| |||
Za školou Když zahřmí, ohlížím se k Marcosovi ještě častěji. Znepokojuje mě, že se mu stále nezatáhl ten šrám. Ani jsem nepostřehla, kde ho vzal. Určitě za to může ten bodyguard. Starostlivě se zamračím, když ho vidím vstávat. Místo abych dávala pozor, tak vymýšlím, jak se slušně vymanit z tohoto nenadálého dozoru. Chtěla bych si s ním alespoň promluvit. Trochu nepřítomně tak přijmu princovu ruku. To co ale řekl, mě vytrhlo ze zamyšlení. Možná tam bude příležitost. Nechám se dovést do třídy. |
| |||
Pozemky za školou Kelly, Hillaris Než stačí odpovědět, začne pan profesor hodinu, otočím se k němu a pečlivě ho poslouchám. Když položí otázku, tak se zdržuji odpovědi, jen tiše sedím na svém místečku. Když hodina skončí, tak se pár studentů zvedne a odejde pryč. Nějak si nevšímám, co se kolem mě děje. Když se však začne dít podivný povyk rovnou u mne, nejde si toho nevšímat. Co se to děje? V dalším okamžiku slyším, jak ta vlčice volá o pomoc. “Já jsem léčitelka.” Přesunu se, co nejblíže to jde ke zraněnému, abych viděla o jaké zranění jde. |
| |||
Za školou Luis, Oberon, Grimgull, Ulgge, Zugu Protočím z Luise oči. "No ploto to šíkám..." Méďa mi pro jistotu ani neodpoví. Jenom se usměje. Ale za to drbání mu to prominu. Další holka po mě odpoví a pan profesor mi nevěří. Nakrabatím čelo. Ale ona si se mnou fakt hrála.. Pořád mě chtěla chytit, tak jsme hráli na babu. Ale vyhrál jsem. Následuje další výklad, takže dál pozorně poslouchám, i když to tak nemusí vypadat, jak začínám koukat trochu ospale. Dost mě ale probere, když odnikud vedle nás spadne jak hruška ten zelenej z koupelny. Zahihňám se tomu, jak u toho vypadá. Když ale slyším, o čem se baví, asi to nebude nic veselého, tak mi úsměv opadne. Když potom hodina skončí, přesunu se k zelenýmu a skupince kolem něj. "Čo se stalo?" zeptám se posmutněle. |
| |||
Butler, všichni na ošetřovně Butler, potom co pomůže, sdělí Rekkimu, že musí jít po dalších svých povinnostech. Vydá se na chodbu, kde zjišťuje, že Maidka tam již není. S úsměvem na vlčí mordě se tedy vydá do jídelny, kde začne sklízet a uvádět ji opět do použitelného stavu. |
| |||
Maid, Kimi Když Maidka na chodbě zůstane téměř sama, po hlubokém nádechu a výdechu, se vydá do kabinetu Tarneyho. Připraví a sesbírá co je třeba a vydá se k hlavní nástěnce, aby vyvěsila nový přehled pokojů a rozvrhy. Střetne se tam tak s Kimim, kterému nesměle předá i jeho vytištěný hotový rozvrh. Když má hotovo, potom co chlapec již dávno odešel, vydá se do patra, aby rozvěsila cedulky k pokojům. Když však vejde do kolejí, zjišťuje, že tam již jsou. Zmateně se podívá na ty v ruce a na ty vedle dveří. Nakonec si pomyslí něco o tom, že to už musel Butler stihnout a vydá se s klíči k dívčímu pokoji číslo čtyři. |
| |||
Chodba - Učebna 1 Kimero, Naberius, Maid Jen dlouze mrknu. Zpacifikovat. Heh. Že by se blížil úplněk? "Hmm." Odtuším a podívám se na dveře ošetřovny. Nejraději bych se tam zase vrátil, ale teď když jsem venku, tak to asi jen tak neprojde. To potvrdí kočičák, když se vrací a znovu mne pobídne na hodinu. S povzdychem se vydám do učebny. Ta už je uklizená až na kamenný výsek podlahy. Zapluju ke straně někam doprostřed (BN47), protože tam bych se mohl trochu ztratit a možná se i dospat. Uvidíme, jestli tedy jako ráčí dorazit i zbytek. |
| |||
U bazénu - Pánská koupelna - Pánský pokoj č. 17 Cítím jak se do mě zima zakousává víc a víc. Ani si nevšimnu, že se na mě při tom vytváří ledové obrazce. Prostě dál koukám do nebe. Cuknu s sebou, když na mě přistane osuška. Chvíli mi trvá tuto novou skutečnost zpracovat, stejně jako fakt, že probíhá hodina, takže když se konečně vrátím myšlenkama zpátky na zem a začnu rozbalovat osušku, již mám krapet fialové prsty. Zabalím se do osušky a ještě chvíli jen sedím a klepu se, než se zahřeju dost na to, abych se dokázal dostat do budovy. Upřímně je mi teď jedno, jestli budu chybět na nějaké hodině. Hlavně, že mi už nebude zima. Ještě pořád rozklepaně se zvednu a rozejdu se do budovy. Cestou si nikoho moc nevšímám. Jestli mě cestou nikdo nezastaví, tak se zajdu podívat na nástěnku v hale. Jestli se nepletu, tak říkal ředitel, že je zrovna tam. Najdu rozvrh a kde mám pokoj a vydám se nahoru. Zamířím ale rovnou do sprch. Hezky pod teplou vodu. Jakmile jsem osprchovaný, vezmu svoje věci a zamířím na pokoj. Tam zkouknu jestli se dá něco z mých utopených věcí zachránit. Nevypadá to moc dobře... Rozložím to alespoň, aby to proschlo a zalezu do postele, když mám teď volno. Vylezu, až bude čas na další hodinu. |
doba vygenerování stránky: 1.7492499351501 sekund