| |||
U Bazénu Wendy , Aryania Prikývnem Wendy na to, že sa môžeme presunúť. Potom sa ma Ary spýta, čo je to benzín a rozmýšľam ako jej to dobre vysvetliť, keď si to zrazu na starosti zoberie Wendy. Som aj celkom rád, lebo konečne nemusím všetko vysvetľovať ja. Som aj celkom rád, že som ju spoznal. Občas sa mi zdá, že mi tu ide všetko až moc hladko, či lepšie povedané, že to tu zatiaľ vždy pre mňa až moc dobre skončilo... Potom ako ideme okolo ošetrovne, tak iba pozriem prebehnem očami situáciu, ale ostávam u Wendy, lebo nemám energiu sa zaplietať do niečoho iného. Potom dodám k tej rope: „Ropa je látka, z ktorej sa robí benzín a spaľovací motor je vynález, vďaka ktorému bol jeden z technologických pokrokov.“ Keď vyjdeme von ostávam pri Wendy a sledujem dianie vonku. |
| |||
Hodina PKT Ulgge, Zugu Nad tím co mi sdělí Arakkoa sklopím hlavu. Takže je opravdu pryč. Po krátké chvíli k němu opět zvednu zrak. “Rofumím. Mofkát děkuju.” Nad jeho otázkou se trochu zamyslím. “Flastně ani ne. Pomochla mi když mi oranžový zlomil čelist.” Během mé mluvy se mi už konečně rozhýbe jazyk. Hned jak domluvím kývnu jeho směrem, aby věděl o kom mluvím. Jak je kousek od nás i modrý, tak si nemůžu nevšimnout jeho reakce. Jak jinak. Podle všeho si byli dost blízcí. Čupnu si před něj a položím mu obě ruce na ramena. “Rozumím jak se cítíš. Do konce hodiny do budeš muset vydržet a pak to půjdeme řešit. Tohle nemůžeme nechat jen tak být.” |
| |||
Pozemky Luis, Max, zbytek Usměju se na Maxíka. To jeho šišlání je roztomilé. A zřejmě je na denním pořádku to, že plno lidí skončí na ošetřovně. Prostě...normálka, to se děje běžně. Zkouším sledovat hodinu a nějak zjistit, o co tady vlastně jde. Krom toho, že tu je hromada další...podivínů... tak tu jsou i nějaké, zřejmě magiscké potvory. Týpek, co je nejspíše profesor o nich něco vykládá a ptá se ostatních na různý věci. Na to reaguje i plyšák vedle mě. Je sakra roztomilej. Asi tu to nebude tak špatný. Rychle jsem proletěl pohledem zbytek "třídy". Pár exeplářů mě zaujalo, ale na seznámení bude čas později. Teď už na to fakt nemám energii. Proto jen sedím a poslouchám profesora, jak vykládá o vlkovi a paštice. Teda... jaguáru. Proč mám takový hlad? Vždyť jsem jedl před hodinou. Hmmm...jídlo... Snad bude čas si po tom jeho proslovu skočit pro něco do jídelny. Něco co si pak můžu vzít i s sebou. "Ty...Luisi?" otočil jsme se na jelena "To počítají s tím, že si to všechno zapamatuju nebo..." jestli jo, tak jsem v prdeli. Nic na psaní nemám a sešit už vůbec ne. |
| |||
Hodina PKT Nikdo konkrétní Zatímco hodina se rozbíhá odpověďmi na otázku, kterou jsem přeslechl, já jsem si našel docela pohodlnou pozici a pozorně poslouchám. A že je co. Zatímco tvor vzezřením připomínající vlčí štěně se ozve jenom takovým dětským blábolením, odpověď další studentky mě nechá skoro s ústy dokořán. Zvlášť když profesor vzápětí potvrdí, že má pravdu. Kde sakra tyhle znalosti bere? To opakuje ročník? Nebo...mají tady knihovnu? Ještě toho o téhle škole spoustu nevím, ale rozhodně se budu muset snažit, aby mě hned zase nevyhodili. Vyhazují vůbec studenty? Abych to nezjistil na vlastní kůži, zapíšu si pevně slova bělovlasé do paměti, a vezmu si na to něco málo energie z přísedící studentky s podivnými symboly kolem hlavy. Stejný osud pak potká slova profesorova. |
| |||
Hodina PKT za budovou Grimgull, Alyssa, Zugu Sjedu z profesora pohledem k orkovi. Normálně by mi to asi připadalo i vtipný, jak si šlape na jazyk. Teď to má dost hořkosladký tón. Když zmíní havránek Shar, syknu a zkousnu si ret tak prudce, že se mi z něj po chvíli vyperlí kapička fialové krve. Hned jak budu mít čas, hodlám to řešit s kýmkoliv, kdo mne bude ochotný poslouchat. Tohle přeci není normální. Vím, že mizení studentů bylo v NŠÚ na denním pořádku, ale to se přeci mělo příchodem sem změnit. |
| |||
Chodba Maidka, Kimero Jen rozmrzele krátce zavrčím, ale neodporuji a proměním se bez většího remcání. Když mi dá nějaké to oblečení, hodím po něm pohledem jako "to jako vážně?" ale začnu se do toho navlékat. "Ej. Naposledy že jsem u Mayli a pach pískovýho hlodavce." Zlehka pokrčím rameny. "Spíš by mne zajííííaaamalo," ztratí se část slova v zívnutí, "proč jsem chrněl na chodbě." Znovu si hlasitě zívnu. |
| |||
Kimero, Wayne Maidka vyjíkne a zavrtí hlavou. "Jen kuličku vaty..." odpoví mu tichým hlasem. "Měl by se ale posléze dostavit na hodinu," dodá a zvedne rozpačitý pohled ke Kimerovi. "Měla bych jít zařizovat, co po nás Pán chtěl..." nadhodí potom a nerozhodně se podívá do chodby. |
doba vygenerování stránky: 1.3991501331329 sekund