| |||
Učebna 2 Gill, Nybe, Shae, Alyssa, Jigme „Dobrá pokud tu chceš stát stát je to tvoje volba. Měj se.“ Pokrčím rameny a chci ho poplácat po rameni, ale pak se zarazím. Říkal něco o vyzařování tepla a i když má daleko k Human Torch z Fantastické čtyřky tak to neznamená že by to bylo příjemné. „Měj se.“usměju se na něj a když se otočím k třídě tak si všimnu Vesy která si zabrala celou jednu lavici jen pro sebe. Rozhodnu se nagu obejít s patřičné vzdálenosti což mně nakonec přivede do sféry dračí dívky. Ta mně zaujme a tak si jí prohlížím, ale přitom se snažím nevypadat moc zvědavě. Nakonec se otočím k dívkám u vedlejší lavice a zarazím se při pohledu na tu elfku. Když si jí prohlédnu pozorněji mám pocit že jsem jí už předtím viděla, ty vlasy, ta tvář. U našeho třídního profesora předtím než jsem narušila jeho regenerační proces.se mnou byl ještě Grimgull a jistá zvláštní dívka i když netuším co tam dělala zrovna ona. Možná v té mlze zabloudila protože nečekám že by přišla pomoct. Démoni jsou zlé, zvrhlé, kruté a sadistické bestie tedy aspoň většinou. Dobrá to jsem poněkud odbočila vrať se o něco zpátky k té dívce a porovnej podobnosti. Vybavím si vzpomínku na tu démonku, vedle elfky kterou teď vidím před sebou a při náhlém zjištění sebou prudce škubnu a zavrtím hlavou. Někteří démoni dokážou měnit podobu aby splynuli s okolím a nebyli tak nápadní ... tak zde ne ... zde rozhodně ne. Přidám do kroku, brzy nechám obě dívky za sebou a ocitnu se u lavice kde na jedné straně stojí Kristy a s někým se baví a na druhé straně je Jigme. Dojdu až k němu a oslovím ho: „Ahoj můžu si sednout k tobě?“ |
| |||
Učebna 2 Marcos Pozvednu obočí nad tím jeho zápalem do výuky. Ne, že by se to nehodilo mít někoho takového po ruce. "To vskutku ano. Jen doufám, že tu mají kvalitní filtrační zařízení, jinak to tu krev znehodnotí." Dost o tom pochybuji. Otočím pohled k němu a nejsem si jistá, jestli teď přemýšlíme stejně. |
| |||
Učebna 2 Shizei "Fufíí!" zatleskám nadšeně. "Šupinatý? To jako, že mají stlomy šupiny?" Nakrčím čelo nad tou vtipnou představou šupinatých stromů. |
| |||
Chodba Jack "Hm, tak to jsme vlastně měli stejné informace. Alespoň o účelu," pozvednu jeden koutek o něco výš. "Bránu? To myslíš jako, že jsi prošel branou a to tě posune časem? To pořád musí nějak fungovat a právě nevím jak, pokud to není stroj času," začnu si hrát s přeskou na opasku jako pokaždé, když na něco nemůžu přijít nebo jsem nějak nervózní. "Takový materiál neznám. Takže v jiných rukách je to jen obyčejná kostka a jen v tvých umí takové divy?" ujistím se. Sice bych mohla klidně nonstop být zavřená v dílně, ale nemohla bych být bez možnosti jít na louku, k potůčku, do polí... Ale jestli tam byl celý život, tak mu to tak možná nepřijde. Vypadá to, že se nad něčím zamyslí, tak si ho pořádně prohlédnu. "V pohodě. Mě se to stává pořád. V myšlenkách se člověk snadno ztratí," uchechtnu se. "Jde ti to skvěle. Už nechci utéct ani omdlít," zasměju se. "Děkuju," vezmu jeho ruku do své a druhou mu pak do ní položím jeho kostku. S úsměvem zvednu pohled k jeho očím. |
| |||
Učebna 2 Aliana Poslouchám profesora a jsem dokonale spokojený s tím kde jsem. Jistě, bylo by praktičtější si sednout, ovšem to momentálně nepřichází v úvahu. Když po konverzaci na chodbě, kdy mám dojem, že Aliana úplně nepochopila slova léčitele, vejde konečně do třídy a zastaví se u mne. Usměji se na ni. "Nebudu si sedat. Ty bys ale měla zabrat nějaké pěkné místo, dokud je výběr." |
| |||
Učebna 2 Gill Ano školní uniformy se teď sice neřeší, ale někdo je musel vymyslet. Chtěla jsem jenom říct že se sice vymyslely uniformy, ale aby hned po přijetí informovali každého studenta to považují za naprosto nelogický a nesmyslný požadavek. Ano uniformy není třeba probírat jako se neprobíralo dřív to že je Země placatá a o ještě před tím než Terry Pratchett napsal Úžasnou Zeměplochu. Studijní poradce je přitom v každé škole i když je dotyčná osoba přesvědčena že je jeho pozice stejně užitečná jako prodávat praženou kukuřici na poušti. Ale abych byla spravedlivá i já jsem se zmýlila, tohle rozhodně není internát z Olivera Twista, ale škola kterou najdete v každém sitkomu. I když mám pocit že i ta je řízená lépe. Opakovaně jsem odkázaná na třídního zástupce, skvělý to mám zajít za někým jehož pravomoce jsou na úrovni starostů z Hunger Games? Jedinou efektivitu zde vykazují starostové Prvního a Druhého kraje to jen proto že jsou hlásnou troubou Kapitolu. Ale to už jsem poněkud odbočila při cestě do třídy se snažím vybavit kdo je náš třídní zástupce. Helen Buffetová, A to má být kdo? I když na tohle jsem se už ptala v jídelně. "Slečna Helen Buffetová, Tarney jí sice představil, ale já ji nikdy předtím nepotkala. rozhodnu se to dále neřešit a potom co potkám Gilla počkám až mi odpoví. |
| |||
Jack, Max "Knihovna ve vaší budově je Vám otevřená pořád, ovšem teď bych tam nechodil, přeci jen tu čekáme, až se tu všichni shromáždí," odtuším k Jackovi, zatímco sleduji, co se děje u dveří. Vypadá to ovšem, že si to léčitel přebral, takže se podívám na kocourka na lavici, který také vznese dotaz. "Ano, praktická část vaší výuky zahrnuje, že dané kouzelné tvory uvidíte. Přeci jen bez toho, abyste je viděli, byste je jen těžko poté poznali. Není ovšem možné potkat všechny, o kterých si budeme říkat, nehledě na to, že každý magický hvozd je jiný a jednotlivé role v hierarchii zastávají v každém celku jiní tvorové," na tváři mi zahraje lehký úsměv, "pro naše potřeby však postačí Šupinatý hvozd, který je na pozemcích Kordarovy školy." |
| |||
Chodba Wendy „Popravde povedané som iba vedel, že to je nejaká špeciálna škola, v ktorej by som mohol rozvinúť svoj potenciál a to bolo asi úprimne všetko.“ Poškriabem sa po hlave keď rozmýšľam. „Áno iné. Ja som sa sem dostal cez normálnu bránu, len ma sem skoro nepustili, lebo už bolo neskoro. Viem, znie to divne.“ Keď dokončím prácu s I.C.O.N., tak jej podám kocku a poviem: „Kľudne si ju prezri. Je to z anomálneho materiálu a funguje to vďaka mojim schopnostiam. Vytvoril mi ju profesor Metallo. Bol pre mňa niečo ako otec. Svet moc nepoznám a takéto podivnosti sú pre mňa normálne, pretože som celý život bol zavretý v podzemných labákoch. A ak by som sa správal alebo rozprával niečo nevhodné, tak pardon na za to, lebo moja komunikácia a chovanie občas nemusí byť najlepšie, ale kamarátka mi s tým pomáha, takže to už dúfam nie je najhoršie.“ Ako som spomenul tie labáky, tak sa zapozerám na kocku a mám taký výraz, že som si už niečo prežil a videl som veci, čo by zdravá mysel vidieť nemala. Zrazu sa z toho zamyslenia spamätám a pozriem sa na Wendy usmejem sa a poviem: „Pardon, nehal som sa trochu uniesť myšlienkami.“ Nehám, nech si kocku prezrie a keď mi ju vráti, tam ju držím v ruke. |
doba vygenerování stránky: 1.4091839790344 sekund