele, nesouhlasně zakroutím hlavou. On ví nejlíp, jestli je v pořádku a neměla by na něj být tak drzá. Ještě může dostat trest. Naštěstí vypadá jako pohodář, takže by mu to nemuselo tolik vadit. "To je pravda. Je tam příjemně," přitakám na návrh relaxační místnosti. "Klidně to řekni před Hillem, ale můžeme jít trochu napřed, jestli chceš..." Přejedu trochu zaraženým pohledem mezi nimi. Nechce se mi ho opouštět. Když opět odmítne připustit, že by jí něco mohlo být, nejistě se na ní podívám. |
| |||
Učebna 2 - chodba - Učebna 1 Aryania Profesorka mi odpoví otázkou, ovšem než se stihnu nějak vyjádřit, zazvoní přes celou školu zvon. Začnu hledat v rozvrhu, kam má vlastně jít. Pak začnu hledat rozvrh, neboť při té malé ukázce bojového umění mi zřejmě vypadl. Když ho najdu - na zemi, jak jinak - vstanu a přede mnou stojí dívka menší než já, až na křídla celkem lidsky vypadající. Na její slova zamrkám a snažím se z nich vyvodit nějaký smysl. Nedaří se. "No já vlastně už odcházím," zamaskuju to zmatení nakonec. Což je ostatně pravda. Nemám co bych si sbalil za věci, takže se jen s omluvou vyhnu nové dívce i té druhé, té se symboly nad hlavou. Škoda, že se právě baví s profesorkou, myslím, že jí dlužím omluvu. Každopádně se poté vydám chodbou, a celkem záhy najdu Učebnu 1. Aspoň to řazení učeben tu dává smysl, napadne mě. Nejsem si jistý, zda už hodina začala, takže nejprve zaklepu na dveře (ať už jsou otevřené či ne), abych se uvedl. "Dobrý den," doprovodím svůj příchod slovy. |
doba vygenerování stránky: 1.5667359828949 sekund