| |||
Učebna 1-Chodba Rekki, Gill, Jack, Remmi, Kazin, Dolly Moje snaha není k ničemu a raněnému začne tlouct srdce, jenže nepravidelně. A tak pokračuji ve svém snažení než mě zastaví polonahý co mi pomáhá. Já tedy ustoupím a nechám černého, aby dělal co potřebuje. Tomu se pomocí jeho schopností podaří dostat krev raněného zpátky do jeho těla. Tohle je však na něj příliš náročné a začne z něho vytékat nějaká černá tekutina, což předpokládám že je jeho krev. Naštěstí přijde rohatý, který se o něj postará. Chvíli potom je slyšet hlasité dunění a hned na to vejde do místnosti několik osob, které se začnou starat o všechny raněné. Těm kterým nic není řeknou že mají jít do vedlejší místnosti. Z nějakého důvodu si mě tady nechají, i když mi už nic není. Jenže odejít mi nedovolí, a tak čekám až se na mě dostane řada. Mezitím co čekám tak se dívám po třídě. Mersi, vlčice a oranžový tady nejsou, museli je teda už propustit. Dolly odejde chvilku předtím než mám být ošetřen já. Když už dojde na mě, dále se už nevzpuzuju léčbě, i když mi stále připadá zbytečná, a veškerá bolest co mi zbyla po zlomení nosu je pryč. Než odejdu oslovím ještě hlavního léčitele. Jak mu to říkali? Bylo to něco na K. “Když jste tady, je tu jedna věc o které byste měl vědět. Před začátkem hodiny zasáhl vlčici a oranžového na chodbě blesk. Sice jim to nijak podle všeho neublížilo, ale i tak si myslím že by je měl někdo zkušený prohlédnout.” Ten mi na to ale řekne jen to že nemá čas a že museli mít zkrátka štěstí. Já na něho však stále naléhám a on na konec souhlasí že je zkontroluje předtím než odletí. Už mu dál neprotestuji, poděkuji mu za jeho pomoc a odejdu. Že by to jeho létání nějak souviselo s tím hlukem? Konečně vyjdu na chodbu, kde hned před dveřmi stojí skupinka a mezi nimi ten zraněný, kterému jsme se snažili pomoct. Vypadá to že jsou všichni naprosto v pořádku. Na obličeji se mi objeví malý úsměv a proklouznu kolem nich. V tu chvíli narazím na Dollyho, který nejspíš na někoho čeká. “Jak ti je? Nestalo se ti tam nic? Jaksi jsem tě v tom chaosu ztratil." |
| |||
Učebna 2 Kelly, Hillaris Ta dívka by mohla vědět víc o mé rase i kdybych jí neřekla ten skutečný název, jsme umělci svět lidí je naše plátno a oni našimi šachovými figurkami pro naše vlastní pobavení. Nebo bychom se mohli přirovnat k dramaturgům vlastního příběhu který však občas může vést k nečekanému konci. Ano milý démon, dřív bych si myslela že to je jako bych řekla že někoho napadl milý masožravý virus ... Navíc obě démonky které jsem potkala představovaly obecnou představu jak má démon vypadat, jisté já z té představy poněkud vypadávám a ta dívka taky. Ta dívka mně potom uklidní ohledně toho kluka který se pak k tomu sám vyjádří. To chápu ovšem tento tác by dokázal spořádat snad jenom on. Potom ten kluk vyjádří jisté obavy nejspíš ohledně nagy která se plazí kolem naší lavice dopředu a dívka pak představí sebe a také toho kluka. „Já jsem Alyssa.“ |
| |||
Chodba Sukui, Aliana, Jack, Gill Na chodbu vyjde rusovláska, jenž se při pohledu na mou majestátnost zastaví a přiblíží se. Usměji se na ni. "I tak by se dalo nazvat setkání s poslem nebeským," odpovím na její vyjádření. Nicméně pokračuje směrem k otrapovi. Slabě si povzdychnu. Tohle je skutečně naprosto nepřístojné. Nevím jestli dřív protáčet oči nad rusovlásky dotírání na zlaťáka, nebo Jackovu snahu, vyvolat u Sukui lítost a tak si získat její náklonost. Skutečně chabé pokusy. Přeci jen jeho rivalem je anděl. Jaké šance asi má? Zahledím se na Sukui. I když ona je citlivá, něžná a roztomilá dívka... Aby to nakonec nefungovalo... "Nechci nikoho tady rušit, ale vypadá to, že se vevnitř chýlí ke konci. Za chvíli nás jistě poženou do třídy. Možná byste chtěli uspíšit, co zrovna řešíte," poznamenám poměrně dost nahlas ke všem kolem. Ruce mám stále založené na hrudi. |
| |||
Chodba Gill, Sukui, Relliel, Aliana „To môže byť pravda. Ja som len spravil to, čo som inštinktívne myslel, že je správne. Ak by si chcel, môžeš dneska po vyučovaní dôjsť ku mne do izby. Chcel by som sa len tak porozprávať, keďže to vyzerá, že môžeme spolu vychádzať.“ Trochu sa mi pozdvihnú kútiky úst do jemného úsmevu smerom ku Gillovi. Počujem ako tá baba, z predtým prišla, okomentovala anjela a začala konverzáciu s Gillom. Moc tomu nevenujem pozornosť, lebo všetká je teraz venovaná Sukui a mojím myšlienkam. Ja a hrdina ? To ťažko. Hlavne od kedy sa stal ten incident v Gamateku... 3 minúty a 47 sekúnd, než to skončilo... čo je jeden zachránený život oproti hentomu...snažím sa iba pomaly narovnať váhy, ktoré už majú jednu stranu na dne. A čo viac si zaslúžim ? Keby si vedela, čo sa vtedy stalo, zmenila by si názor. Gilla som zachránil aj tak hlavne kvôli tomu aby som postupne krok po kroku odčinil svoju minulosť a aj preto, lebo by mi to určite neodpustila Sukui, keby som mu nepomohol... V tom ma z myšlienok vytrhne Sukui, ktorá ma chytí za ruku a s úsmevom mi poďakuje. Cítim sa ani neviem ako, lebo mi niekto, kto sa mi zapáčil venuje pozornosť, ale napriek tomu sa cítim zle, akoby som sám seba klamal. Chcel som túto začať od znovu s čistím štítom, ale aj tak sa nedokážem zbaviť toho pocitu falošnosti a že najviac klamem sám seba ako ostatných. Ja už neviem. Trochu rozpačito sa pozerám na Sukui a poviem: „P-Prepáč, a-ale nie som ešte kompletne zvyknutý, aby som bol bežne braný medzi ostatnými, že sme si všetci rovný a už určite nie byť nazývaný hrdinom...“ Trochu sa mi zdvihnú kútiky úst, lebo som ceľkom štastný, ale snažím sa to nedať na sebe poznať a hladím ďalej na sukui. |
| |||
Chodba Sukui, Jack, Relliel, Aliana Úsměv se ještě rozšíří, když jí konečně dojde jak to myslím. Teatrálně se zatvářím zhrozeně. "Jestli jste dělali to co my, tak tedy lituji tvůj pokoj," prohodím a pokud se na mne podívá, mrknu na ni. Povytáhnu obočí nad Jackovo odpovědí. "Já nevím jak pro tebe, ale můj život pro mne skutečně znamená mnoho. Minimálně teď. Bylo by fakt tragikomický, kdybych vychladl teď, když se tady vyloupl Remmi," odpovím mu s lehkým úšklebkem na tváří. Sukui si to s Jackem vyřeší, doufejme, že o sobě přestane tak strašně pochybovat. Sleduji naparujícího se anděla a trochu mi to připomíná krocana. Ušklíbnu se při té myšlence a nějak to nemůžu odvidět. Z učebny je propuštěna další spolužačka, tahle si to ale namíří k andílkovi, aby obdivovala jeho načechrané peří. Teď už to vůbec nemůžu odvidět. Poté se však přesune blížeji ke mne. "Zdravíčko," to tady vážně všichni všem tykají? "Já také, věř mi. Měl jsem štěstí, že jsem měl takový hrdinný záchranný tým," usměji se na ni, vzhledem k tomu, že si s jejími obavami nějak nevím rady. Proč by je měla, když mne před tím viděla maximálně ve venuy při představení se? Na její další větu se trochu uchechtnu. "To já taky ne." Má nepřátelská fasáda je pryč a působím mnohem příjemněji, než když jsem se představoval. |
| |||
Chodba - Schodiště do patra Miko Jsem rád, že jí nic není. Hádek se nakonec podrbat nenechá, ale asi se neni čemu divit. Když odběhne, opřu se o zeď a sklesle jí sleduji pohledem. Ohlídla se? Prudce se narovnam. Ohlídla se! To je přece dobrý, ne? Proč jsou holky vždycky tak tajemný?! Nemůžou to prostě říc narovinu? I kdyby mě kopla do koulí, tak je to lepší, než to nevědomí... Následuju jí do haly, ale neběžim, abych jí nějak nevyděsil. V hale jí nevidim, takže vejdu na schodiště a budu doufat, že neběžela ven. |
| |||
Chodba Gill, Jack, Rell, Aliana Ještě chvilku mi trvá, než mi dojde, jak to myslel. Z legrace ho jemně plesknu přes rukavici. "Hej! Když jsi tam byl ty, taky to nebylo nic jiného." Možná. Tedy myslím. Já nevím! Proč to s nimi musí být tak komplikované? Soustředím se na jeho tvář, takže nečekám, když mě chytí ruku a dá mi jí dolů. S jeho větou se podívám na téměř černý kapesník a musím se tomu usmát. Je vyšší než já, takže není těžké zachytit jeho pohled, i když hledí do země. "Zašpinit kapesník krví obětovanou při záchraně života je maličkost. Takový hrdina si zaslouží mnohem víc." Povzbudivě mu stisknu dlaň a pokud se podívá zpět na mě, stále se usmívám. "Děkuju." Když slyším, že k nám přišla nějaká dívka, jen nad její poznámkou pozdvihnu obočí. Asi bych se zrovna já neměla divit, že má někdo o někoho starost, i když ho nezná. Nebo se seznámili o víkendu? Moje pozornost zatím zůstává u Jacka. |
doba vygenerování stránky: 1.6316668987274 sekund