| |||
Jídelna Miko, Gill, Aryania, okrajově Eric Na její žádost jí věnuju tajemnej úsměv. Otočim se za Gillovým uchechtnutim. Já sem vocas! Mělo mě to napadnout! Zakřením se na něj zpátky. Dojdu k barelu s vodou a do dvou skleniček natočim vodu. Přes vršek položím dlaně a zasoustředim se na černou magii skrz každou dlaň. Hezky jednu po druhý (17% a 94%). Hehe. Spokojenej s výsledkem vezmu sklenky a otočim se k odchodu. Vrátim se ke stolu a kecnu si, než Miko podam její sklenku. "Snad bude chutnat," mrknu na ní. Na další plány dostanu pokrčení ramen. Než se stihnu zeptat na něco dalšího, objeví se u nás víla. Lehce přizvednu obočí, když se tak zajímá o Gilla. Docela by mě zajímalo, co za tim je. "Ahoj," pozdravim jí po představení, ale nějak víc se o ní nezajímam. Jen je posloucham. Radši se věnuju Miko, zvědavej, co na to řekne. |
| |||
Jídelna Max "No to by mne zajímalo pročpak..." usměji se na něj. Mám takové obavy, že by mi z toho citoslovce začalo brzy hvízdat v jeskyni. Než stačím zareagovat více na červenou barvu, začne se připravovat jídlo. Nedočkavě čekám na cisternu s džusem. "Děsnej," přitakám na jeho slova. Cítím, že bych taky mohla jít do šoku, jestli rychle nedoplním cukry. |
| |||
Pánská kolej Tatiana, okrajově Merlin a Gwen Zpracovávám ten její zoufalý monolog, když se otevřou dveře dál v chodbě a projde kolem dvojice. Chlapci pohled oplatím, možná trochu vražedněji, než bych chtěl. "Chceš to řešit na chodbě?" optám se, když dvojice zmizí ve společenské místnosti. |
| |||
Jídelna Gany Do jídelny se přižene ta služtička a začne pracovat na přípravě jídla. Sleduji ji u toho, dokud Gany nepoloží svou otázku. Stočím na ní pohled a usměji se. "Není to tak důležité, myslím si, že to můžeme nechat plavat," skutečně nerada bych ji tím zatěžovala hlavu. Ostatně se to sama jistě naučí. I když bych byla nerada, kdyby se jí u toho něco stalo. Přeci jen ji mohu své zkušenosti předat i jiným způsobem. |
| |||
PÁNSKÝ POKOJ 2 - JÍDELNA "Neříkej, že nemáš hlad," nadhodím, když to vypadá, že dostane osypky, hned jak to nadhodím. Vyjdu ze dveří a počkám až mne dojde. Jak se rozejdeme chodbou, můžeme před sebou vidět daňka s vlčicí. Vypadá to, že jsou v nějaké těžké milostné hádce. Věnuji jim pronikavý pohled, ale nezastavuji se a pokračuji do společenské místnosti. V té sedí dívka, která pro změnu vypadá, že je na lovu, i když se tak snaží strašně netvářit. Jak vejdeme na schodiště, uvědomím si, že staré zvyky umírají ztěžka. Vytáhnu tak ruce z kapes a plně se narovnám. Když už se tu snažím s tou novou vizáží, měl bych tomu dodat i ten zbytek. Upřímně se budu divit, pokud mne někdo vůbec pozná. Což vůbec nebude na škodu, vzhledem k tomu, co se stalo v chodbě. Sejdeme schody a vejdeme do jídelny. Jídlo je teprve v přípravě a tak se prozatím posadím do ohybu stolu, abych počkal. Stejně se tady hodlám zdržet nějakou dobu, abych vše nové vyzkoušel. (L81) |
doba vygenerování stránky: 1.3385679721832 sekund