| |||
Chodba Gill, Relliel, Aliana Keď vidím, ako Relliel vyštartuje po dverách, ale zastaví sa, keď sa zabuchnú pred nimi, tak sa otočí ku mne a zašepká mi to. Mna to vytrhne z myšlienok a než stihnem zareagovať, tak je už preč. Čo mám akože vyhrať ? Toto nie je žiadna súťaž. Pokiaľ má taktiež záujem o Sukui, tak nech pekne počká, nech si ona vyberie. Pretože ja súťažiť doslova nebudem o ňu. Ona nie je žiadna vec, ale živá inteligentná bytosť so slobodnou vôľou ako asi všetci ostatný. Následne sa poobzerám, zdá sa, že je tu ešte Gill a tá baba. Asi pôjdem zistiť jej meno pokiaľ budem čakať na Sukui. Prídem bližšie k nim a poviem smerom k babe: „Pardon, pokiaľ ruším, ale akosi som ešte nepochytil tvoje meno. Ja som Jack.“ Následne idem späť smerom k učebni 1 a opriem sa o stenu vedľa dverí na strane, kde sa otvárajú, aby mi jednu nevrazili, pokiaľ by sa náhle otvorili a čakám na Sukui, alebo než sa bude niečo diať a krátim si čas tým, že si v pohadzujem I.C.O.N. z ruky do ruky. |
| |||
Učebna 2 Marcos "Tak to je opravdu smutné." Ani nevím co je horší - zůstat doma, kde nikdo nevidí mé kvality nebo být tady, kde kvalita asi ani neexistuje. Až na pár výjimek. "Pak doufám, že Štěstěna stojí při Vás. Případně můžeme navrhnout změnu dodavatele. Jistě by se našlo několik možností, odkud dodávat kvalitnější zásoby. Minimálně u nás by s tím neměl být problém. Přeci jen sem cesta netrvá tak dlouho." |
| |||
Chodba Sukui, Relliel, Jack, Gill Vypadá to že se konečně někam dostaneme ovšem z mé odpovědi nás vyruší mlha, která naplní chodbu nevím proč vlastně nebo kdo jí vytvořil. Možná jen chce projít nerušeně, no vypadá to že se nic nestalo (myslím nic významného) a nikde se nenachází nic co by bylo připravené nás sežrat. Počkat podobná mlha byla ve třídě když se někdo rozhodl odkamenět ostatní studenty, ale teď se nic nestalo ... No skoro nic nestalo, ale je vidět že dotyčný pořád myslí na to nejdůležitější a to jsu tentokrát ... skvrny. I když jsem viděla filmy kde jsem se divila že je zde tolik lidí které zajímají boty ostatních a jsou to muži. Nebo knoflíky, tahle scéna mně vážně dostala, vyleštěné knoflíky to jako vážně? Ale zase zpátky k našemu předchozímu rozhovoru. „Počkat velké teplo uvnitř tebe? Takže jsi magická bytost, myslím bytost stvořená třeba alchymisty.“odpovím tomu klukovi na to o čem jsme se před tou mlhou bavili. To by vysvětlovalo to zlato. |
| |||
Učebna 2 slečna Le Mauve "Inu, od našeho přesunu do těchto prostor kvalita jídla poněkud... Ovadla, řekl bych. Rozhodně krev podávaná v jídelně není tak čerstvá, jak by mohla," souhlasím s ní a tajemně se usměji. "Řekněme, že jsem měl štěstí," odtuším a koutkem oka sleduji reakce profesora na katedře. Když to nevypadá, že by se vytrhl ze své meditace, podívám se opět zcela na ni. |
| |||
Učebna 2 Marcos Ach Kníže, jak je to příjemná změna, když se někdo chová s patřičnou úctou... Nelze ale přehlédnout jiskřičky v jeho očích, které značí jedno jediné. "To ano. Z Vašeho pohledu nicméně doufám, že tady alespoň mají k dispozici kvalitní jídlo, i když jsem v jídelně nenarazila na onu várku. Nebo to jsou Vaše soukromé zásoby?" zeptám se se zájmem. |
| |||
Učebna 2 slečna le Mauve "Těší mne slečno Le Mauve," zlehka se odrazím lokty, jen abych sklouzl mezi nás na jedno koleno a líbnul ji ručku. Pohled který k ní poté zvednu je ale jen na pouhý pozdrav až příliš veselý. Když se vytáhnu zpět na židli pokývnu hlavou a navážu na předchozí téma. "Pak je velmi mrzuté, že jste narazila na to... Horší z místních studentů. Dovolte mi Vás jménem těch vychovaných, přivítat v naší třídě. Vážně musím se slečnou Buffetovou probrat, aby se vytvořil pro nově příchozí uvítací výbor z někoho slušně vychovaného. Hned jak se ujme své pozice třídního zástupce. Žel, bohužel ji zdejší prostředí skolilo a momentálně stoná na lůžku," rovnou jí i objasním. |
doba vygenerování stránky: 1.3223178386688 sekund