| |||
Učebna 2 Kelly, Rekki Jakmile přitaká a poprosí, zlý výraz se postupně ztratí, napřed pustím jeho ruku, než se narovnám a tak uvolním i loket. Kelly se otočí a poté se vyhoupne na lavici, aby mu ruku spravila. Poznamenal bych něco o tom, že se zbytečně vyčerpává, když zrovna míříme na ošetřovnu, nicméně se netváří příliš nadšeně, takže si to nechám pro sebe a jen se tvářím nesouhlasně. Sleduji démonovi pohyby kolem Kelly, a až když vyrazí jako první, aniž by se na ní snažil znovu sáhnout, trochu se uvolním a vrátí se ten uvolněný úsměv. "Tohle přeci bylo velmi pochopitelné." Odtuším s takovým trochu nepřítomným výrazem. |
| |||
Učebna 2 Kelly, Jigme, Hillaris, Rekki „Omlouvám se za nepozornost něco mně napadlo a já ... nechtěla být nezdvořilá.“nasadím provinilý a omluvný výraz. Tak to je když víte o místě jeho původu z dokumentů i když si nemyslím že bych na tom byla lépe i ve světě lidí. Tady nejde o uniformy, ale o to jak se tu problémy řeší ... Brzy nejspíš začnu mlátit hlavou o lavici nebo se hystericky smát, ovšem nevím jak si hysterický smích Jigme vyloží a při mlácení hlavou o stůl by se mně pokusil zastavit. Jeho další otázka nevysvětluje proč někdo vyslechne rozhovor na druhé straně třídy a pak sem letí aby dotyčné osobě vynadal. Je to jako když prohraje váš oblíbený sportovní tým a v reakci nad touhle pohanou vyhodíte televizi z okna. I když hláška Pozor tam dole hážu byla vážně dobrá. „Proč sjížděcí panely? Jsme v budoucnosti tak silové pole. Co se týká hašení tak by se mělo ozvat předtím hlášení typu Pozor hoří, opusťte prosím postiženou oblast aby mohl být aktivován hasící systém, za žádných okolností nevstupujte do hasícího paprsku. Nebo Pozor hoří, opusťte prosím postiženou oblast a vyčkejte na zásah kvalifikovaného personálu.“ S tím co mi pak řekne se mi vybaví to co říkal když jsme se setkali, ale ne všichni zde jsou připraveni na boj nebo se stát novými členy týmu Aventgers. „Neříkám že by to měla být výjimka, ale nemělo by to být ani pravidlo. Něco jako je to vítané, ale ne očekávané. Být připravený na nečekanou situaci je jedna věc a je to rozhodně chvályhodná věc, ale očekávat že se ze zdejších studentů vychovávají neohrožení ochránci světa, času a kdo ví čeho ještě je věc jiná.“ Když někdo vběhne do hořícího domu aby tam někoho zachránil oslavují ho pak v novinách i v televizi, ne proto že by to tak chtěl, ale protože to je vzácné chování. „A v NŠÚ jsme dostali to co jsme chtěli, tedy to rozhodně není stížnost jen konstatování že to tam fungovalo i přesto že jsme dostali téměř vše o co jsme požádali.“ Než našemu řediteli přeskočilo a i když nevím proč asi to nebylo proto že bychom dostali to co chceme. Jigme se na mně podívá poněkud přísně, ale jak jsem už několikrát řekla nejsem nevděčná jen nespokojená (i když jemu to zřejmě přijde stejné vzhledem k jeho kultuře). „Jak jsem říkala tohle není nevděčnost, možná tě to ... překvapí, ale vyjádřit svůj názor i když to znamená že si budeš stěžovat není nevděčné. Nevděčné je když dostaneš koně a podíváš se jestli má křivé zuby.“ Zamyslím se a pak dodám: „Aspoň myslím že tak to přísloví je. Ale na tohle téma jsem už předtím mluvila na jedné hodině sebeovládání. Také bych ráda kdyby zde byla úroveň jako v londýnském klubu kde se mluví o literatuře, ale to je obtížné ne-li nemožné. Co se týká pokory je tu jako u jistého vychování je lepší považovat sklenici z poloviny plnou.“ Pak Jigme řekne že běžně jsou studenti rovnou posíláni do hodiny ať něco ví nebo ne, ale to se dá čekat u běžné školy. Ne zde, zde by to bylo jako pojmout výcvik po verbování tak že ukážete někomu jak se střílí ze samopalu a pak mu ho vrazíte do ruky se slovy Nestřel se do nohy a zabij toho koho máš. Opět jsem odkázaná na třídního zástupce funkci při které se mi vybaví prohlášení z jednoho sitkomu Technik je nejnižší funkce na lodi, níž jsou jen robíci, laboratorní myši a plíseň na zdi. Zrovna se k tomu chystám vyjádřit když se něco stane. K tomu co se stane pak se jaksi nevyjadřuju, kdybych to udělala řekla bych že Jigmemu vadí že si stěžuju a přitom někteří jsou stabilní asi jako sud se střelným prachem. Ta vlčí dívka se do toho vloží i když myslím si že by mohla počkat až profesorovi ruka zregeneruje. Ona a ten kluk zřejmě mají jít na ošetřovnu i když nevím proč, pokud by jim něco bylo tak by je sem nepustili. |
| |||
"Už se asi nedivim říďovi. Tahle třída je jak tikající atomovka." pronesu k Shizeovi cestou. Zamíříme k učebně 2. Na ošetřovně zrovna zmizí ten doktor. Vejdeme do učebny. Všichni vypadají zdravě. Ale to asi díky doktorovi. Protože na jejich oblečení jde vidět, že se rozhodně něco dělo. Dojdu levou uličkou ke katedře a promluvím k třídnímu. "Rub se snad vrátí za 26 hodin. Takže je asi dobře, že tu už máme Rekk..." ohlídnu se do třídy, "..iho" a zůstanu mu hledět na ruku. "A taky, že doktor ještě neodletěl.." |
| |||
Učebna 2 Místo přednášky se místností rozlehne lámání kostí. Normálně by mě to moc nehákovalo, ale nechci aby mi zase někdo zničil šaty, takže se tím směrem raději ohlédnu a jsem ve střehu. |
| |||
Učebna 2 Aliana, Jigme,Hill, Rekki Jen na ní nevěřícně zírám, co z ní padá a myslím si svý. Jsem ráda, že Jigme se chopil nějakého toho vysvětlení. Ale nejsem si jistá, jestli to vůbec má smysl... Navíc tady pořád cítím zvláštní tinglení. Zasoustředím se a v okolí pocítím přítomnost něčeho, co nějak oslabuje moje schopnosti. Nemám ale čas to prozkoumat blíž, jako třeba odkud to vychází, protože k nám někdo dorazí. Otáčím se za odkašláním, když se ozve ten nepříjemný zvuk. Zase. Povzdechnu si nad výjevem přede mnou. Když se léčitel vyjádří, shlédnu mu na ruku. "Omlouvám se za něj. Hned se Vám na to podívám." Zvednu k němu omluvný pohled. Jen bych se ráda dostala mimo tu negativní energii. Opatrně se vyhoupnu na lavici za sebou, aby to nezpůsobilo bolestivé otřesy a... tady ta enegie není. Paráda. Usadím se na lavici a natáhnu ruce nad tu jeho. Začnu mu opatrně rovnat a spojovat kosti zpátky (83%). Nejspíš ho ruka bude pořád pekelně bolet, ale aspoň s ní bude moct hýbat. "Není to perfektní, ale aspoň už to nemáte zlomené," usměju se na něj a slezu dolů na jeho straně lavice. "Až budete připravený, můžeme vyrazit." Hilla zpražím pohledem, ze kterého mu může být jasná otázka: Co to mělo znamenat? a nespustím z něj oči, dokud kolem něj léčitel bezpečně neprojde. Když se pak k němu dostanu, ještě k němu pronesu: "Chceš snad, aby tě vyloučili?" |
| |||
Učebna 2 Dolly, Hill, Kelly, Rekki Na Dollyho reakci se usměju. “Za to mi opravdu nemusíš děkovat.” Rohatý modrý se postaví a přesedne si před nás a začne mluvit s dvojicí vedle. Já se ohlédnu na místo kde před chvílí seděl jestli s ním není něco v nepořádku, jenže nic nenajdu. Asi si chtěl s nimi jenom promluvit. Pak vejde do místnosti černý a rohatý léčitel, který se natáhne po vlčici, oranžový po něm vyjede a praští s ním o stůl. Já se hned postavím a chci ho od léčitele odtrhnout. Naštěstí ho oranžový hned pustí a léčitel mu vysvětlí že jenom chce aby s ním šli na ošetřovnu. Já nadále stojím, abych případně mohl rychle zasáhnout. |
| |||
Hill, Kelly Zrovna natahuju ruce k jejich ramenům, když si všimnu náhlé změny v jeho výrazu. Než se však naděju, jsem přišpendlen k lavici za doprovodu křupání mých kostí a mého bolestného heknutí. "Dobře, dobře!" ucedím s bolestí mezi zuby a stáhnu druhou ruku k sobě, aby mě neviděl jako hrozbu. "Jen mě prosím pusťte." Když mě následně uvolní, trochu se mi uleví, ale i tak nijak nehýbu rukou. Jen si přizpůsobím postoj, abych nebyl tak zkroucený. "Jen jsem Vás dva chtěl požádat, abyste se okamžitě dostavili na ošetřovnu. Spolu se mnou, jak to tak vypadá." |
| |||
Učebna 2 Kelly, Aliana, Rekki Vím, že se k nám démon blíží, vzhledem k tomu, že kontroluji naše okolí. V momentě, kdy si odkašle na něj již s příjemným úsměvem hledím zvědav, co potřebuje. Když však natáhne ruku ke Kelly... V očích mi zahoří modrooranžové plameny, výraz se ze sekundy na sekundu změní na vražedný. Prudce chytím jeho zápěstí, mířící ke mne a plnou silou za něj zatáhnu, abych jeho druhou ruku dostal z dosahu Kelly. Zároveň jak škubnu jeho zápěstím vpřed, tak loktem volné ruky ho přirazím k lavici, až se učebnou ozve hlasité zapraskání kostí. (79% vs 67%) Díky tomu se ocitneme hodně blízko sebe. "Nesahejte na ni!" zavrčím mu do obličeje nelidským hlasem. |
doba vygenerování stránky: 1.3108520507812 sekund