| |||
U bazénu - Před ošetřovnou především Alyssa a Grimgull Prohlížím si svůj odraz na hladině, myška spokojeně chrupká na mým rameni. Když hezounka nesou na ošetřovnu, jdu za nima. Čekám na ně venku vedle dveří, ležérně opřenej o zeď. |
| |||
U bazénu - Chodba především Luis, Awila, Dolly, Oberon, Circe, Wayne Koukám, co se tu děje. "To je taky plavda..." Vyhopkám Luisovi tentokrát za krk a položím si bradu mezi jeho parůžky. Houpavá chůze mě úspěšně uspí, když ale dojdeme ke skupince, jsem okamžitě vzhůru. "Já taky!" potvrdím Luisova slova. Vyškrabu se mu na levé rameno, odrazím se a prostě skočím směrem k Oberonovi. "Fufííí!" Jestli mě nechytí, asi ho to bude docela bolet... |
| |||
Iru, Mersi, Rekki, Sharika?, všichni cestou Vypadá to, že tady již nebudu potřeba, na rozdíl od jiných v budově. Jen stručně telepaticky shrnu Iru, co se po mě chce a vydám se k hlavnímu vchodu a rovnou nahoru na dívčí koleje. Kývnu Maidce na pozdrav, zamyšlená nad tou událostí, která tu docela nedávno proběhla. Pokračuji ale dál, až na konec chodby. Vejdu rovnou do pokoje, který prohlédnu v běžné i astrální rovině. |
| |||
Pozemky Jack, Ary Vzpomínám na to, co mi říkali v ředitelně a jsem si jistá, že to nazývali směs. Nemluvě o tom, že jestli teď hodiny nějak spojili, tak samo o sobě to je směs, ne? Nakloním se k víle, abych viděla na ten její rozvrh. Moc dlouho do něj ale nekoukám, když začne rozruch okolo. Nakonec se vše vyřeší a já opět věnuji pozornost těm dvěma. To už se ozve Jack. Nakloním se i k němu, i když je ten hologram dobře viditelný i odtud. "Každý máte jiné hodiny. Asi už bys měla letět na tu svojí," usměju se na vílu. Otočím hlavu k Jackovi, stále k němu nakloněná. "My bysme se mohli jít podívat na ten rozvrh a jestli opravdu jsme ve stejný skupině, tak bys mi tu mohl provést. Co myslíš?" hledím mu do očí a tiše doufám, že bude souhlasit a že taky nebudu mít hodinu. A že jsem žádnou neprošvihla... |
| |||
všichni na chodbě Jen chviličku před začátkem další hodiny se brána opět otevře. Rychlými kroky se přesouvám dovnitř. Jdu téměř pozdě. Nicméně vzhledem k tomu, co se dělo, se není čemu divit. Projdu kolem skupinky v chodbě, kterým věnuji pohled, nicméně na ně nepromluvím. Vzhledem k tomu, že z učebny dva stále slyším ruch, opřu se o zeď vedle dveří a založím ruce na hrudi. Stočím hlavu zpět na skupinku, abych viděl, zda se již rozcházejí. |
doba vygenerování stránky: 1.432895898819 sekund