| |||
Učebna 2 - Hodina KT venku Aliana Od pokračování v opakování se a našem kolečku, jsem nakonec zachráněn tím, že profesor Draco začne s výkladem. Nemyslím si, že by mělo být třeba pochval a výhod za to, že jsme se zachovali správně, nicméně možnost výletu zní lákavě. Nehledě na to, že by bylo velmi nevhodné, protestovat zrovna proti tomuto. Nakrčím starostlivě čelo, když zmíní že se slečně Marwolaeth přitížilo, že musí být předána do péče lékařů. Po jmenování nového třídního zástupce se k němu podívám. I vzhledem k chladné reakci své spolusedící se decentně přidám k potlesku. Samozřejmě, že proti zvolení nováčka musí protestovat především Marcos, kterému uteklo místo ve studentské radě na NŠÚ, i když o něj jistě velmi stál a slečna Aliana, která protestuje snad proti všemu. Vzhledem k tomu, že jsme již byli vyzváni k odchodu, v průběhu její rozmluvy s třídním profesorem se zvednu, mírnou úklonkou se omluvím a vyjdu ven. Myslím, že jsem pro dnešek vyčerpal mentální kapacitu a to ještě pořádně nezačalo vyučování. Usadím se někam doleva do trávy, kde si snad na chvíli oddechnu, než začne výklad hodiny. |
| |||
"Jak tedy můžete vědět, že jsem nevybral někoho zodpovědného a pokorného?" zlehka povytáhnu obočí, když si začne sama vyvracet své argumenty, "nedokazuje to, co jsem říkal před chvílí, že s oslovením profesorů a školního vedení, nemá problém?" Pokračuji, vzhledem k tomu, že její zdání rozhodně není důvod k tomu, abych přehodnotil své rozhodnutí. "Máte právo na to sdělit své názory a podělit se o svůj náhled na věc. Je dokonce záhodno, abyste poskytla informace o situaci, které profesoři nemají. Ovšem snažit se vyvrátit mé konečné rozhodnutí mezi vašimi právy není," poznamenám a po o něco delším mrknutí v mém pohledu již není taková přísnost, "měla byste důvěřovat tomu, že rozhodnutí a přidělené tresty byly uděleny spravedlivě." |
| |||
Učebna 2 Tarney Tarney mně vždy znervózňoval a to víc než jiní profesoři, na druhou stranu i když je přísný nikdy to nepřeháněl. Odpověď Marcosovi proč je Gill naším třídní zástupcem mi připomene jeden díl Červeného trpaslíka když se Lister ptá proč je Rimmer hologram a Holy mu řekne že provedl pravděpodobnostní studii spočívající v tom že robíci vytáhli náhodou jeho disk. Tarney říkal že to je věc školy to znamená že to nechal na nich protože neměl čas se tím zabývat. Jsme v nové škole začíná nový školní rok a on má spoustu práce kterou nikdo jiný za něj neudělá. A pak přijde na přetřes otázka Gilla a já i Marcos se dočkáme odpovědi na otázku proč byl za našeho třídního zástupce zvolený zrovna on. „Co se týká pokory a zodpovědnosti tak to nevím zase tak moc ho neznám, ale co se týká zjednání respektu přijde mi poněkud zakřiknutý. Potřebujeme někoho kdo se nebude bát prosadit nebo aspoň oznámit naši ... žádost.“ Možná za ním ostatní nepřišli protože ho nechtěli obtěžovat neboť věděli že toho má moc, nebo to bylo tím že je Gill zvláštní a tak potřeboval konzultovat jisté věci pro něj nezbytné. „Nečekala jsem že změníte názor, chtěla jsem jen sdělit svůj pohled nebo pochyby mám pocit ... možná že na to právo mám ... “ Moje řeč se poněkud rozkolísala i když můj hlas zní pořád jistě a moje mimika se také nezměnila, ale uvnitř mně se odehrává hotová bouře. Ještě jsem se nedostala k tomu že ani oni neví vše, což je na jednu stranu dobře. Prohlášení že profesor jen jen profesor ne vševědoucí, všemocná entita mi sice získalo respekt u některých studentů, ale profesoři takové pochopení neměli. Hlavně ten o kterém jsem mluvila, ale právě tohle vedlo k mému zapsání do NŠÚ. Já se zde naučím pracovat se svými schopnostmi oni se zbaví problémové studentky. Moje představy o NŠÚ byly mylné, tak mylné až jsem se za ně styděla a zrovna když si začnu zvykat ... Zavrtím hlavou a přesunu se k současnému problému, od doby co tu jsem se vyvolávají mé vzpomínky na mou předchozí školu. I když nám to nebylo nikdy přímo řečeno neustále nám bylo připomínané že jsme studenti, jsme tu abychom získali vzdělání, máme se učit a držet hubu a krok. Teda myslím si že je ta fráze, kruh se uzavřel. Z těcjto vzpomínek se stala tikající bomba a byl to právě Tarneyho stoický klid a nepříjemný pohled a to co cítím co jí odpálilo. |
| |||
Jen krátký moment mi trvá, než vyzvu první zvednutou ruku k mluvení. Jen jsem v rychlosti musel odpovědět Rekkimu na jeho telepatickou zprávu. "Toto rozhodnutí je na škole, pane Ortego. Každopádně Vás mohu ujistit, že v potaz byl vzat každý ze současných studentů třídy K. Na začátek Vašeho studia Vám volíme třídního zástupce my, ovšem v pololetí proběhnou studentské volby, kde budete moci svého třídního zástupce změnit," shrnu odpovědi na jeho otázky a otočím se ke slečně Croix. "Nic takového jsem neřekl, slečno Croix," i když je poněkud přesné, jak odhadla mé myšlenky. "Ovšem to co jsem řekl - je to výjimečný stav a je to jen pro dnešní vyučování - jsem myslel tak, že od zítřka bude povinnost nosit školní uniformu opět zavedena." Doplním. "Chcete tím říci, že si pan D´Oro nedokáže zjednat respekt, nebo se snad nechová s pokorou a zodpovědností? Z jeho chování na škole jsem žádný takový dojem nezískal. Ostatně byl jediný, kdo za mnou o vašem volnu zašel, aby vyřešil své zodpovědné začlenění do třídy a společenských aktivit." Můj pohled, ač se má mimika ani trochu nezměnila, je ostrý a zabodává se hluboko do jejího bytí, až to může být nepříjemné. "Do potrestání studentů, jenž se provinili proti školnímu řádu, nemáte právo mluvit, slečno Croix. Mé rozhodnutí o trestech je finální. Samozřejmě jsem přihlédl k okolnostem dané situace." |
| |||
Učebna 2 - pozemky za školou především Alfa, Wendy Dívka už se mi nesnažila vykroutit i svojí ruku se nepokoušela odtáhnout. Na to jak se jmenuje mi odpověděla opět telepaticky. Poněkud překvapeně si jí při tom přeměřím pohledem. “Opatrně Alfo, teď není vhodná chvíle na další představení” zašeptám na její jednoduché představení. Alfa. Nic víc jsem se nedozvěděla, ještě s dlouhou odmlkou až jsem si skoro začínala říkat jestli vůbec mluví na mě. Mezitím co jsem se věnovala trojici před sebou konečně se do učebny přesunula i Sukui. Krátce se za ní ohlédnu, její výraz ale mluví sám za sebe. Když už jsem otočená jeho směrem také si prohlédnu jak je na tom opeřenec. K mému zklamání to ale nevypadá že by měl nějaké bolístky, vlastně by se dalo říct že mu není vůbec nic. Škoda. Znovu se zasměji při reakci dívky na moje slova. To byla přesně taková reakce po které jsem toužila a přesně jakou by v takovou chvíli měla mít. Z Jackova pohledu si nedělám vůbec nic, akorát na něj po očku mrknu než se vrátím zpátky k Wendy. Modrý bych ale i já moc ráda viděla jak on chce někoho ochraňovat. A jeho argument s olovem? Ten taky nemá příliš velkou váhu. Vždyť by se rozpustil jako sníh na jaře. Souhlasně zamručím na slova Modrého. “Mhm…nejsi moc bystrý jestli to bereš jako nesmysly” pokrčím nad Jackem rameny. Jestli to chce brát takhle, sám pozná že takhle to nefunguje. Když nechce dát na radu on, ten člověk snad bude chytřejší. Do toho se také nenápadně vkládá Sukui svým tázavým pohledem, ale já už k tomu dál nic nemám tak je nechám být Taky profesor už začne mluvit. Samozřejmě že jako první dojde řeč na to co bylo vedle v učebně. Celé to shrne až překvapivě rychle. No vidíš že to jde když se chce. I s trestem modrého jsem potěšená. Na druhou stranu s Miko rozhodně ne. Není co vyšetřovat, má být taky minimálně v podmínce. Znovu nás zmíní když začne o dalším patře a nových pokojích. Je od nich ohleduplné že nám drakům vystavěli pokoje protože ty komůrky ve kterých se tady bydlí za moc nestojí. Stejně si ale nemyslím že tam pro mě bude dost místa. Vždyť si stačí jenom vzít jak velká je vlastně budova. Jestli jí teda nějak magicky nezvětší. A to bych potom stejně raději zůstala venku pod širým nebem než riskovala že se kolem mě pokoj smrskne. Padne něco o uniformách ale to jde mimo mě, pokud je chtějí udělat magické…jenom dobře, ale já rozhodně nebudu brát ohled na to že teď nejsou. Stejně jako jsem to nijak neřešila předtím. No a jako poslední a opravdovou perličku jmenuje Gilla jako třídního zástupce. Jako kdyby to snad mělo něco znamenat. Gill vzal však svůj nový titul smrtelně vážně a tvářil se při tom velice důležitě. Jen při tom obrátím oči v sloup. Samozřejmě se najde někdo kdo s tím má problém. Přestanu vnímat co plácaj za nesmysly vlastně sotva začnou mluvit.. Další profesor nás nakonec vyzve k přesunu ven. Obrátím se tak na svůj ohníček jestli jde taky. Nemusím jí ani pohánět, jen lehce jí lehce zatáhnu za ruku a ona souhlasí sama. Nechci se toho teplíčka jen tak vzdávat. "Víš co? Ty se mi líbíš" prohodí přátelsky když vycházíme z učebny kdy se jí konečně pustím. To neříkám často. Jak by se mi taky nelíbila, nic si nevymýšlí, moc toho nenamluví, nádherně hřeje a když na to přijde dokázala by mě určitě zabavit na dlouhé hodiny a přežít. Vážně vzácná vlastnost. Vyjdeme za školu kde si zaberu místo víceméně ve středu trochu dál od profesora (AM69). Kam se posadí ohníček nebo ostatní u teď tolik neřeším. |
doba vygenerování stránky: 1.3525278568268 sekund