| |||
Učebna 2 Marcos Nakloním hlavu jemně na stranu a se zájmem se mu zahledím do očí. "O tom, jak mě přesvědčit nebo o ochutnávce?" Pravým ukazováčkem si pohrávám s pramínkem vlasů, které mi spadají na klíční kost. |
| |||
Učebna 1 - Učebna 2 Tarney, Sukui, Relliel - Rekki, Alfa Nemohla bych už víc souhlasit že bude lepší když v podobných tématech budeme pokračovat v samostatných hodinách. Tam alespoň bude trocha soukromí a nebude se do toho vkládat nikdo další a situaci jen komplikovat. Když to tady pak konečně ukončí jen lehce pokývnu a vykročím ke dveřím. Krátce se podívám k Sukui když procházím kolem. “Doufám že nezapomněl…protože stále platí co jsem mu řekla” prohodím k dívce než pokračuji dál. Však oni oba dobře ví o čem mluvím. "Snad si zase někdy budeme moci promluvit o samotě" dodám ještě k Sukui. Dlouho ale nečekám jestli půjde taky nebo se bude chtít ještě zdržet. Stoly u dveří si odsunu z cesty, telekinezí pochopitelně, nejjemněji jak dovedu. Nechci aby mi tady zase začal vytýkat "ničení" školního majetku. Sotva však vyjdu z učebny, zastavím se přede dveřmi kde zavětřím mezi pachy mísícími se v chodbě. Zadívám se chodbou dolů k hlavnímu vchodu. S úšklebkem se otočím a vykročím na druhou stranu. Už dobře vím jak je cítit, a ne jenom po pachové stránce. Celou oblast obklopuje zeď s magií kterou ani já nedokážu přeletět takže mi nemá kam utéct. S tou myšlenkou už vcházím do druhé učebny kde hned u dveří postává rohatec. Moje nálada pořád není zrovna dobrá, i tak je z mých slov cítit úsměv: “Moc pěkný trik" pochválím mu jeho předchozí počin s mrknutím. Byl to sice můj neúspěch, ne však tak velký aby jsem se tím trápila. Určitě ale budu potřebovat jisté ochrany proti podobným. Ten jeho první sice nevyšel ale moc tomu nechybělo. Však ona se naskytne příležitost vrátit mu to i s úroky. Chudáček, nejspíš čekal že se mě zbaví na víc než jen pár minut. Smůla. Dál už si jeho, nebo kohokoliv dalšího nijak zvlášť nevšímám. Poslední lavice kterou mi ten modrásek tak laskavě uvolnil byla sice lákavá, ale ohnivka vpředu je ještě lákavější. Chci si roplnit trochu toho tepla o které jsem zbytečně přišla vedle. Přisednu si těsně vedle a rukou ji obejmu kolem ramen. "No tak no tak, po nikom už tě hazet nebudu" uklidním její případné pokusy se mi opět vymanit, které jistě přijdou. |
| |||
Učebna 2 slečna Le Mauve "Řekl bych, že má přesvědčivost se bude odvíjet od toho, jak kvalitní ochutnávka bude. Musím ovšem přiznat, že několik nápadů bych měl," povytáhnu jeden koutek o něco výšeji a v očích mi hraje. Musím říci, že mne neskutečně těší, že vůbec tuto možnost připustila. Protože, jestli je něco krásného a intimního pro upíry, pak je to představování lepší krvi. A řekněme, že výběru je skutečně mnoho, nehledě na to, že již mám vytipováno několik... Ochotnějších jedinců. Jen to musí být provedeno opatrně. Přeci jen, budeme bruslit v šedé zóně. |
| |||
Učebna 2 Aliana, Kelly, dozor Zlehka se zamračím, když si všimnu, že ji něco nevýslovně pobavilo. Snažím se ji pomoci a ona se mi vysmívá. Kdybychom byli u nás doma, mohl bych jí protkát. Nejsme ale u nás doma, takže mi zamračení se bude muset stačit. "Pořád ty uniformy. Je tu něco jiného, kromě této jedné věci?" povytáhnu obočí. Než stačím zareagovat na zbytek, dokráčí k nám vlčice. Obočí mi opět po svém poklesnutí poposkočí výš, tentokrát se však podívám překvapeně na nově příchozí. Kdy jsem se jí představoval? Proběhne mi hlavou. Na té party byla také, ovšem pokud si správně vzpomínám, držela se stranou... Ani mi z toho nedojde, že mne vlastně v té mele vedle kočičák několikrát oslovil. Každopádně se do ní řádně opře a vytáhne i informace, které by běžní studenti neměli jak získat. Získá si tím mou další pozornost. Nadechnu se, abych protestoval proti "obyčejnému ohni čarodějů" ale nenechá se přerušit. Počkám si tedy až na závěr. Každopádně má pravdu o té vodě, nebo celkově čímkoliv vlhkým. To nám přeci jen ukázal incident vedlejší třídy. A sama tady vlčice nemohla pomáhat dokud byla mokrá. "Ve spoustě věcí ovšem má pravdu," reaguji na to, když se jí tak Aliana zeptá, proč se vůbec připojila do hovoru. Docela jsem uvítal pauzu na přemýšlení, vzhledem k tomu, že jsem sám neměl daleko k podobnému proslovu. "A to má být přesně co? Na každém druhém metru mají být sjíždící panely? To by příliš nespolupracovalo s nábytkem. Nehledě na to, že i hašení nad místem ohně by pořád mohlo zranit studenty, kteří u ohně jsou, nebo ho pomáhají hasit," potlačím chuť si povzdychnout. "Jestli si myslíte, že by pro nás nemělo být pravidlem, být připraven na nečekanou situaci, jste na špatné škole. Přesně proto jsme sem nastupovali. Minimálně my všichni, co jsme nastupovali na NŠÚ. Například já jsem sem přišel, abych tu byl vycvičen pro boj ve válce. Nemyslím si, že by mi v tom pomohli hasící systémy a to, že bych dostal, co mi na očích uvidí," pohlédnu na ní poměrně přísně. Teď jsme již v budoucnosti, teď již mohu otevřeně mluvit o důvodu mého nástupu. "A přesně protože sem všichni nastoupili s tím, že se musí naučit ovládat své schopnosti, proto musíš počítat s tím, že všichni kolem tebe mohou náhle a nečekaně ztratit kontrolu," dodám k tomu. "Možná byste to mohla trochu více projevit. Tu vděčnost. V našem národě se učí pokory, té je tady neskutečně málo," hledím na ni a uvažuji, zda již zapomněla, že se pan Draco objevil i v NŠÚ. "Myslím, že na to ředitel skutečně nemá čas a zde na to bylo málo personálu. Navíc většinou jsou studenti rovnou posíláni do hodiny, ať již vědí či ne. Samozřejmě, můžeme vyžádat aby byla určena osoba mezi studenty, která bude vždy spravena o příchodu nováčka a ujme se ho, to je ovšem ale záležitost pro třídního zástupce, aby to vyřešil s třídním učitelem." I tak proto bude potřeba, aby to žádalo více studentů ze třídy naráz. "Myslím, že pokud se dobrovolně nabídneš, dost toto rozhodnutí usnadníš." |
| |||
Učebna 2 Kelly, Nybe, Aliana, Jigme Když řeší humanoidní podobu draků, hodím po Nybe pohledem. Sám momentálně oděn jen do šupin. Uniforma nepřežila mou proměnu. Není to nějak nesouhlasně, jen přemýšlím nad tím, zda i jako nezápaďák se to na mne vztahuje a taky, jestli bych dokázal svou přirozenou humanoidní podobu upravit. Jistě ne s křídly, protože narozdíl od nich mám jen blány... Což by bylo poněkud nepraktické, i když by šlo pak plachtit... Okolí úspěšně ignoruji, dokud se Kelly neomluví a nezvedne se. Sleduji ji pohledem, poměrně zvědav, kam míří, když vyskočím z židle, jak kdyby mne něco kouslo do zadku. Povzdychnu si, pokývnu Bílé hlavou a vyrazím za ní. Během celého jejího proslovu jsem bokem opřený o lavici za nimi, ruce zkřížené na hrudi. I když vypadám možná poněkud znuděně.... Dávám moc dobrý pozor na pohyb všech v okolí Kelly. Kdyby se náhodou slovní přestřelka stala fyzickou, jsem připraven bleskově zasáhnout. |
| |||
Učebna 2 Grimgull Na jeho slova o dobrém důvodu nakrčím čelo. Nepřijde mi, že existuje dobrý důvod pro nepřirozenou smrt, ale jistě to mají nějak pořešené. Třeba staví krmítka. Zářivě se na něj usměji. "To je pravda, zpět v městečku je a stejně jsem počítal, že je neuvidím, co budu studovat," pokývnu si hlavou, "děkuji." |
| |||
Učebna 2 I když jsem zcela spokojen se svou lavicí vzadu, všimnu si určitého vzoru, jak si ostatní sedají. Když se třída téměř zaplní, zakřením se. Zajímalo by mne, co se stane, když jim tenhle způsob sedání si naruším. Nehledě na to, že by mne zajímalo, kolik přítomných se popere o uvolněnou zadní lavici. Nakonec se tedy zvednu a přesunu se do středu třídy. Nesu se hrdě s přezíravým výrazem. Zamířím k lavici (BJ32) Když zachytím část rozhovoru od dvojice vedle. Vypadá to, že ani jeden z nich netuší, kde to vlastně je. Což by vlastně mohla být docela zábava. Hlasitě se zasměji a loupnu po nich okem. "Nemáte nejmenší tušení, jak moc běžné tady jsou život ohrožující situace..." pronesu teatrálně a zakřením se na ně. |
doba vygenerování stránky: 1.417464017868 sekund