| |||
Učebna 2 Marcos Ach Kníže, jak je to příjemná změna, když se někdo chová s patřičnou úctou... Nelze ale přehlédnout jiskřičky v jeho očích, které značí jedno jediné. "To ano. Z Vašeho pohledu nicméně doufám, že tady alespoň mají k dispozici kvalitní jídlo, i když jsem v jídelně nenarazila na onu várku. Nebo to jsou Vaše soukromé zásoby?" zeptám se se zájmem. |
| |||
Učebna 2 slečna le Mauve "Těší mne slečno Le Mauve," zlehka se odrazím lokty, jen abych sklouzl mezi nás na jedno koleno a líbnul ji ručku. Pohled který k ní poté zvednu je ale jen na pouhý pozdrav až příliš veselý. Když se vytáhnu zpět na židli pokývnu hlavou a navážu na předchozí téma. "Pak je velmi mrzuté, že jste narazila na to... Horší z místních studentů. Dovolte mi Vás jménem těch vychovaných, přivítat v naší třídě. Vážně musím se slečnou Buffetovou probrat, aby se vytvořil pro nově příchozí uvítací výbor z někoho slušně vychovaného. Hned jak se ujme své pozice třídního zástupce. Žel, bohužel ji zdejší prostředí skolilo a momentálně stoná na lůžku," rovnou jí i objasním. |
| |||
Učebna 2 Marcos Sedím šikmo k němu, v podstatě čelem k sedícímu na katedře, nohu přes nohu, ruce složené v klíně. "Ano, už to vypadalo, že tady nebude nikdo normální a na úrovni. Co jsem přišla, byl to jeden otřesný zážitek za druhým," přitakám mu. "Monique le Mauve," odpovím mu na jeho představení a přizvednu pravou ruku. |
| |||
Učebna 2 slečna le Mauve Na její díky se jen zdvořile usměji. Přeci jen je to z mé strany samozřejmost. Dosednu jen lehce, trochu bokem, abych k ní byl stále čelem. Jeden loket zapřu o desku lavice, druhý o opěrku židle. Nechám jí okamžik, aby si mne mohla prohlédnout a jen trochu hrdě zvednu bradu, i když se neubráním zářivému úsměvu. Momentálně se cítím skutečně dobře, takže tak až na zničenou uniformu, tak také musím působit. Když mám dojem, že byla dostatečná pauza, pohozením ofiny a úsměvem se pokusím získat její pozornost. "Skutečně mne těší, že zde potkávám konečně také někoho naší rasy s vytříbenými způsoby," pronesu na úvod, "jsem Marcos Ortega." |
| |||
Učebna 2 Marcos Ale... Usměju se, spokojená se svým úsudkem. "Děkuji," pronesu, zatímco se usazuji jako správně vychovaná dáma. Což samozřejmě jsem. Když se usadí, pořádně si ho prohlédnu a nijak to neskrývám. Na co také, že? Nevypadá zle. Rozhodně vyniká mezi bandou těch individuí... |
doba vygenerování stránky: 1.4935140609741 sekund