| |||
Jídelna - Pokoj 18:00 Jak jsem si napráskala prázdný žaludek jenom se mi z toho jídla udělalo zle. Jestli to bylo něco z toho co jsem snědla nebo jen tím že jsem se prostě přecpala. Moje obavy že bych přišla pozdě na hodinu se tak naplnily, protože namísto do učebny jsem se vrátila zpátky do pokoje. Křídly jsem si tentokrát nepomáhala abych si pospíšila, už tak jsem v jednu chvíli měla pocit že snídani vyhodím někde po cestě do schodů. Po schodech do patra to bylo utrpení, ale alespoň je můj pokoj blízko. Kdybych se rozhodla jít přes celou budovu až k záchodům riskovala bych asi mnohem víc. Musela jsem dát svému žaludku chvilku na uklidněnou. |
| |||
Učebna Aliana Croix,Remmi, Gill, Grimgull neskor okrajovo Sukui a Relliel 18:17:22 Ako obväzujem Gilla, ešte odpoviem Remmimu: „To by sa dalo...aspoň myslím, ale nie veľmi dlho.“ Následne sa pozastavím v obväzovaní, chcem ovládať aj to zlato na zemi a navrátiť ho do jeho teľa bez nečistôt a udržovať teplotu pritom. (75% a 26%) Potom mu doobväzujem posledné rany. „A je to. “ Potom prehovorím na babu, keď ho obväzujem: „A čo sa týka jeho krvy, tak to je tekuté zlato. Sken s kockou ? Dobrý nápad, ale trvalo by to príliž dlho a bol by nebol presný. Skener ešte nemám dokončený a má ešte veľa chýb. Zdá sa, že aspoň niekomu tu niečo hovoria aspoň trochu technológie. “ 18:17:58 (Píšem to sem zas, aby sa na to nezabudlo.) Keď skončím s obväzovanín Gillových rán, postavím sa, dám zo seba dole to zlato, a premením sa späť. Poobzerám sa po triede a keď zbadám Sukui a Relliela, trošku sa zamračím a asi na sekundu sa pozriem trochu sklamaným pohľadom na Sukui, než obrátim svoj zrak do zeme podo mnou, pomaly sa otočím, je počuť ako mi trochu zaškrípu moje kovové zuby a smerujem von z triedy s tým, že chcem ísť na toalety. Jack v Druhej Forme: |
| |||
Učebna 1 Jigme, Ary 18:17:35-38 Vylezu si na trosky lavice nebo něco vyvýšeného a zahalekám na celou třídu. "Haló, můše někdo panu Jigmemu doplnit enelgiji???" |
| |||
Učebna 1 Max, Aryania 18:17:32 - 18:17:35 "Protože pokud ti nekoluje žilami stejná rodová krev jako mně, tak můj inkoust neovládneš," povytáhnu jedno obočí, "nemám nejmenší tušení. Asi jen unaveně," pokrčím rameny. Pokusím se ze své pozice rozhlédnout, jak je na tom třída a zda bych mohl kočku někam poslat pomoci. |
| |||
Učebna 1 Jigme, Ary 18:17:26-32 "A to můžeš vědět jak? Navíc si mi nešek jak ti je." Vedle mě se objeví kočka. Když se mi v hlavě mihne myšlenka za ní odběhnout si hrát, ihned ji zaženu a důležitě čekám na Jigmeho vyjádření. |
| |||
Učebna 1 Max, Aryania 18:17:26 - 18:17:32 Chvíli na něj jen tak beze slova hledím, snažíc se zpracovat, co se mi to vlastně snaží říct. Nakonec zvednu napůl prosebný a napůl nechápavý pohled k Aryanie, zda by třeba nemohla tlumočit, nebo mne alespoň seznámit s tím, co se tady děje. Když ale promluví jakž takž srozumitelně, dojde mi, že jsem vlastně uprostřed činnosti. Upřu pohled zpět na inkoust a nechám ho stahovat se ke mne, šplhat mi po těle a mizet v něm. "Tady není jak," konstatuji nakonec. Z inkoustu, který jsem vytvořil z vláhy v místnosti nakonec vytvořím běžnou domácí kočku, avšak velikosti Maxe. Sedne si opodál a jen klidně pozoruje okolí. Kočka je jen inkoustový tvar zvířete. Stále mokrý a černý. |
| |||
Učebna 1 Jigme, Ary 18:17:20-26 "No tady paní víla žíkala, že jsi svazovač skšetů, tak se ptam ploč to děláš a co s nima pak děláš? A taky jak ti je..." Zvědavý výraz vystřídá starostlivý. "Ale to je teď asi jedno. Můšu ti nějak pomoct?" |
| |||
Učebna 1 Max, Aryania 18:17:20 - 18:17:26 Opatrně se posadím s tím, že napřed trochu přepadnu dopředu, než jednu nohu pokrčím a druhou složím pod ní. K tomuto posedu opatrně přitáhnu křídla, aby tolik nepřekážela. Navíc v nich mám docela slušnou křeč. Jako první přehodnotím své síly a nakonec se ke mne po zemi vydají inkoustové loužičky. Soustředím se na ně, takže mne kocourek poněkud vyhodí z konceptu. Unaveně se na něj podívám, zatímco se inkoust na zemi jen vlní ale nadále nepostupuje. "Cože to?" |
| |||
Učebna 1 Jigme, Ary 18:17:14-18:17:20 Sedím na bobku před Jigmem a povídám si s vílou. "To není plavda. Jsou hodný, milý a loztomilý..." Jen musí jeden vědět jak s nima jednat. "Co s nima potom dělá?" Když se Jigme probere a posadí se, zazubím se na něj. "Jak je ti? A ploč svazuješ skšety a co s nima deláš?" zeptám se zvědavě a malilinko vyčítavě. |
| |||
Učebna 1 Grimgull, Gill, Jack, Remmi 18:17:22 – 18:17:58 Když přijde Grimgull a začne nás poučovat tak se neubráním protočení očí, ano teď se snažím pomoct něčím víc než jen opékáním klobás, ale když jsem se o to pokusila naposledy nedopadlo to dobře. Jistě teď nejde o profesora který si byl schopný pomoct sám ovšem na tom co máme dělat jsme se zatím jaksi neshodli. A to nemluvím o tom že mi pořád nikdo nevysvětlil co mám dělat s tou lékárničkou ani ohledně údajného krvácení ... Pocit že jsem obklopená ignoranty zesílí,ale nakonec se přece jen někdo k tomu krvácení vyjádří. „Jo napadlo, ale předpokládám že zde jde o čaroděje,nejspíš to bude člověk což znamená že bude mít lidskou krev.“ Zatím jsem neviděla nic co by mou domněnku vyvracelo,rozhodnu se prohlédnout si jeho životní energii i když nevím co se mi tak podaří zjistit (40%). Bohužel se mi podaří jenom zjistit vážnost jeho stavu, je to slabé připomíná mi to blikající žárovku. Jistě vidím že z něj něco vytéká, ale to zřejmě souvisí s jeho schopností. Navíc tu všichni mluví o velké teplotě což se také rozhodli dál nerozvádět, důležitá je tu komunikace jinak to tu bude vypadat jako v tom příběhu o těch ubohých trosečnících. Mezitím ten kluk co mluvil o lékárničce řekne co umí i když ovládat magnety, magnetismus a kovy? A jak chce pomoct tady? Zřejmě také mluví o té kostce v ruce, možná se jedná o pokročilejší technologii a mně by to docela zaujalo, ale teď není zrovna vhodná doba. Nakonec když se ten kluk přece jen k něčemu odhodlá jsem tak překvapená jeho změnou že se ani neptám na důvod. Dobrá tak se postaral o to zlato, ale co to krvácení o kterém všichni mluví? Když se ten kluk změní zpátky rozhodnu se ho oslovit protože jinak se asi nepohneme. „Mohl by jsi mi říct co se tu vlastně děje?“potom dostanu nápad který nás snad posune dál. „Mohl by jsi ho tou kostkou oskenovat abych zjistili kdo vlastně je? Pak bychom se snad dostali k tomu jak mu můžeme pomoct.“ Jistě možná bych věděla jak mu pomoct,ale řekněme čistě hypoteticky že bych dokázala ten proces obrátit životní energii kterou bych mu dala bych musela někde vzít. |
doba vygenerování stránky: 1.2848310470581 sekund