| |||
Chodba Zugu, ostatní v chodbě Hlasy v chodbě se pro mne jen odrážejí jako utlumený ruch. Probere mne až letmý dotek. Mrknu, abych na něj přeostřil. "Ale... Shar..." slabě namítnu. Chvíli převaluji jeho slova v hlavě. Má pravdu, teď pro ni již nic neudělám. Po chvilce ticha, po jeho slovech, k němu natáhnu ruku a nechám se vytáhnout do stoje. Ani nevnímám kolik kolem nás prošlo tvorů. "Takže... Ven...?" zeptám se poněkud nejistě, protože netuším, kolik je vlastně už hodin. |
| |||
Chodba Ulgge, Grimgull, Nabi, Claudile, ostatní v chodbě Maličká se po podrbání přestane konečně třást. To už mam ale jiný starosti, ale vypadá to naštěstí, že ona to snáší v chillu. Hezounek padne na kolena a asi ten jedinej zraněnej tady se pustí do zdravotníka. Do toho Nabi přijde se svou veledůležitou poznámkou. A pak ještě přijde nějaká typka si jen tak povídat. A ani ne se mnou... Jako bych tu ani nebyl... Uraženě po ní loupnu okem a začnu se věnovat radši hezounkovi. Ten si aspoň cení toho, že tu jsem. Rozmáznul by se o zeď jak vejce, kdybych ho nechytil. A hroucení jeho světa sice neslyšim, ale rozhodně to vidim. Končeně sklonim ruku a křídlo a kecnu si k němu na bobek. Zastrčím mu plandavý pramen za ucho. "Hej... Určitě by nechtěla, aby ses tu takhle trápil. Navíc, jsme v magický škole a ona rozhodně nebyla obyčejná, tak kdo ví, třeba se někde objeví. A teď vstávej. Jinak budeš odejit," pohybem očí ukážu na Nabiho a pak je protočím. Zvednu se na natáhn uk němu ruku, abych mu pomohl na nohy. Procházejících tvorů si všímám jen koutkem oka, aby mi neutekly jejich reakce, ale větší pozornost nikomu nevěnuju. |
| |||
Učebna 2 – U bazénu Jack, Wendy Nakonec mi na moji otázku odpoví ta dívka i když z její odpovědi nejsem zrovna moudrá protože vyvolá další otázky. Mám pocit že popisuje něco co lidé sestrojily aby jim to sloužilo podobně jako ta Jackova kostka. Dívka vidí že mi to zrovna moc nevysvětlila a tak se omluvně usměje, ale potom mi připomene že musíme jít na hodinu pokud se chceme aspoň něco dozvědět. Vznesu se do vzduchu a vydám za Jackem a tou dívkou, během cesty se udržuji poblíž té dívky v určité výšce nad zemí a pokládám jí otázky na které potom nebude čas. „Dobrá, ale co je to ropa? Nebo zážehový spalovací motor? Má to co do činění s těmi věcmi které vytváříte aby za vás pracovali?“ Jsem tak zabraná do toho abych zjistila o co zde vlastně jde že se propletu mezi těmi na chodbě aniž bych jim věnovala větší pozornost. Když se nakonec dostaneme ven tam kde bude nejspíš probíhat hodina v tom čase který na ní ještě zbyl tak se posadím vedle dívky která si (pokud se pokud se dívá tímto směrem) může všimnout jak se křídla stahují a skládají mně na záda. |
| |||
Grimgull, Ulgge, Zugu, Alyssa, Wayne, Aliana, Naberius, Claudile Když spustí Grimgull, zastaví klidný pohled na něm. Sleduje jeho ukázání na zlatavý písek, který se v tento moment již rozplývá do zlaté mlhy, která postupně vybledává, než zmizí docela. "Jsem doktor. Léčím zranění. Nelepím písek do tvorů," odtuší na jeho slova, "možná si profesi léčitelů trochu pletete. Vracení času je trochu mimo náš obor." Poté krátce zvedne pohled k profesorovi, který vás popohání na hodinu. Ohlédne se po dívčím hlase, který se ozve zpoza vlka. Povytáhne obočí. Skutečně skvělý čas na seznamování se. Pomyslí si. Stočí hlavu zpět na vás a zastaví se zkoumavým pohledem na Ulggovi. Nakonec však usoudí, že tohle je spíše obor slečny Kikubari. |
| |||
Chodba Sharika, Ulgge, Zugu, Aliana, Naberius, Claudile Arakkoovy se odpovědi nedostane, místo toho padne modrý na kolena a bezhlasně na něj kouká. Předtím jsem doufal že je to možná pro ni normální, ale s tímhle gestem veškerá moje představa zmizela. Počkat, ne, ne, NE! Křičím ve své hlavě, ale z úst mi nevyjde ani hlásku. Místo toho se stále dívám na zlatý písek a snažím se pochopit co se vlastně stalo. Nevím kdy k nám přistoupil míšenec a zeptal se nás jestli nepotřebujeme vyléčit, ale co mu za jeho nabídku oplatím, je naštvaný a nechápavý pohled. “My jestly nepotřebujeme pomoct!? A co ona!?” Ukážu na hromádku písku. “ONA JE PRYČ! Na nás kašlete, zachraňte JI! Jste snad léčitel, dělejte něco! Cokoliv!” Jako by to nestačilo za námi se ozve hlas, co nás žene na hodinu. “To teď není důležité!” Ani se neohlédnu a stále se dívám na míšence. Z mého soustředění mě pak vytrhne osoba z jídelny, co se mi rozhodne představit. “Grimgull. Proč, děje se něco? Jestli ne, tak radši jdi na hodinu.” Nesnažím se být nijak slušný. Náladu na ni teď opravdu nemám. |
| |||
Ošetřovna – chodba Gil, Wayne, Grimgull Ten kluk působí jako strážce tajemství která nesmí být nikdy prozrazena jinak by do něj udeřil blesk a později vytáhne pravomoci funkce kterou si nejspíš sám vymyslel. Takže jsem měla ohledně něj pravdu, já bych se stejně mohla nazvat královnou soudků a pak chtít po ostatních aby mně nosili na ramenou ... Z mého překvapení nad schopností kterou jsem nečekala že budu mít mně vyvede to že se mně ten kluk pokusí odsud vyvléct. A je vážně silný, ale když si mně přehmátne pokusím se mu vysmeknout, ale nepodaří se mi to (36%). Ten kluk je připravený dostát tomu vypořádat se s osobou která nerespektuje jeho vymyšlenou funkci a tak se nakonec ocitnu venku. Ani neřekl už se nevracej? Mávnu nad dveřmi rukou a ani se nesnažím je otevírat protože netoužím po další zbytečné hádce když ten kluk zřejmě není schopný přijmout cizí argumenty. Je totiž přesvědčený že má vždy pravdu a že vše co řekne musí být ihned naplněno a nikdo mu nesmí odporovat. „Dobrá budu si na tebe stěžovat, sice nevím jak se jmenuješ, ale vím jak vypadáš.“dodám ještě k zavřeným dveřím abych se rozhlédla po chodbě na které se právě nacházím. I zde se nachází zvláštní bytosti ovšem můj pohled zaujme velký vlk natažený na zemi. Dojdu až k tomu vlkovi a překvapeně si ho prohlížím než vzhlédnu a spatřím opravdu podivnou bytost, tedy těch podivných bytostí tu je víc, ale mně zaujme ta která stojí za vlkem. Vypadá děsivě a tak nejdřív odstoupím a z bezpečné vzdálenosti si jí prohlížím. „Ty jsi ... ne, ty nejsi ...“ Ten pocit který jsem měla když jsem si prohlížela toho profesora tu není, ale možná se domluvím s touto podivnou bytostí spíš než s tím hrubým klukem. „Já jsem Aliana a ty?“rozhodnu se sdělit jednu z mála věci které vím než pokročím k dalším otázkám jako co tu dělá ten vlk, proč nehoří, nebo o jaké hodině to profesor na ošetřovně mluvil. |
| |||
Za bazénem Max, Oberon Shlídnu na Fufa. "To jako vypadám jako ryba?" uchechtnu se nad tou jeho logikou. "Nedoporučuji svačení spolužáků. Někdo by ti pak mohl vytrhat zuby," pronesu k nově příchozímu. Pokývnu hlavou a přijmu platíčko. Nastřádám dost slin, aby prášky sklouzly hladce do krku. Snad to zabere rychle. Vrátím mu zbývající léky v platíčku. "Snídani jsi minul. Ale jak říkal tady profesor, ještě teď by tam mělo něco být. Jednal bych rychle, než to sklidí. Oběd bude o půlnoci." |
doba vygenerování stránky: 1.5317208766937 sekund