| |||
Rekki, Wayne, Grimgull, Sharika, zdravotníci Příchozí lidský mladík s anthro jednorožcem si vymění pohled, když se celý chaos kolem vlka přesune na chodbu. Chodbou zazní zvuk kopyt, jak se jeden z nich rozběhne chodbou za vlkem a jeho kořistí. Již cestou jeho roh začíná svítit. Mladík s hadem kolem krku přejde k léčiteli, který vykoukne ze dveří ošetřovny. "Jsem Asklépius, tamto je Claudile. Slečna Aurantia nás vytáhla z postele, že tu potřebujete pomoct," informuje ho sametovým hlasem s jistým protahováním slov. "Nemyslím si, že se sem chystá někdo další. Třídy J měli zrovna cvičení," dodá ještě informativně. Po krátkém prohlédnutí Rekkiho se podívá za svým kolegou do chodby, který nabral slušnou rychlost, aby vlka doběhl. Hned jak se dostane na jeho úroveň, natáhne ruku, abych ho chytil za srst a z jeho rohu ze zvedne ve spirálách zlatý prach, který vlkovi dopadne do srsti a okamžitě ho uspí. (120%) |
| |||
Ve vlčích zubech, chodba všichni v dohledu Zvednu uslzený pohled k Ulggovi s jasnou prosbou o pomoc. On o ni zavolá, ale sám nezasahuje. Slzy bolesti i strachu se mi již kutálí po tvářích. Ork přispěchá na pomoc stejně jako léčitel. S každým pokusem o osvobození ale jen vlk skousne víc. S každým skousnutím vykřiknu a do očí se vyřinou nové slzy. S vypětím všech sil se držím při smyslech, protože je tady prostě moc zvědavých očí... A já nechci aby má situace ještě zhoršila. Nebylo by to spíš vysvobození? Takhle si tě dá ke svačině. Jen hlasitě vzlyknu. Ani žádnou sílu necítím. Ona to prostě chce. Kolem se protáhnou hadí smyčky. Ani to nepomůže, vzhledem k tomu, že se skoro celé mé tělo napne do vzduchu, jak se začne vlk zvedat. Zasáhne mne horko, ovšem plameny zmizí stejně rychle jako se objevily. Cítím a slyším trhání. Děsím se toho, co se bude dít dál. A skutečně to může být ještě horší. Vlk skočí a mne břinkne hlava o zem. Před očima se mi roztančí jiskřičky, ale udržím se vzhůru. (63%) Jen tak tak ale udržím. Cítím ale jak mne rychle opouští síly. Ne, ne, ještě ne! Taky se prostě můžeš bránit víš to? Tentokrát však slova sotva vnímám. |
| |||
Učebna 2 Aurora, Kimero, Sassy, Yqueuas Trochu mě zarazí (a asi i zamrzí), že jsem prý nepřišel vhod. Necítím se komfortně už tak, všechny ty šarvátky mi na klidu nepřidávají, a teď ještě tohle? Napůl mám chuť se omluvit, ale pak mi dojde, že Aurora to asi nemyslela jako že by můj příchod věci zhoršil. Ostatně, přišel jsem sem s dalšími studenty, kteří vypadali, že vědí, co dělají, kdežto já... Já nevím prakticky nic. Moje úvahy rozetne autoritativní výzva pocházející od jakéhosi černého vlkodlaka...nebo je to něco-jiného-dlak? Vůbec to nejsem schopen rozeznat, každopádně se vydává ke zmítajícímu se klubku vlny. A není sám, s ním je ještě liščí žena, a i ona se nějak snaží klidnit situaci...žeby taky profesorka? Je to těžké když člověk musí jenom hádat. Vydám se tedy blíž k nim, a odkašláním přitáhnu pozornost. "Pardon...jsem tady úplně nový...nemám se někde hlásit, nebo tak?" Ve svém životě jsem se zatím nesetkal s jinou školou než takovou, kde panoval přísný řád, a jestli to tu funguje aspoň trochu podobně, určitě bude někdo chtít vědět, že jsem tady. |
| |||
Dveře ošetřovny Wayne, Sharika Nepodaří se mi vlka od osůbky odtáhnout, místo toho mě i ji ještě víc přikousne. Cítím jak se jeho čelist na chvíli povolí, než zaklapne a mě zpřeláme prsty. Vlk najednou vzplane, ale já ho přesto držím dál. Tento plamen rychle vyletí do stropu, dřív než mě dokáže spálit. Ještě se k nám připojí mluvící had, který vlka omotá, jenže vlkovy se podaří vyvlíknout a rozběhnout se do chodby. Tím mi ještě víc roztrhá maso na ruce a já se musím krotit abych neřval bolestí. “Tak ty takhle. Fajn!” Dobře, asi budu muset zkusit tohle. Snad to vyjde. Na místě kde ho držím se mu zezelenají žilky, stejně jako mě na rukou a část jeho životní energie do mě začne proudit (42%). Tato energie mi pak začne pomalu hojit ruku. Pavoučice se ho pokusí zastavit, svými pavučinami, jenže jí to nevyjde. Já využiju toho že je teď vlk oslabený k tomu, abych se zapřel nohama a snad ho zastavil (20%). Zároveň se mu pokusím otevřít tlamu (36%), abych z ní konečně osůbku dostal. |
| |||
Ve dveřích Hluboký nádech a výdech. Jednou se mu nepovede uhnout nebo nás přetlačit. Do toho ještě vzplane jak pochodeň. Plameny okamžitě odkloním ke stropu, aby nikoho nepopálily. Vlk se vymaní a rozběhne se chodbou. Vykouknu ze dveří a ohlídnu se k učebně, jestli už je Kimero na cestě. Místo něj si všimnu nově příchozích. Přeměřím si je pohledem. "Vy jste zdravotníci?" Kimero, zdrhá ven i se studenty v tlamě. Měl by sis pohnout. |
| |||
U západní zdi Tatiana Zprudka se posadím a vyděšeně se rozdýchávám. V první moment, kdy si uvědomím vlčici u sebe, sebou cuknu leknutím. To ale přebije ta chapadlatá věc, která tam pořád je. A mluví... "Tady je to samej magor..." Vyštracham se trochu nemotorně na nohy a rozběhnu se pryč od nich všech. Směrem k budově, kolem bazénu. Skáče kolem mě ten králík, co jsme jí oživovali. Trochu nevěřícně na ní koukám a běžím dál až... voda. Všude kolem. A zatraceně ledová. Vyhrabu se na hladinu, vytáhnu se z vody a svalenej vedle bazénu se klepu jak ratlík. Tupě zírám do nebe. Asi jsem měl v lodi víc poslouchat, co mi říkaj. A ještě k tomu mám zničený sluchátka..! |
| |||
Ošetřovna - Chodba Jak tam stojím nehnutě, tak slyším hluk v místnosti a havran se rozmáchne křídly a letí do místnosti, kde chytne malou věc a odlétá ven do chodby. Vlk ho následuje a běží za ním. Chytne do zubů malou holku za nohu. Celé to sleduji a snažím se probrat ze šoku z havrana. Ozve se volání o pomoc a začnou se tam sbíhat další studenti jí pomoci. Uslyším křupnutí kostí. Nakonec tam přijde i léčitel a chytne vlka za čumák, ale ten stále drží a silněji stiskne, je slyšet další křupnutí. Jsem unavená, ale měla bych jim pomoci, než bude pozdě! Kolem létají plameny a vlka se snaží omotat had, ale neúspěšně. Vlk začne zdrhat do chodby s holčičkou a Grimgullem. Smotám pavučinu a běžím za vlkem. Zkusím ho chytit do sítě a protože mu hoří hřbet, zaměřím se mu na packy (49%). To ho snad alespoň zpomalí. |
| |||
Ve dveřích ošetřovny Po mém zvolání konečně přispěchají na pomoc. Wayne se však nepouští Shariky a křupání nenasvědčuje ničemu dobrému. Nehledě na zlámanou orkovu ruku. Když kolem vyšlehnou plameny, rozpažím ruce a vstřebám všechny plameny, které by zasáhly naší stranu. Ochráním tak sebe a Shar a všechny za námi. To je však všechno co mohu dělat. Pokud nikdo nezasáhne a vlk se skutečně dá na útěk, rozběhnu se za nimi. Venku alespoň budu užitečný. |
| |||
Ve dveřích ošetřovny Znovu zavrčím, když se k mému horkému tělu stáhne smyčka hadího těla. Již stojím, takže smyčku přišlápnu a odtáhnu od svého hrdla. Napnu všechny svaly a skočím dveřmi tak šikovně, že se zcela vysmeknu ze smyček bílého hadího těla. (98%) Malé krvavé masíčko i zelenáče táhnu s sebou. Pokud mne nic nezastaví, pokračuji chodbou směrem k nejbližšímu čerstvému vzduchu. |
doba vygenerování stránky: 1.4807469844818 sekund