| |||
Učebna 2 Aliana I když profesora poslouchám, věnuji se stále se zmenšující inkoustové kočce, jenž vesele hopká kolem lavice a židle. Když ke mne dojde Aliana, zvednu k ní pronikavý pohled. Chvíli si ji jen prohlížím než se přátelsky usměji. "Ale jistě slečno Aliano, místo je volné," pokynu jí k volné židli a dokonce přitáhnu křídla pevně k tělu, aby mohla projít. |
| |||
Učebna 2 slečna Le Mauve Nechám notýsek rozevřený na stole a pohrávám si v prstech s draze vypadajícím perem. Odtrhnu pohled ode dveří a zkoumavě se na ni podívám. Naše pohledy se tak setkají. "Filtrační zařízení?" zeptám se opatrně. Myslím, že se budou naprosto diametrálně lišit naše názory na to, co znamená čerstvá krev. |
| |||
Max "Pro setkávání se skutečnými magickými tvory... Budete potřebovat především opatrnost. Zkuste se tedy neuvrhnout ve zbrklost způsobenou přespřílišným nadšením," pronesu na jeho reakci a prohlížím si ho. Nikdy jsem řádně nepochopil, proč že to vlastně magické tvory učíme o magických tvorech, nicméně, alespoň z toho po mnoha připomínkách udělali nauku o přírodě jako celku. "Šupinatý hvozd se mu říká, jen protože je to největší stromové uskupení na této planetě." Pronesu, jako kdyby to snad mělo vše vysvětlit. |
| |||
Chodba Jack Usměju se na něj a přikývnu. Je to dobrý začátek. Hlavně se musí chtít. Přijmu jeho ruku a s jeho pomocí se postavím. Když stojíme, všimnu si, že je nečekaně vysoký. Jde to k němu. Usměju se pro sebe. Než ho pustím, zhluboka se nadechnu, abych se připravila. Stále trochu nejistě se rozejdu do třídy. Těkám pohledem všude a vstřebávám, kdo tu vlastně všechno je. Celou dobu si hraju s přezkou. Nejistým krokem se vydám za Jackem. Když procházím mezi lavicemi, snažím se být co nejmenší, abych se někoho nějak špatně nedotkla. Dojdu k Jackově lavici. "Nebude ti vadit, když si sednu k tobě?" zeptám se trochu rozpačitě. Nechá mě se posadit. "Díky." Chvilku jenom tak dumám. "Ty, Jacku..." otočím se na něj, "ona existuje i magie, že jo? Jinak si neumím spoustu věcí vysvětlit." |
| |||
Chodba - Učebňa 2 Wendy Keď sa ma Wendy pokusí povzbudiť znova, trochu pokývem hlavou a povie: „Dobre pokúsim sa.“ Tiež sa postavím a poviem: „Dobre. Tak ideme.“ A napriahnem ruku, pokiaľ chce, tak sa jej Wendy môže chytiť a vytiahnem ju na nohy. Ak nie, tak ju dám späť s sebe. Následne idem k triede a sadnem si späť na miesto. (BJ 29) Pokiaľ si Wendy Chce sadnúť vedľa mňa nehám ju, ale nejako ju nenútim si ku mne sadnúť. Občas na ňu pozriem, či je v pohode, ale inak si pohadzujem I.C.O.N. z ruky do ruky. |
| |||
Chodba Jack "To by bylo super! Můžeš mě něco naučit." Úsměv mám snad od ucha k uchu. "Wow. To je úplně jinej level než co jsme skládali s tátou," poznamenám užasle. On někdo opravdu dokáže pracovat s dimenzemi? Nebo spíš oni fakt existujou? Asi bych se měla přestat tak divit... Položím mu ruku na rameno. "Tak to pak jen musíš najít něco, kde zužitkovat to, v čem jsi dobrý. Možná bude jen stačit podívat se na sebe z jiného úhlu. Když se mi něco nedařilo, táta mi vždycky říkal, že sebedůvěra je prvním tajemstvím úspěchu." "To je dobrý. Bylo by blbý, kdybych předávala moudra a sama se jimi neřídila," přizvednu koutek. "Navíc pochybuju, že bych za chvíli byla víc připravená než teď. Stejně mě to nemine." Povzdychnu si a rozpletu nohy, abych se mohla zvednout. |
doba vygenerování stránky: 1.413064956665 sekund