| |||
Chodba Přitáhnu si ji trochu blížeji k hrudi, když se tak nalísne do mé dlaně. I díky tomu si uvědomím, že bych si měl druhou dlaň alespoň otřít. Nehledě na to, že netuším, jak vypadá můj obličej. Naštěstí je má pokožka naoranžovělá a uniformu na sobě již nemám, takže se nějaké flíčky krve ztratí, pokud si mne nikdo nebude prohlížet příliš zblízka. "Jsem rád, že jsi mi přispěchala na pomoc v nesnázích, mylady," a že jí nevadí můj poněkud energetický přístup. "Teď už bychom ale vážně měli jít." |
| |||
Pozemky za školou Zle na něj vycením zuby, když z něj stoupá odér strachu, který musí cítit všichni s citlivým čichem na louce. Možná se na to trošičku už začínám i těšit. Přeci jen, kdy budu mít opět šanci někomu natrhnout řiť a všem znovu připomenout, že jsme draci a s námi si nikdo zahrávat nebude. I když tady nejsou členové Společenství a ani draci s úmyslem nastolit tady dračí nadvládu, pořád nesmí zapomínat, že křížit nám cestu je opravdu hloupý a sebevražedný nápad. Nicméně pavoučice najednou dostane strach o toho svého klučíka a začne chrlit na profesora jak to má zastavit. Protočím oči v sloup. To tedy dělá brzy. Podle reakce ´šampiona´... Pff. Možná k souboji přeci jen dojde. Asi bude dost záležet na profesorovi, jak se k tomu postaví. Čekám jak se domluví, takže k tomu zatím nic nedodávám. Na paloučku je už i Růžová, což mne tak nějak vnitřně těší. |
| |||
Za školou Alyssa S přivřenýma očima se snažím tolik nevnímat ruch a hovory na louce. Stejně tak jako pachy. Nicméně když ta holka přiblíží, podvědomě mé tělo zareaguje tím, že ze mne vyjde varovné vrčení. Ani sám nevím, proč vlastně, ale naučil jsem se věřit svému tělu a když na to přijde, tak i Bestii. Šlehnu pohledem přes rameno a posunu se kus více doprava a trochu bokem, abych od ní byl dál a viděl na ni. |
| |||
Za školou, na louce Belläs, Kristy, Jigme Oba dva chlapci vypadají, že jsou připraveni do svého boje dát vše, co v nich je, každý rozhodnut vyhrát. Jak je mládí prchlavé a ještě plné energie. Nicméně se dívka postaví a v podstatě vezme zpět svá slova. Na což samozřejmě její zastánce reaguje z hlediska své cti. Nechám jim chvíli, aby si to mohli vyjasnit, než se ozvu. "Je-li tomu skutečně tak a nevyžadujete souboj či omluvu, za uražení Vaší cti, nemusí k souboji dojít." |
| |||
U bazénu Kristy, Modrý, prof. Yasei Zvedne se ze země a postaví se vedle mne. Místo však nějakého důstojného a hrdého proslovu, či povzbuzující řeči, se pustí do něčeho, co mne donutí se zamračit a hledět na ni, po celou dobu, co ze sebe chrlí slova. "Jak málo důvěry ve mne máš, Kristy," pronesu tichým bezvýrazným hlasem. Možná se tím snaží zarazit fyzický boj, ale její slova působí hůřeji, než kdyby mne Modrý rozcupoval na kousíčky. "Možná bys měla myslet na to, čí čest zde momentálně skutečně bude pošpiněna." |
| |||
Chodba Hill Je mi jedno, že jsem od krve. Je mi jedno, že polibek má její pachuť. I tak si ten moment užívám. "Hihi," zahihňám se na jeho reakci. Zavřu oči a nalísnu se mu na prsty. Spokojeně si oddechnu. Podívám se mu opět do očí. "Jsem ráda, že jsem tě tu našla," pronesu k němu něžně. |
| |||
Chodba Otočím se k ní, také s úsměvem, když ji události tolik netíží a dokonce se směje. Tázavě nazdvihnu obočí, když pronese, že to počká. "To by..." nedořeknu, když vyjede do zátylku a stahne si mne dolů. Hned po prvotním překvapení se uvolním a polibek jí opětuji. Ani nevnímám, že se kolem stále trousí studenti. Obchází nás v dostatečné vzdálenosti, aby mi nesepnuly ochranářské instinkty. "Řekl bych to samé, co předtím, ale takovou odměnu si nechám líbit," šťastně se usmívám a přejedu ji něžně prsty po líci. |
| |||
Učebna 2 Sukui, Wendy, Jack, Relliel, Remmi, Gill Vypadá to že nakonec přece jenom začne hodina přijde náš třídní a začne probírat to co se stalo vedle a pak nám představí nového profesora. I když se jedná o závažné věci já se začínám nudit čemuž vypovídá můj výraz zatím co jsem opřená o lavici. Následuje oznámení že tu máme druhé patro, no lektvary mi nakonec docela šly i když to bylo asi tím že jsem se věnovala přímo jemu. Pak přijde na přetřes to že mají být magické uniformy, ale co najít skutečného návrháře pro kterého vkus nebude abstraktním pojmem? Já vím říkala jsem že záleží hlavně na funkčnosti, ale když už se do toho pustili. I když Ulgge by to určitě těžce nesl protože je navrhl, tahle totiž nereagujete pokud někdo nekritizuje vaše dílo. Pak se ukáže že máme nového třídního zástupce protože našeho předchozího odvezli ti co sem přiletěli ohledně toho co se stalo vedle. Toho kluka neznám, ale vypadá sympaticky navíc jeho reakci chápu pokud bych vybrali mně, no nevím co bych dělala. Někteří mají ohledně jeho vybrání určité námitky, ale já ne. Sice nevím přesně jak to v téhle situaci probíhá, ale myslím že je tu možnost složit funkci pokud máte pocit že je nad vaše síly. Nebo ho můžou profesoři zase odvolat a jmenovat někoho jiného, ale to ukáže až čas. Ale teď se rozhodnu věnovat zásadnější otázce, zaznělo tu slovo které mně zaujalo a mám pocit že vím kdo by ho mohl znát. Vstanu, rozhlédnu se a pak si všimnu skupiny okolo anděla, ovšem tam se nachází také osoba která mi snad dá odpověď. Roztáhnu křídla a vydám se ke skupině kde se zase snesu na zem. „Páni vás tu je.“pronesu když si všechny prohlédnu a pak oslovím Jacka. „Jacku jedna dívka tu řekla jak bylo to slovo ...“zarazím se a nakrčím nos když se snažím si vzpomenout. „Benzín, nevíš co to je?“ |
| |||
Učebna 2 Marcos, Monique „Na moje názory se sice nikdo neptal, ale tak to bylo i v případě Gilla a ten moji kritiku přijal lépe i když jsem k němu byla poněkud tvrdší. Dalo by se říct nespravedlivě tvrdá, ale tobě vadilo že tě nezvolili. Nebo ses ozval protože jsi chtěl doporučit někoho jiného kdo pocházel z NŠÚ?“ Jo to jasně, rozhodně. A co takhle mi říct že Gotham skutečně existuje, tomu bych věřila spíš. Marcos nejspíš považoval zvolení třídním zástupcem za samozřejmost protože volba třídního zástupce je volbou oblíbenosti, stylu a samozřejmě společenské třídy. Cokoliv jiného je pouhý bohapustý výsměch. A právě proto by se Marcos neměl stát naším třídním zástupcem protože věta Na vaše pocity (názory) se ovšem nikdo neptal by bylo jeho časté prohlášení které by jste slyšeli když by jste za ním přišli. Tedy pokud by neuznal že jste dostatečně hodní toho aby s vámi ztrácel čas. Prohlášení Na vaše pocity (názory) se ovšem nikdo neptal, je nespíš úprava jeho jiné hlášky Hej vy jste tu placený za servírování, ne za názor. „Co si myslí to jeho věc, jde o to jak někdo působí na ostatní. Pochybuji že by se našel někdo kdo by byl oblíbený pro všechny,“ Jak je to přísloví ... nenarodil se člověk ten který by se zalíbil lidem všem. I když ta dívka to jak Marcos působí nevidí protože je sama poněkud arogantní. Já vím zatím to tak nejspíš nevypadá na první pohled, ovšem já znám dívky které se tak tváří a usmívají a jsou zdvořilé. A jak to nakonec dopadne, ne dobře pro mně, protože si dřív nebo později začnou dokazovat svou nadřazenost. Ano zatím k tomu nedošlo a já jsem ráda, skutečně ovšem ta povaha tu je a dřív nebo později vyplave na povrch.. „Ano myslela jsem Marcose, ale nejdřív šlo o to že Gill studenty skutečně vyslechne, myslím tím všechny studenty. To jsi byla ty kdo s tím začala protože si v tom nejspíš domyslela něco jiného. “ Nemluvě o tom že Marcos se sem společně s ní přiřítil na začátku této diskuze jako avatar pomsty po jedné nevinné poznámce. „A ano je pravda že jsem tento důvod nezmínila hned a vzala to odzadu, ale snažila jsem se to říct citlivě. Nebo aspoň tak citlivě jak to šlo. A nejste první kdo řekl že potřebuji zlepšit své vyjadřovací schopnosti, ale jak jsem řekla už předtím nejsem řečník.“ Pak mi řekne že si nemyslí by byl Marcos takový jakého jsem ho vylíčila a ona má pravdu zatím co všichni ostatní se mýlí, jedině její prohlášení že si to myslí stačí. Už není třeba dodávat nic jiného, je předem dané a mělo by se tesat do kamene (nebo zde vypalovat laserem). Jenom doufám že tu nezačne pět ódu o tom že Marcos je hrdina a ochránce, ten jediný a pravý, spasitel a vykupitel tohoto světa. „Dobře a z jakých předpokladů vychází to že si to nemyslíš? Máš přece pro to nějaké předpoklady.“ Rozhodnu se že se zeptám jak k tomuto poznatku došla zatímco ve mně zahlodá malý hlásek. Možná jsem to mohla říct na začátku a nechladit si na Marcosovi žáhu za všechno to ponižování a výsměch který jsem od zlaté smetánky v mé předchozí škole vyslechla. Dobrá, dobrá, opět jsem přestřelila, ale tentokrát se neomluvím. Ne jemu ...rozhodně ne jemu .... |
doba vygenerování stránky: 1.3710968494415 sekund