| |||
Před školou Suson, Tarney Tyhle upejpavý hoky bývají v posteli dračice. Malou chvilinku už to vypadalo, že se ohradí, ale místo toho se omluví a tryskem uteče za roh budovy. Dýchnu si do dlaní, abych zkontroloval svůj dech. Ne tím to nebude. Přičichnu k podpaží, ale tam mě jistí Old spice. Asi bych mohl zapracovat na svém šarmu. Nebo si najít snazší úlovek. Třeba později, holubičko. Zpátky k věci, kam, že jsem to měl jít? Odfouknu pramen vlasů, aby mi nepřekážel, při tom si všimnu muže, který kráčí jakoby mu to tu patřilo. Šíří se kolem něho takový závan něco mi to připomíná, ale co tak to se mi ne a ne vybavit. Když mě, tak slušně požádá, tak proč mu to přání nesplnit. Bez jakýchlokoliv hloupostí tedy poodejdu. Přeci jen nasrat někoho kdo se vám stará o noclech a stravu, to není dobrý nápad. A slíbíl jsem si, že tomu tady dám alespoň šanci. Luskne prsty a všechno se opraví, což mě ještě víc utvrdí, že to bude opravdu někdo, kdo to tady má napovel. "Pěkná práce. Možná byste mi mohl poradit, kde najdu třídního profesora." |
| |||
Ošetřovna - Jídelna Rekki, Shizei, Komori Zavrním z podrbání, než rozlepím oči. Rozhlídnu se po ošetřovně a fakt to vypadá, že tady už nebudu potřeba. "Dobže!" zahlásím panu Rekkimu než se za veselého "fufííí" rozběhnu z ošetřovny do jídelny. "Doblý d... noc," zakřením se, když probíhám kolem profesora na chodbě. V jídelně nikdo není, kromě jedný holky. Přicupitám k ní a vyhopnu si na židli vedle (M57). "Ahoj," švihnu ocáskem a opřu si hlavu o ruce na stole s pohledem namířeným na ní. |
| |||
všichni cestou Studentka odejde. Vykročím tedy po krátké chvíli za ní. Sejdu schody do přízemí. Jsem zvědav, kolik se toho dneska vůbec odučí. Vzhledem k tomu, že stále slyším ruch z tělocvičny, tak se postavím vedle dveří, abych počkal až skončí hodinu. A dát pozor na studenty, až se budou přesouvat na oběd, vůbec není na škodu. |
| |||
Učebna 2 - Jídelna Shizei, všichni cestou Než se naděju a než stačím vymyslet odpověď, je hodiny konec. Dá mi to tak alespoň šanci zeptat se ostatních. Pokývnu hlavou, rozloučím se s profesorem a vykročím z učebny. Mám chuť zamířit rovnou do sklepení, ale dost nebezpečně mi klesá cukr a hydratece, takže ten oběd nebude hloupý nápad. Zamířím tak rovnou do jídelny. Naliji si sklenici vody a usadím se poblíž pultů, abych byla připravena, hned jak přinesou jídlo. (M56) |
doba vygenerování stránky: 1.4675149917603 sekund