| |||
Za školou, na louce Belläs, Kristy, Jigme, p. Draco, Hillaris, Kelly Levitující wyverní tělo nejde příliš přehlédnout. Když se přiblíží, podívám se na Kristy. "Mezitím si to rozmyslete," pobídnu ji, zatímco obejdu inkoustovou zídku, abych se dostal k příchozí trojici. Pokývnu hlavou na souhlas. Položím dlaň na chlapcovo tělo a krátce zavřu oči. Když je opět otevřu, v oranžové mlze se jeho tělo opět zmenší do humanoidní podoby. "Není dobré ho takto nechávat dlouho," upozorním ještě třídního profesora, než se ohlédnu ke studentům. Pozornost věnuji kočičákovi, který se přibližuje ke zvířatům, nevypadá to ale, že má v úmyslu být ještě blížeji, takže zatím nemusím spěchat. "Je to všechno?" ujistím se, než se vrátím ke trojici, s kterou jsem mluvil před tím. |
| |||
Sotva vykročíme z hranice kolem Mersiho, cítím, že Hillaris těžkne a nabírá svou pravou podobu. Čekal jsem to, i když jsem doufal, že to nebudeme muset komplikovat. Převezmu si ho do sevření telekineze (62%) a takto postupujeme ke skupině, čekající na začátek hodiny Kouzelných tvorů. "Pane Yasei, mohl bych Vás poprosit o asistenci?" vyzvu vyučujícího, vzhledem k tomu, že zde ještě není řádný počet studentů. A v této podobě nepronesu studenta dovnitř. Předpokládám, že se mne Kelly drží dle pokynu. |
| |||
Labyrint, u západní zdi Kelly, Tarney Všechna ta hrůza trochu ustoupí dozadu, jak cítím příval síly, jenž pomůže mé podstatě, aby nebyla tolik semleta vším, co se děje. Nevnímám, co se děje kolem, avšak, jakmile mne opustí nátlak z halucinací a je to možné, mé tělo kvůli mému bezvědomí nabere svou plnou a pravou formu, vzhledem k tomu, že má humanoidní iluze pomine. |
| |||
Rozproudí se rozhovory. Založím ruce na prsou a čekám, až si je vyřeší sami a nevstupuji do nich. Jen dávám pozor, kdyby mělo dojít k agresi. "Ano to byste měli, všichni." Potvrdím slova orka, vzhledem k tomu, že si tímto ubírají čas hodiny, "podobné věci můžete řešit mezi hodinami." Dodám ještě, než jejich odchod nabere ještě potřebnějšího rázu. "Dohlédněte prosím na to, že se všichni přítomní dostaví na hodinu. I kdybyste je tam měl odvléci," pronesu ke Kimerovi, než sestoupím ze stupínku a rázným krokem vyrazím ze třídy. Mohl jsem čekat, že zrovna Kelly se do toho zamíchá také. Hned jak vstoupím na chodbu, nechám vzedmout mou magii a dalším krokem dokročím na trávník vedle Iru. (77%) Naštěstí po zásahu Kazina mne alespoň na chvíli magie opět poslouchá. Přejedu situaci pohledem. Neruším Iru od jejího soustředění se na chlapce a vykročím směrem ke dvojici. Ponížím se k zemi a napřed položím dva prsty Kelly na čumáček a v rychlém štípajícím zážehu jí zbavím toho, co ji ovlivňuje. Poté podeberu chlapce, abych ho zvedl do náruče. Do jeho nitra se neodvažuji sahat, dokud nebude pod lékařským dohledem. Dávám si záležet, abych udržoval jeho hlavu nakloněnou v bezpečném úhlu, aby se nedusil. Narovnám se a beze slova Kelly pokynu hlavou, aby mne následovala. Poté již přes louky vyrazím zpět ke škole. |
| |||
Za bazénem Luis Cestou ven si vesele broukám a houpu tlapkama. Když vyjdeme ven už tam pár studentů je. Prohlížím si je a mezitím přijdou další. Když promluví profesor, pohled se mi zastaví na zvířatech kolem něj. "Fufíí!!" NAkonec to nevydržím a slezu z Luise a rozběhnu se se smíchem k nim. Kecnu si v dostatečné vzdálenosti (AQ65) na bobek a nadšeně si prohlížím zvířátka. Úspěšně nevnímám, co se to kolem řeší. |
| |||
Mersi, Tarney Jsem teleportem přenesena před bránu. Jakmile se otevře dostatečně, protáhnu se. Ani se profesora nemusím ptát, kam mám jít. Ta halucinace by jednoho zabila, jak moc je cítit. Ani ne deseti skoky jsem na jejím okraji. Prstem si posunu brýle blíž ke kořeni nosu a rozhlédnu se. Je tu potřeba někdo z ošetřovny, sdělím telepaticky třídnímu profesorovi, který mě sem zavolal. Vlčice nevypadá zraněná, ale její společník krvácí. Věřím, že si zařídí co je potřeba, takže už na nic dalšího nečekám a otočím se k chlapci křičícímu u zdi. Jaký otravný zvuk. Zabruslím mu do mysli. |
doba vygenerování stránky: 1.348160982132 sekund