| |||
Učebna 2 - Venek Tentokrát to nikdo neriskuje a zůstanu v lavici sám. Proběhne úvod, který nám oznámí nějaké věci, které jsou mi tak nějak úplně šumák až na magické uniformy. Když zavelí k přesunu ven, uvítám to, i když nemoci se proměnit je utrpení. Mají v úmyslu nás prostě mučit, jak jsem to tak pochopil. Vyjdu ven za ostatními a kecnu si na zadek rovnou naproti profesorovi. Nemám potřebu se s nikým vybavovat, ani na někoho čekat. A jestli mají trochu rozumu, nechají mi kolem mne prostor. |
| |||
Učebna 2 Marcos Tušila jsem to. Vypadá ale, že nad tím má kontrolu. Marcosova reakce na třídního zástupce je obdobná, jako jeho samotného. Vznese tedy několik otázek. Celkem chápu jeho pointu, nicméně jak sám zmínil, přišli z minulosti. Řekla bych, že to s tím bude mít co dělat. Už jen to, že by chudáček hledal mapy na papíře, když se může podívat na 3D modely na počítači, je známka toho, že to bude ten důvod. Myslím, že ale nebude problém z té jejich školy dosadit nějakého zástupce zástupce. Je to velmi šikovná pozice. |
| |||
Učebna 2 - Chodba před ošetřovnou Ulgge Dvojici po místnosti sleduji pohledem s ustaraným výrazem. Když se semele další incident a Ulgge se potom omluví, jen mu pokývnu hlavou, že to beru na vědomí. Vyklouzne ze třídy za nimi. Netrpělivě čekám, až skončí proslov a jen si zapamatuji důležité informace, abych je mohla Ulggemu přetlumočit. Jakmile nás pustí, vyklouznu ze třídy, nicméně nezamířím ven. Zastavím se u ošetřovny a čekám na rohu, doufaje, že chytím Ulggeho až se bude vracet do hodiny. |
| |||
Učebna 2 Když se i dívka připojí k uskupení vůní jen ob lavici za nás, krátce zavřu oči abych získal kontrolu nad svými duhovkami a chutí. Nic jiného než chuť to není, vzhledem k tomu, že jsem stále plně najeden. Myslím, že to je další věc, kterou bychom měli vyřešit. Takhle je to pro obě dívky poměrně nebezpečné. To už ovšem započne výklad. Jen si lehce frustrovaně povzdechnu nad tím, jak byli viníci potrestáni. Přeci jen to nebylo příliš... Nebýt zásahu zdravotníků, jistě by mnoho zemřelo. Již si ale začínám zvykat, že protestovat příliš nemá smysl. Bylo to tak u Shrey, bude to tak i kohokoliv dalšího. Přeci jen za to, že mne otrávila si vysloužila jen veřejnou omluvu. A to mne od nebytí dělil jen vlásek. Jsem však velmi zaskočen, když zmíní, že se stav slečny Buffetové zhoršil natolik, že musí být předána do kvalitnější péče. Vždyť je bílou tygřicí... Ty jsou již od přírody neuvěřitelně odolní proti nemocem a zraněním. A magii celkově. Co je ale ještě více šokující je zvolení nového zástupce. Během potlesku na dotyčného jen zaraženě hledím. Když nakonec vyzve k dotazům, zvednu ruku. Když dostanu slovo postavím se. "Se vší úctou. Je rozumné jmenovat třídním zástupcem někoho, kdo není původně z NŠÚ? A následující dotaz... Své kolejní zástupce na NŠÚ jsme si volili sami mezi sebou. Je možné zvolit tento systém při příští volbě? Když jsem již u další volby... Na jak dlouho je jmenovaný třídní zástupce?" |
| |||
Učebna 2 Luis Než si rozmyslím další otázku, učitel je pryč. Uvelebím se tedy do klubíčka a ještě to na chvíli zalomím. Vzbudí mě křupnutí za námi. Jsem ale moc rozespalý na to, abych se o to zajímal. Když se konečně proberu, všimnu si, že vepředu je ten profesor, co byl předtím vedle. Začne hodinu a když někdo zapíská a on s Luisem tleskají, přidám se. "Fuufíííí!!!" zahalekám se smíchem. Když mi pak Luis nastaví ruku, vyhopkám nahoru a rázně kývnu hlavou, že můžem jít. Cestou kolem popatkám pana Jigmeho mezi rohama, protože vypadá, že to potřebuje. |
| |||
Učebna 2 Max Upřímně, při poslouchání rozhovoru za námi mám sám co dělat, abych to nevzal čelem do lavice v čirém zoufalství toho, čeho se tam snaží dosáhnout. Když se ozve chroupání, otočím se, abych viděl jak léčitel statečně pokračuje v tom, co tam přišel udělat. Zásahu zvenčí není potřeba, tak zůstávám sedět. Oranžového přejedu pohledem. Tohle měnění nálad ze sekundy na sekundu je poněkud podezřelé. Nicméně myšlenky od toho mi rozptýlí začátek hodiny, nebo před hodinový výklad. Konkrétně mne a Maxe se toho moc netýká, když ovšem po jmenování nového třídního zástupce chlapec vstane a očividně dost zaskočen, usměji se a přidám se k potlesku. Přeci jen, někdo to dělat musí a jeho neprotestování a statečné přijmutí stojí za ocenění. Když jsme nakonec propuštěni, zvednu se a nastavím Maxovi loket, aby se mi mohl z lavice vyhoupnout na rameno. "Půjdeme?" |
| |||
Učebna 2 - U bazénu Úspěšně ignoruji, vše co se ve třídě děje, včetně nejbližších rozhovorů. Když se ozve křupání kostí, jen sevřu víčka a dám si lehké dechové cvičení. Tohle je blázinec. Když se pak ke mne kdosi usadí, loupnu po něm okem, ale vypadá to, že místo zabral jen aby byl dívce poblíž. Využiji tedy toho, že se nechce bavit a rozhovor nezapřádám. Alespoň vypadá o něco lépe než někteří upatlaní jedinci, kteří začínají dost smrdět. Hodina konečně započne. Poněkud mne zaujme možnost dostat se pryč z areálu, nicméně u mne to asi nehrozí vzhledem k tomu, že k pomáhání úplně nejsem stavěný. Přeci jen nosím smůlu, takže jsem asi poslední, koho by u sebe chtěli. Druhé patro je vcelku nezajímavé, ale je dobré vědět, že je již otevřené. Možná by k těm magickým uniformám měli přiložit i návod, jak se do ní obléci. To co někteří předvedli je vskutku tragické. Kdosi vedle je očividně náš nový třídní zástupce. Teprve teď se na něj řádně podívám, abych si ho zapamatoval. Až budu protestovat proti čistotě budovy, nebo něčemu podobnému. Když jsme předáni profesorovi a ten zavelí k odchodu, zvednu se a vydám se za ním a za Modrým, vzhledem k tomu, že nemám žádných otázek. Zůstanu postávat někde stranou, rozhodně si nehodlám zamazat uniformu. |
doba vygenerování stránky: 1.404098033905 sekund