| |||
Venku Ulgge, Zugu, Max Na odpověď Modrého jenom tiše přikývnu. Pak se postavím a nechám ho s vlastními myšlenkami. Jakmile stojím zazvoní zvon a hodina, ze které skoro nic nemám, skončí. Rozhlédnu se kolem, hledajíce odkud ten zvon zní. Co se děje? V tom k nám přijde malinkej chlupatej. Chvilku se na něj dívám a přemýšlím jak mu to mám říct. Nakonec se vzchopím a čupnu si před ním, než začnu mluvit. “No, víš…” Najednou ale někdo zavolá pro léčitele a já se okamžitě zase postavím, ohlížející se po tom hlase. Ten se ukáže být vlčice, stojící vedle oranžového a hada. Jakmile si uvědomím, kdo volal o pomoc, vyjdu tam rychlým krokem. Modrá vlčice se tam dostane dřív. Mluví mezi sebou krátkou chvíli, než do hada udeří blesk. I přesto ale vypadá v pořádku. Zastavím a nechápavě se na to koukám. Už zase? Za těch pár okamžiků jsem ušel jen pár kroků, takže si všimnu modrého jak upadá do bezvědomí. Že by to byl on? Dojdu k němu a zkontroluju mu tep a dýchání. Pokud zní všechno v pořádku vezmu ho a namočím mu hlavu v nedalekém jezeru (bazén). Pokud ne, tak mu začnu stlačovat hrudník a dýchat do úst. (7%) |
| |||
Za budovou především Grimgull Po konci hodiny se začne dít nějaký rozruch... A samozřejmě, že kolem Kelly. Otočím se tím směrem a uvažuji, zda bych měl či neměl nějak zasáhnout. Než se však stačím rozhodnout, stane se v rychlém sledu hned několik věcí. Končí to modrým bleskem, který udeří do Vesy. Okamžitě zesinám do barvy bílé omítky a snažím se pozorovat, co se stane teď. Tohle je tak nepředví.... Myšlenku ani nedokončím, protože mi končetiny ztěžknou, jak kdyby mi na ně někdo položil závaží. Několikrát pomalu unaveně mrknu, než se bezhlesně sesunu do trávy. |
| |||
Za školou Vesa, Kelly, Tatiana Ucitím Kelly tlapku na zádech. I přes bolest rozvlním rty do úsměvu. Znatelně se uvolním, když se Vesa zakousne. Díky její podpoře také nepřepadnu, přesto se mi svaly stále třesou a začínám dost blednout. Když se odtáhne jen kývnu. Nakloním se do strany a vychrlám notnou dávku oranžové krve. Otřu si hřbetem ruky krev ze rtů a opět se posadím. Stále se dost třesu, tak se trochu schoulím, abych nikam neupadl. I přes to, že skutečně vypadám hrozně a hlavně ne zdravě, culím se jak sluníčko. "Samozřejmě, že mi nic neudělala. Právě naopak mi hodně pomohla, je mi o dost lépe... Omlouvám se, jestli jsem někoho vyplašil," usměji se na všechny tři dívky v okolí. Nevypadá to, že bych blesk vůbec postřehl, ani nemrknu, když do Vesy vjede. |
| |||
Pozemky za školou, u bazénu Jakmile se Vesa odtáhne a pronese pár vět, tak ze zataženého nebe práskne přímo do Vesy modrý blesk. Nevypadá to ale, že by jí jakkoliv ublížil, nebo by si sama uvědomovala, že se něco takového stalo. Následně však nezahřmí, ani neprobleskují další barevné blesky. |
| |||
Za školou Jistě že si všimnu jeho pokusu o odpor, nejdříve je to nezvyklé škubnutí jeho ruky a potom jeho ztuhnutí po mojí žádosti.. Je však příliš slabý na to aby dokázal odolat, ale i to málo stačilo na to abych si byla jistá že že vlčice nad ním bude mít moc. Právě od ní se totiž nechtěl odtrhnout.Takže si budu muset získat převahu. Absolutní. Spokojeně se pousměji jak šupiny zmizí a mě už nic nebrání. Nic kromě marných pokusů toho otravného psíka mě odtlačit. Jejím protestům jsem zprvu nevěnovala mnoho pozornosti a její pokus mě zastavit odbydu mávnutím ruky. V tom abych se napila mi nezabrání ani ona ani ten zvláštní stav ve kterém se wevern ocitl. Ten zvuk co vydalo jeho tělo rozhodně nebylo nic dobrého ale moje potřeby jsou přednější. Pochopitelně. Když mi pomoc odmítá profesor, pomůžu si sama. Jak se zakousnu rozhodnu se posílit spojení a věrnost kterou ke mě má. Jednou rukou ho pevně obejmu kolem zad aby se mi nezhroutil a tou druhou si zároveň držím vlčici v pohodlnější vzdálenosti. Co se musí tak lepit? Že by snad chtěla být další na řadě? Po psí krvi teda právě netoužím ale jestli se bude nabízet… No nezbyde mi než jí milostivě udělat výjimku. Sotva si z Hillarise párkrát loknu Kelly už volá o pomoc. Tak na umření mu přece není. Klidně bych se napila víc ale to už by hrozilo že opravdu přijde k úhoně. Což by mi bylo sice jedno to je pravda, ale lákalo by to ještě víc zbytečné pozornosti. "Přestaň mi tady dělat problémy a vzchop se" zašeptám mu ještě do ucha než se od něj odtáhnu. Krev po kousnutí i tu na jeho rtech nechám rychle zmizet, jako kdyby ani k ničemu nedošlo. Co se draků týče tak tenhle vážně není zrovna velká výhra, vždyť nic nevydrží. To už jsem sice zjistila dřív ale stejně mě to nějak nepřestává udivovat. "Přestaň ječet, já jsem mu nic neudělala" odseknu Kelly jak na to ať ho nechám tak na její volání o pomoc. Samozřejmě se najednou najde někdo kdo je ochotný pomoci. "Ať už je to cokoliv není to mojí vinou, to by vypadalo jinak" pokrčím rameny. Samozřejmě že takovou možnost nepřipustím a ne jenom protože jsem ještě neviděla že by na moje ovládnutí něčí tělo reagovalo takhle. Obrátím se zpátky na Hilla "Nebo jsem ti snad nějak ublížila?" zeptám se přímo jeho. On mi pochopitelně vyvrátí jakákoliv nařknutí že bych mu něco udělala. |
doba vygenerování stránky: 1.2859501838684 sekund