| |||
Pozemky - Ošetřovna Úspěšně ignoruji co se na louce děje, když se najednou několik studentů svalí do trávy. Trochu bez zájmu se po nich rozhlédnu. Už jsme si prošli moc bordelem, aby mne něco takového dokázalo rozhodit. Když si však profesor vyžádá někoho pro donesení dovumetrového daňka na ošetřovnu, chvíli nad tím uvažuji. Rozhodně to nebude žádná sranda, ale na hřbetě bych to mohl dát. V tento moment mne totiž zajímá jen jedna věc a to je - jak je na tom Mayli. A jak lépe se tam dostat, než že se tam povláčím s tím hromotlukem. Lehce vyklouznu ze svého oblečení a proměním se. Připlácnu se na zem a čumákem si ho podeberu, aby se mi převalil na hřbet. Počkám jen, když ho bude chtít profesor nějak urovnat, než se opatrně vydám na ošetřovnu. Snažím se neběžet, aby to s ním moc netřáslo a ještě mne nenařkli z toho, že jsem ho dodělal. Když klušu kolem upírů, nepřátelsky na ně zavrčím, ale pokračuji ve své cestě. Na dveře ošetřovny zaškrabu, aby mi někdo otevřel. |
| |||
Učebna 2 Napjatě čekám na verdikt, stále si nepřipouštíc, že by mi nepodal lepší zprávy, než jaké tak nějak očekávám. Když nic neříká a jen stáhne prsty, ještě pevněji ji sevřu v náruči a husté zlaté kapky se vydají po tvářích, nechávajíc za celou zlaté čárky. Něžně jí zavřu víčka, zatímco telepatickou zprávu od třídního sotva vnímám... Tak paniku... Když mne zničehonic Remmi vyzve, ať ji položím na zem, chvíli mi trvá, než zareaguji. Nakonec ji však položím na pevnou zem. Pustí se do CPR. Rozhlédnu se po třídě. Vypadá to skutečně bledě. To už se v učebně objevuje Ysea. Narovnám se do stoje a zamračím se. "Máš něco proti tomu, že se jí snaží zachránit?!" ozvu se na Remmiho obranu, aniž by mi řádně došlo, co tím vlastně myslela. Z jejího jednání to vypadalo, že pro ni může udělat více než Remmi. To co ale dělá je na stejné úrovni, co jsem pro ni dělal já... A to není nic moc. Ozve se profesor. Když mu na to Ysea odpoví, oči se mi rozšíří překvapením a nadějí. "Takže ještě nejsou mrtví!" To je podstatná informace, která paniku může zatím řádně udržet pod pokličkou. "V tom případě, bys měla nechat Remmiho pokračovat. Přeci jen nedýchá." Vyzvu tak nějak oba, zatímco se při cinkání otočím směrem k démonce pod kentaurkou. Vypadá to ovšem, že se jí někdo snaží pomoci. To ovšem nedopadne a kosa v démonky rukou zamíří na dívku. V ten moment se odpojím od skupinky, kde stejně nemohu nic udělat, a Ysea mne tak stejně zcela určitě nechce. Dojdu ke dvojici akorát tak, abych chytil kosu při jejím druhém úderu, těsně u Alyssy. (85% vs 95%) "Napadání spolužáků nepomůže. Hned Vám pomůžu," promluvím na ní a pustím její kosu s lehkým švihem směrem od Alyssy, aby se do ní přeci jen nezakousla potom, co jí pustím. Poté se již postavím zády ke kentaurce, skloním se abych zabral za její záda a přizvedl ji natolik, aby se dostala přiskřípnutá pryč. (87%) Pokud zabere spolu se mnou, mělo by se to zadařil. Přeci jen to vypadá, že máme oba dva vyšší sílu než lidé. |
| |||
Učebna 2 Yqi, Alyssa Zásah kterým bych jí normálně vyvrhla jak na jatkách se jen neškodně svezl po jejim boku. Kolem se jen rozletěly jiskry s ohněm. Dál do ní mlatím ale je to pořád stejně zbytečné. Když na chvilku přestanu objeví se Alyssa. No ty si tady chyběla ty nádhero. Ještě má to drzost se blbě ptát jestli nechci pomoc. "Co myslíš ty blbko?" Odseknu na to její provokování. Zasraná nečistá špína! Děvka! Zbytečná! Vykuchám ji jako svini kterou je. Nechám jí ale ať se pokusí s Yqi hnout. Pokusím se k ní připojit a taky s kobylou hnout (47%). Zařvu zlostí i bolestí když se mi třísky lavice zaryjí do kůže. Kolem tak ale zašlehnou plameny jak moje krev začne pálkt všechno čeho se jenom dotkne. Ona se ale jen tváří, ale žádné úsilí nemá. Nejsem slepá. Vždyť sotva jednou "zabrala" a už se tváří jako kdyby uběhla maraton. Není přece možná aby jsme s Yqi společně ani nehnuly. Takže buď předstírá nebo je slaboška. A jestli je ale slabá a ví to provokace to je stejně protože ví že s ní nehne a jen mi dává prázdnou naději. "Dík za nic mrcho!" Zavrčím a jak se otočí k odchodu oženu po jejích lýtcích (26%). Při troše štěstí tak skončí na zemi, neschopná se zvednout. Ještě víc nasraná jejím posmíváním se protočím svoje zlatíčko v rukách a švihnu špičkou po jejím břiše (85%). Pokud se třetím a čepel zajede dovnitř postarám se aby měla výhled na svoje střeva z první řady. |
| |||
Učebna 2 Jack Chytám balanc, jak Jack najednou uskočí stranou. Ohlédnu se za ním a můj strach vystřídá starost o něj. Pomalu k němu přistoupím, jestli to dovolí. Jinak zůstanu na místě. Hledím mu do očí. "Věřím, že za to nemůžeš ty. Neublížil bys jí. Nemáš důvod." Mluvím tiše a klidně. Druhou část otázky nechám promlčenou. Nevím co se bude dít. Chytí se za hlavu bolestí a ve mě hrkne. Zůstane ale stát a přesvědčuje sám sebe. Pokud jsem u něj nebyla, tak teď k němu dojdu a obejmu ho. A jestli mě k sobě nechal přijít už předtím, tak ho obejmu o to dřív. Zatím nic neříkám, jen ho konejšivě hladím po zádech. |
| |||
Pozemky – Učebna 2 Yqi ,Lillith, Ysea, Gill, Remmi, Sukui, Kimero, Aryania Nějakou dobu ležím zatímco se moje myšlenky vrátí k poslední podobné situaci kdy se náš třídní rozhodl s Miko udělat exemplární případ protože podle něj za vše může právě ona. Kdyby se nesnažila všechny okolo zkamenět nebylo by ani té velké vodní vlny. V Kmotrovi někdo řekl že lepší je umučit nevinného než riskovat že tu budeme mít zrádce který všechny ohrozí. Jistě to není úplně přesný případ, ale jen tvrdé a přísné tresty vám zaručí respekt, musíte je neustále držet pod krkem a pak máte jistotu že se o nic nepokusí. Potom vstanu a rozhodnu se vydat zpátky do učebny abych viděla zda to zasáhlo i ty co jsou tam, chvíli se rozhlížím než si všimnu obrovského těla Yqi dojdu k ní a chvíli si jí prohlížím než si všimnu že pod ní leží Lilith. Napadne mně si z démonky nevystřelit a tak si k ní přidřepnu. „Ahoj Lilith nepotřebuješ pomoct? Počkej uvidím co se dá dělat.“ Zapřu prsty pod kentaurku a dělám že se jí snažím zvednout a přitom vydávám zvuky jako bych vynakládala velké úsilí, potom se opřu ten velký kobylí zadek a chvíli oddechují. „To nezvládnu, je na mně moc těžká přivedu pomoc.“ Dobrá to jsme se pobavili kdo tu je dál? Rozhlížím se než si než si všimnu víly která leží na zemi a tak dojdu k ní. Opět si dřepnu a chvíli si jí prohlížím, vezmu jí za ruku, tu pak pustím a opatrně nadzvednu jedno její křídlo. „Fascinující.“dodám než ho položím a pak se otočím k chlapci který nám byl představený jako Gill. „Jsem ráda že to ještě někdo přečkal,O co tu jde?“ |
| |||
Učebna 2 Sukui, Remmi, Kimero, ostatni v učebně Ani trochu se mi nelíbí co vidím když se dostanu do dveří učebny. Sukui v Gillově náručí než se jí další kluk pokouší zbytečně oživit. Copak nevidí že tohle není srdcem? Přeletím přes těla a jen se dostanu k Sukui, odstrčím ho od ní stranou, jen lehce aby nebyl opět nějaký problém (2%). Stejně nic neudělal. "Zmiz od ní! Tohle jí teď nepomůže! Co kdyby jsi se raději šel starat o nikoho jiného?" pokývnu nahoru do patra kde tu couru co s ní strávil zbytek první hodiny postihlo úplně to samé. Nemusela bych se sice starat a varovat ho. Jednoduše bych se jí tak zbavila…což asi nastane tak jako tak protože tenhle nedokáže nijak pomoc. Ale takhle tady tenhle alespoň nebude překážet. Telekinezí odsunu vílu stranou a pokleknu těsně k Sukui. Co mám dělat? Moje léčení není pro takové jako je ona. Jenom by jí uškodilo. Oči se mi zalijí slzami. Nedokázat pomoc je vážně ten nejhorší pocit bezmoci. Jemně jí pohladím po tváři. "Nemůžu tě přece ztratit, teď když jsem tě zase našla" zašeptám, jen pro sebe. Sotva slyšitelně. "Nejsou zranění. Umírají" odpovím rovnou na profesorovu otázku, stejně tak na chlapcovu výzvu ať jde Gill někoho kontrolovat. Není co kontrolovat, všichni jsou na tom stejně. Všichni umírají. Nějaká boule při pádu je teď vůbec nemá co zajímat. "Dělej něco nezbývá jí moc času!" křiknu zpátky na profesora zoufale bezradným hlasem. Vlastně nikdo z nich nemá moc času, ale ostatní nejsou důležití. Proto ani nezmiňuji že venku nastala stejná situace. Proč nic nedělá? Proč se pořád neobjevil žádný léčitel. To jsem jediná kdo vidí co se to děje? Nebo jsou to všechno jen ignoranti. |
| |||
Po potlesku, ke kterýmu se přidám, když třídní představí třídního zástupce, se strhne nesmyslná debata. Půlka studentů následuje Shizeie a půlka se asi baví nebo já nevim. Každopádně třídní si někam odejde a nechá na mě, abych tu chásku dovedl na další hodinu. Naštěstí se tady místní debatéři uvolí k odchodu a já se zrovna chystám popohnat zbytek, když se tu půlka skácí mrtvolně k zemi. Chvilku jen stojim a nevěřícně na to koukám. Jak je možný, že tady jde o život snad každou půlhodinu?! Z tranzu mě probere třídního telepatická informace. Rychle se rozhlídnu, kde je potřeba akutního zásahu. Vpravo je dost studentů při vědomí, tak se o sebe snad postarají, z toho co vidím. U kentaurky je taky démonka při vědomí, takže se rozejdu k těm dvěma uprostřed. Za nimi sedí v lavici studentka, také při vědomí. Než tam ale stihnu dojít, démonka se po kentaurce rozmáchne kosou. Nemám čas jí v tom zabránit. Naštěstí má kentaurka dost kvalitní brnění a vypadá to, že jí to nic neudělalo. Ve dveřích se objeví další studentka. Pokračuju k chlapcům. Zkontroluju životní funkce. Nic. Hlavně nepanikař. To se snadno řekne, když nevim, co se děje. Třeba nejsou mrtví. Zatím. "Remmi, vypadá tam u tebe někdo zraněnej? Kromě toho... stavu." |
doba vygenerování stránky: 1.4534428119659 sekund