| |||
Učebna 2 Marcos Pozvednu obočí nad tím jeho zápalem do výuky. Ne, že by se to nehodilo mít někoho takového po ruce. "To vskutku ano. Jen doufám, že tu mají kvalitní filtrační zařízení, jinak to tu krev znehodnotí." Dost o tom pochybuji. Otočím pohled k němu a nejsem si jistá, jestli teď přemýšlíme stejně. |
| |||
Učebna 2 Shizei "Fufíí!" zatleskám nadšeně. "Šupinatý? To jako, že mají stlomy šupiny?" Nakrčím čelo nad tou vtipnou představou šupinatých stromů. |
| |||
Chodba Jack "Hm, tak to jsme vlastně měli stejné informace. Alespoň o účelu," pozvednu jeden koutek o něco výš. "Bránu? To myslíš jako, že jsi prošel branou a to tě posune časem? To pořád musí nějak fungovat a právě nevím jak, pokud to není stroj času," začnu si hrát s přeskou na opasku jako pokaždé, když na něco nemůžu přijít nebo jsem nějak nervózní. "Takový materiál neznám. Takže v jiných rukách je to jen obyčejná kostka a jen v tvých umí takové divy?" ujistím se. Sice bych mohla klidně nonstop být zavřená v dílně, ale nemohla bych být bez možnosti jít na louku, k potůčku, do polí... Ale jestli tam byl celý život, tak mu to tak možná nepřijde. Vypadá to, že se nad něčím zamyslí, tak si ho pořádně prohlédnu. "V pohodě. Mě se to stává pořád. V myšlenkách se člověk snadno ztratí," uchechtnu se. "Jde ti to skvěle. Už nechci utéct ani omdlít," zasměju se. "Děkuju," vezmu jeho ruku do své a druhou mu pak do ní položím jeho kostku. S úsměvem zvednu pohled k jeho očím. |
| |||
Učebna 2 Aliana Poslouchám profesora a jsem dokonale spokojený s tím kde jsem. Jistě, bylo by praktičtější si sednout, ovšem to momentálně nepřichází v úvahu. Když po konverzaci na chodbě, kdy mám dojem, že Aliana úplně nepochopila slova léčitele, vejde konečně do třídy a zastaví se u mne. Usměji se na ni. "Nebudu si sedat. Ty bys ale měla zabrat nějaké pěkné místo, dokud je výběr." |
| |||
Učebna 2 Gill Ano školní uniformy se teď sice neřeší, ale někdo je musel vymyslet. Chtěla jsem jenom říct že se sice vymyslely uniformy, ale aby hned po přijetí informovali každého studenta to považují za naprosto nelogický a nesmyslný požadavek. Ano uniformy není třeba probírat jako se neprobíralo dřív to že je Země placatá a o ještě před tím než Terry Pratchett napsal Úžasnou Zeměplochu. Studijní poradce je přitom v každé škole i když je dotyčná osoba přesvědčena že je jeho pozice stejně užitečná jako prodávat praženou kukuřici na poušti. Ale abych byla spravedlivá i já jsem se zmýlila, tohle rozhodně není internát z Olivera Twista, ale škola kterou najdete v každém sitkomu. I když mám pocit že i ta je řízená lépe. Opakovaně jsem odkázaná na třídního zástupce, skvělý to mám zajít za někým jehož pravomoce jsou na úrovni starostů z Hunger Games? Jedinou efektivitu zde vykazují starostové Prvního a Druhého kraje to jen proto že jsou hlásnou troubou Kapitolu. Ale to už jsem poněkud odbočila při cestě do třídy se snažím vybavit kdo je náš třídní zástupce. Helen Buffetová, A to má být kdo? I když na tohle jsem se už ptala v jídelně. "Slečna Helen Buffetová, Tarney jí sice představil, ale já ji nikdy předtím nepotkala. rozhodnu se to dále neřešit a potom co potkám Gilla počkám až mi odpoví. |
| |||
Jack, Max "Knihovna ve vaší budově je Vám otevřená pořád, ovšem teď bych tam nechodil, přeci jen tu čekáme, až se tu všichni shromáždí," odtuším k Jackovi, zatímco sleduji, co se děje u dveří. Vypadá to ovšem, že si to léčitel přebral, takže se podívám na kocourka na lavici, který také vznese dotaz. "Ano, praktická část vaší výuky zahrnuje, že dané kouzelné tvory uvidíte. Přeci jen bez toho, abyste je viděli, byste je jen těžko poté poznali. Není ovšem možné potkat všechny, o kterých si budeme říkat, nehledě na to, že každý magický hvozd je jiný a jednotlivé role v hierarchii zastávají v každém celku jiní tvorové," na tváři mi zahraje lehký úsměv, "pro naše potřeby však postačí Šupinatý hvozd, který je na pozemcích Kordarovy školy." |
| |||
Chodba Wendy „Popravde povedané som iba vedel, že to je nejaká špeciálna škola, v ktorej by som mohol rozvinúť svoj potenciál a to bolo asi úprimne všetko.“ Poškriabem sa po hlave keď rozmýšľam. „Áno iné. Ja som sa sem dostal cez normálnu bránu, len ma sem skoro nepustili, lebo už bolo neskoro. Viem, znie to divne.“ Keď dokončím prácu s I.C.O.N., tak jej podám kocku a poviem: „Kľudne si ju prezri. Je to z anomálneho materiálu a funguje to vďaka mojim schopnostiam. Vytvoril mi ju profesor Metallo. Bol pre mňa niečo ako otec. Svet moc nepoznám a takéto podivnosti sú pre mňa normálne, pretože som celý život bol zavretý v podzemných labákoch. A ak by som sa správal alebo rozprával niečo nevhodné, tak pardon na za to, lebo moja komunikácia a chovanie občas nemusí byť najlepšie, ale kamarátka mi s tým pomáha, takže to už dúfam nie je najhoršie.“ Ako som spomenul tie labáky, tak sa zapozerám na kocku a mám taký výraz, že som si už niečo prežil a videl som veci, čo by zdravá mysel vidieť nemala. Zrazu sa z toho zamyslenia spamätám a pozriem sa na Wendy usmejem sa a poviem: „Pardon, nehal som sa trochu uniesť myšlienkami.“ Nehám, nech si kocku prezrie a keď mi ju vráti, tam ju držím v ruke. |
| |||
Učebna 2 slečna Le Mauve Také se otočím k profesorovi, když začne konverzace o materiálech pro výuku. Vytáhnu notýsek a knihu i autora si zapíši. Snad ji mají v dostatečném množství ve školní knihovně. Pokud ne, je to jen další věc, kterou bychom museli jako třídní zástupci zařídit. Jistě by se našlo i nějaké to duplikační kouzlo, které by mohl někdo seslat. Ve stejný okamžik, jako dívka vedle mne, se otočím po lákavé vůni dívky, jenž se kácí u dveří. Odnesena je ven, ale slabý pach zůstává ve třídě. "To je vskutku zajímavé... Co myslíte, slečno Le Mauve?" podívám se na Monique s jiskřičkami v očích. |
doba vygenerování stránky: 1.547061920166 sekund