| |||
Chodba Jack Zreplikovat? Tvorů? Skener? Jack. Občas ke mě dolehne nějaké slovo. S tím posledním mi myšlenky odbrouzdají domů. Jen já a táta. Jeho dílna - naše dílna. Poslední matka dotáhnout a je hotovo. Naše společný dílo - Jack. Vůbec netuším, proč táta vybral zrovna tohle jméno, ale byl tak skálopevně rozhodnutej, že jsem mu nemohla odporovat. Kdo normální pojmenuje strašáka do pole Jack. Ale musim říct, že se nám povedl. A funguje skvěle. Na tváři se mi rozline úsměv. Cítím slaný mořský vzduch. Připomíná mi to naší dovolenou. Pomalu otevřu oči. Nevidím racky na modré obloze. Na zádech necítím teplý písek. Ne. Přede mnou je mladík, který ale má modrou oblohu v očích. Záda mi chladí zeď chodby, o kterou mě někdo opřel. Dolehne na mě všechno, co se předtím stalo a ty útržky, které jsem slyšela. Úsměv mi okamžitě opadne. Přitáhnu si kolena k sobě a obejmu je rukama. Nahrnou se mi slzy do očí. Položím čelo na kolena a chvíli vzlykám. Tati, tolik mi chybíš... Snad jsi v pořádku. Jak ráda bych ti dala vědět, že mi nic není. Ale ani nevím, kde jsem. Škola. Přestanu vzlykat. Pomalu zvednu uslzený pohled k chlapci přede mnou. "Díky," zašeptám. |
| |||
Chodba - Učebna 2 Wendy, Jack, Aliana, Rekki Léčitel se mnou souhlasí a přivolá Jacka, který nabízel svou pomoc. Také nás vybídne do třídy, jen přikývnu na souhlas a napřed nechám Jacka vyjít, než vejdu dovnitř. Opřel bych se někde o zeď, ale to by pro ni nemuselo dopadnout dobře, takže se jen postavím vzadu ve třídě a založím ruce na prsou. Vypadá to, že tady probíhá alespoň drobná konverzace s profesorem, tak mohu alespoň poslouchat. Vážně, kde vězíš v tom kabátu? Jestli mi ho vrátíš zaprasený, tak tě na něm uškrtím. |
| |||
Učebna 2 Chodba Wendy , Rekki , Všetci pri dverách. Keď ma ten démon vyzve, aby som išiel pomôcť, postavím sa a vybehnem na chodbu. „Samozrejme a volám sa Jack.“ Odpoviem démonovi. Následne si vytvorím látkovú handru, ktorú poskladám na obklad, vedro s vodou, v ktorom namočím obklad, ktorý následne vyžmýkam a dám ho tomu dievčaťu na čelo. Nehám spraviť Plastovú fľašku s minerálkou a menšiu nádobku čuchacej soli. Potom nádobku otvorím a na pár sekúnd priložím otvorenú nádobku k jej nosu a pokiaľ po pár sekundách uvidím reakciu, tak dám nádobku nabok a čakám čo sa bude diať pripravený jej ďalej pomôcť. Počas toho ako som to robil, tak som odpovedal Aliane: „Na toto skener netreba. Zdá sa, že iba omdlela zo šoku. A čo je ten Kryton a C3PO ?“ Potom venujem pozornosť tej na zemi. |
| |||
Učebna 2 Nybe Asi? Rozhodně to vypadalo jinak. "Hmmm... To mě přivádí k tomu. Něco jí zranilo, proto se lekla a pak všechno zkamenělo. Skoro jako by někdo dal napínáček na židli, ale žadný jsem tam neviděla. Říkala jsem si, kdo by to mohl mít na svědomí..." zamyšleně klepu prsty na lavici. "Taky jsem na vás nekoukala celou dobu," uchechtnu se. "Mimochodem super podoba. Myslím, že tě vystihuje mnohem líp," usměju se na ní. |
| |||
Učebna 2 Jigme, Luis, Ary, Shizei Luis odpoví za mě, tak už se k tomu tématu nevracím. "A neni jedno, jestli budeme tady nebo tam? Navíc to ulšitě nenechají takhle lozbitý." To už mě ale rozptýlí rozhovor toho z koupelny a profesora, takže se k tomu nijak víc nebudu vyjadřovat. Spíš jsem to tak poznamenal. Přehopknu vedle Luise na lavici a uvelebím se do tureckého sedu. "A pane ušiteli? Budeme se taky potkávat se zvíšátkama?" zeptám se, když s ním domluví a vesele metu ocáskem. |
| |||
Učebna 2 Kelly I když tu vlčí holku odbydu a doufám že mě tak snad nechá bejt, ona si stejně nedá pokoj a dál se na něco vyptává. A to že souhlasí že nevypadám jako její chůva to moc nezlepší. Tak si už jen unaveně povzdechnu. "Jo to jakože asi jsme no" odpovím pak po momentu zvážení. Popravdě si nejsem jistá. Je a ní sranda a všechno možný, ale tohle byla podpásovka ať už se na to dívám jak chci. "Celej víkend jsme teda určitě nebyly spolu" popřu bez řečí. Ono to i možná vyznělo trochu divně když to řeknu takhle. "Měla jsem hodně fakt důležitý práce" dodám ještě a významně přitom pokývu hlavou. |
| |||
Učebna 2 Jigme, Max, Luis Potom mně osloví ten kocourek a to co řekne mně pobaví, tedy by mně to pobavilo kdyby mi pak nedošlo že na tom není nic vtipného. Ovšem to se do toho vloží Jigme a potom co on odpoví na moji otázku ohledně výuky a stavu předchozí učebny dostanu nápad. „A nemohou to nějak upravit? Tam kde jsme byli předtím to bylo možné ...“ Zamyslím se a svraštím čelo, nevím jak to je zde vzhledem k tomu co říkali, jistě tohle je obyčejná budova. „Myslím vyměnit poškozené věci a tak ...“ Potom se Jigme vloží do tématu které bych zde radši moc nerozvíjela, ale po prohlášení toho daňka už nemůžu říct že jsem si dělala s tím svazováním skřetů legraci protože kdo ví jak by to ten kocourek opět přijal. Mezitím začnou přicházet další studenti a jak se to tu plní tak nejspíš bude výuka probíhat zde. Asi bych se měla posadit a tak složím křídla a posadím do lavice která je vedle té za kterou sedí ten daněk. |
| |||
Učebna 2 Shae Elfka se rozhlédne po třídě protože si zřejmě také nárokuje celou tuhle lavici jako Nybe, skvělé, další arogantní osoba přesvědčená že Slunce vychází a zapadá kvůli ní a že ona je samotný vesmír. Není evoluce jen seznam druhů kterým Chuck Norris dovolil přežít ... Tento vtip se mi vybaví když si všimnu jak se elfka rozhlédne po třídě a pak s trpitelským výrazem Proč, proboha proč neochotně souhlasí. Můj upřímný zájem o její vlasy si vyloží tak že stačí že spolu sedíme nemusíme spolu mluvit, no dobrá mně to rozhodně žíly netrhá. Potom se zarazím protože mám pocit jestli jsem jí už někde neviděla. Počkat ty vlasy a ten ... ne to je jenom náhoda jistě démoni můžou měnit podobu, ale to není tento případ. Posadím se a opět si prohlédnu tu elfku, potom však zavrtím hlavou. Ne vzhledem k tomu jak ta démonka reagovala jenom proto že jí někdo rušil by to určitě nenechala jen tak a minimálně by mně nazvala courou uvřískanou. Něco ve stylu Źmiz odsud couro uvřískaná. aspoň se mi podařilo obhájit tuhle přezdívku když se tu jiného uznání nejspíš nedočkám. |
doba vygenerování stránky: 1.3295629024506 sekund