| |||
Učebna 2 Marcos Tušila jsem to. Vypadá ale, že nad tím má kontrolu. Marcosova reakce na třídního zástupce je obdobná, jako jeho samotného. Vznese tedy několik otázek. Celkem chápu jeho pointu, nicméně jak sám zmínil, přišli z minulosti. Řekla bych, že to s tím bude mít co dělat. Už jen to, že by chudáček hledal mapy na papíře, když se může podívat na 3D modely na počítači, je známka toho, že to bude ten důvod. Myslím, že ale nebude problém z té jejich školy dosadit nějakého zástupce zástupce. Je to velmi šikovná pozice. |
| |||
Učebna 2 - Chodba před ošetřovnou Ulgge Dvojici po místnosti sleduji pohledem s ustaraným výrazem. Když se semele další incident a Ulgge se potom omluví, jen mu pokývnu hlavou, že to beru na vědomí. Vyklouzne ze třídy za nimi. Netrpělivě čekám, až skončí proslov a jen si zapamatuji důležité informace, abych je mohla Ulggemu přetlumočit. Jakmile nás pustí, vyklouznu ze třídy, nicméně nezamířím ven. Zastavím se u ošetřovny a čekám na rohu, doufaje, že chytím Ulggeho až se bude vracet do hodiny. |
| |||
Učebna 2 Když se i dívka připojí k uskupení vůní jen ob lavici za nás, krátce zavřu oči abych získal kontrolu nad svými duhovkami a chutí. Nic jiného než chuť to není, vzhledem k tomu, že jsem stále plně najeden. Myslím, že to je další věc, kterou bychom měli vyřešit. Takhle je to pro obě dívky poměrně nebezpečné. To už ovšem započne výklad. Jen si lehce frustrovaně povzdechnu nad tím, jak byli viníci potrestáni. Přeci jen to nebylo příliš... Nebýt zásahu zdravotníků, jistě by mnoho zemřelo. Již si ale začínám zvykat, že protestovat příliš nemá smysl. Bylo to tak u Shrey, bude to tak i kohokoliv dalšího. Přeci jen za to, že mne otrávila si vysloužila jen veřejnou omluvu. A to mne od nebytí dělil jen vlásek. Jsem však velmi zaskočen, když zmíní, že se stav slečny Buffetové zhoršil natolik, že musí být předána do kvalitnější péče. Vždyť je bílou tygřicí... Ty jsou již od přírody neuvěřitelně odolní proti nemocem a zraněním. A magii celkově. Co je ale ještě více šokující je zvolení nového zástupce. Během potlesku na dotyčného jen zaraženě hledím. Když nakonec vyzve k dotazům, zvednu ruku. Když dostanu slovo postavím se. "Se vší úctou. Je rozumné jmenovat třídním zástupcem někoho, kdo není původně z NŠÚ? A následující dotaz... Své kolejní zástupce na NŠÚ jsme si volili sami mezi sebou. Je možné zvolit tento systém při příští volbě? Když jsem již u další volby... Na jak dlouho je jmenovaný třídní zástupce?" |
| |||
Učebna 2 Luis Než si rozmyslím další otázku, učitel je pryč. Uvelebím se tedy do klubíčka a ještě to na chvíli zalomím. Vzbudí mě křupnutí za námi. Jsem ale moc rozespalý na to, abych se o to zajímal. Když se konečně proberu, všimnu si, že vepředu je ten profesor, co byl předtím vedle. Začne hodinu a když někdo zapíská a on s Luisem tleskají, přidám se. "Fuufíííí!!!" zahalekám se smíchem. Když mi pak Luis nastaví ruku, vyhopkám nahoru a rázně kývnu hlavou, že můžem jít. Cestou kolem popatkám pana Jigmeho mezi rohama, protože vypadá, že to potřebuje. |
| |||
Učebna 2 Max Upřímně, při poslouchání rozhovoru za námi mám sám co dělat, abych to nevzal čelem do lavice v čirém zoufalství toho, čeho se tam snaží dosáhnout. Když se ozve chroupání, otočím se, abych viděl jak léčitel statečně pokračuje v tom, co tam přišel udělat. Zásahu zvenčí není potřeba, tak zůstávám sedět. Oranžového přejedu pohledem. Tohle měnění nálad ze sekundy na sekundu je poněkud podezřelé. Nicméně myšlenky od toho mi rozptýlí začátek hodiny, nebo před hodinový výklad. Konkrétně mne a Maxe se toho moc netýká, když ovšem po jmenování nového třídního zástupce chlapec vstane a očividně dost zaskočen, usměji se a přidám se k potlesku. Přeci jen, někdo to dělat musí a jeho neprotestování a statečné přijmutí stojí za ocenění. Když jsme nakonec propuštěni, zvednu se a nastavím Maxovi loket, aby se mi mohl z lavice vyhoupnout na rameno. "Půjdeme?" |
| |||
Učebna 2 - U bazénu Úspěšně ignoruji, vše co se ve třídě děje, včetně nejbližších rozhovorů. Když se ozve křupání kostí, jen sevřu víčka a dám si lehké dechové cvičení. Tohle je blázinec. Když se pak ke mne kdosi usadí, loupnu po něm okem, ale vypadá to, že místo zabral jen aby byl dívce poblíž. Využiji tedy toho, že se nechce bavit a rozhovor nezapřádám. Alespoň vypadá o něco lépe než někteří upatlaní jedinci, kteří začínají dost smrdět. Hodina konečně započne. Poněkud mne zaujme možnost dostat se pryč z areálu, nicméně u mne to asi nehrozí vzhledem k tomu, že k pomáhání úplně nejsem stavěný. Přeci jen nosím smůlu, takže jsem asi poslední, koho by u sebe chtěli. Druhé patro je vcelku nezajímavé, ale je dobré vědět, že je již otevřené. Možná by k těm magickým uniformám měli přiložit i návod, jak se do ní obléci. To co někteří předvedli je vskutku tragické. Kdosi vedle je očividně náš nový třídní zástupce. Teprve teď se na něj řádně podívám, abych si ho zapamatoval. Až budu protestovat proti čistotě budovy, nebo něčemu podobnému. Když jsme předáni profesorovi a ten zavelí k odchodu, zvednu se a vydám se za ním a za Modrým, vzhledem k tomu, že nemám žádných otázek. Zůstanu postávat někde stranou, rozhodně si nehodlám zamazat uniformu. |
| |||
Učebna 2 - Pozemky Remmi Třídní na nás nahrne jen spoustu informací o tom co se dělo a co bude dít. Když se naše pohledy střetnou, jak ho do mne zabodne, trochu přimhouřím oči. To byla ještě docela přiměřená reakce. Taky jsem mohl všechny zamrazit, nebo proměnit na tyrkysové balonky. Stejně to pro mne jen znamená, že si musím dávat větší pozor. Měl jsem za to, že jsem s tou situací skončil, ale tohle mne dost namíchlo, takže možná ještě zapracuji na tom, aby se někomu přimrazil zadek. Když se zvedá náš velmi statečný třídní zástupce, hlasitě si odfrknu. Když už ho musíme mít, měl by to být někdo s mocí nebo postavením. Nebo aspoň někdo, kdo nebude vypadat, že ho přímější pohled rozsype. Hvízdání týpka přede mnou tomu moc nepomáhá, nehledě na to, že je to moc nahlas. Stále ještě poněkud rozladěn nechám mezi prsty problesknout divokou magii, abych mu nenápadně trochu přimrazil zadnici k židli. Ne moc, aby se neodtrhl, ale dost na to, aby si podobné věci příště odpustil. Magie se ale dneska rozhodla, že si bude dělat co chce (27%) a tak se mu místo toho sáčko na kříži zabarví do jasně růžové. Zamrkám a odvrátím pohled, jako kdyby se mne to vůbec netýkalo. Vlastně mne ze situace zachrání profesor, který zavelí k odchodu. Zvednu se tedy jako první a hrdým krokem odkráčím ze třídy, než si tohoto slavného počinu někdo všimne. Venku se posadím do trávy co nejvíce doleva směrem od školy to jde, abych pořád plnil jeho představu půlkruhu. |
| |||
Když je na mne poukázáno, nechám třídě ještě několik momentů. Poté postoupím trochu ode dveří. "Výuka měla původně probíhat v lese, nicméně to se z časových důvodů nestihne, tudíž mne prosím následujte za školu na pozemky," pronesu ke všem. Poté se otočím na patě a kráčím opět ven. Mohu si dovolit jít první a počkat tam na ně, vzhledem k tomu, že opozdilce mi stále bude krýt pan Draco s Kimerem. Přejdu až k čekajícímu tygrovi a oběma liškám, kteří se mnou přišli na pozemky. Postavím se k nim zády a třídě pokynu, aby se rozmístili do půlkruhu přede mne. |
| |||
Učebna 2 Kristy Uchechtnu se. "To byl vtip. Nenechal bych si ukousnout hlavu." Těší mě a ráda tě poznávám? Obojí? Holka ty máš asi ňáký sociální issues. Nebo jsem až tak neodolatelnej? Hmm... Poskládá si na zem ty svoje ťapadla a princ prófa začne. Okomentuje to dění vedle a představí dalšího prófu. Vypadá jako docela sympaťák. Ten vyzve někoho k výslechům a pak pokračuje princ prófa. Počkat, co? Oni tu jako do teď neměli učebnu lektvarů? Jak mohli na něco takovýho zapomenout? Pokračuje o nějakých pokojích, něco k uniformám a pak třídní zástupce. Jakmile padne Gillovo jméno, ohlédnu se k němu. Uchechtnu se, jak zaplul do lavice. Když se konečně zvedne ze židle a vysouká ze sebe dvě věty, zahvízdám, zatímco tleskám. Jestli se na mě ohlédne, vyzubím se na něj a ukážu mu palce nahoru. |
doba vygenerování stránky: 1.3845767974854 sekund