| |||
Chodba Přízemí - Učebna 1 především Grimgull, Kelly, Hillaris, Aurora Krátce uhnu pohledem. To jsou spíše starosti o ní. Proběhne mi hlavou, než se vrátím svým pohledem k tomu jeho. "To co jim je, s tím teď nikdo nic neudělá. Bude na to potřeba neuvěřitelně silné magie. Pomoc nechtějí, protože pomoc chtít nemohou. Neříkám, že jim nemáme pomoct, říkám, že to máš nechat být teď..." povzdychnu si, "s tím se nedá než souhlasit. Je to ale zbytečné, když to není na místě..." Jakmile se z místnosti ozve několikanásobný hluk, jenž může značit jen další katastrofu, okamžitě se na patě otočím a vystřelím do učebny. Netrvá mi dlouho a najdu Kelly s oranžovým pohledem. Nikoho jiného nevnímám. Probrodím se k nim v okamžiku, kdy už jim pomáhá dušice. Aurora...? Myslím, že je to Aurora, je zvedá z vody. Pokynu jí k lavicím, ať je položí nad vodu, ale tady moje rady končí. Nejsem nějak léčitelsky ani lékařsky zdatný a slyšel jsem, že špatně podaná první pomoc může někomu i ublížit. Naštěstí se stiuace chápou magicky a schopnostně nadanější jedinci, ork se neomylně ujímá vedení situace. Teprve teď si při ohlédnutí všimnu, že ten šajt tady sundal i Tarneyho. Pomoci má kolem sebe ale dost. Bezradně přešlápnu u trojice nejistý tím, co teď. |
| |||
Učebna 1 Dění v učebně jde tak nějak mimo mne. Dokud se to nedostane sem, je mi úplně jedno, i kdyby se zbytek třídy povraždil. Myšlenkami se stále vracím k bezvědomé Mayli na ošetřovacím lůžku. Doufám, že hodina rychle uteče a budu se moci podívat, zda už je na tom lépe. Když se vedle mne začne formovat vodní stěna, vytřeštím oči a pokusím se skočit pod ni, někam k nohám bílýho, ale nestačím to a vlna mne sebere a hodí přes třídu. (18%) Jakmile se ocitnu zcela ponořen do vody, ztuhnu paralyzovaný v pozici v jakém mne vlna sebrala. Naprosto bez problému se mnou vlna hodí o stěnu a pak dopadnu na zem vedle stěny. Cítím, že mne cestou přes třídu v ledové vodě zcela opustili veškeré mé síly a oheň v mém nitru zeslábl na úplné minimum a nadále zeslabuje. Při dopadu na stěnu už necítím nic, vzhledem k tomu, že mne náraz pošle do bezvědomí, jako každého obyčejného smrtelníka. |
| |||
Chodba přízemí především Grimgull Překvapí mne, když ke mne přijde. Vlastně mne překvapilo, že si vůbec všiml. Sleduji ho pohledem celou cestu co se blíží, takže na něm mám zrak, když si ke mne přičapne. Chvíli ho nechápavě sleduji, co to dělá, když na mne ale kývne, přidám se k němu. Při hluku z místnosti sebou škubnu a ork rychle spěchá pryč. Pokývnu hlavou jen na souhlas a svezu se podél stěny do sedu. Zavřu oči a jen zhluboka dýchám. |
| |||
Učebna 1 Když mi chlapec políbí ruku, stane se mi něco, co se mi nestalo už hodně dlouho. Rozpaky nevím kam s očima. Nevím ale ještě, jestli se mi to líbí nebo ne. Když se opře o lavici nedaleko, ustoupím si ještě o kousek blíž k Tarneymu. Místo však schování se za Tarneym znovu končím na zemi, tentokrát však nedobrovolně. Jak z plného stoje najednou ležím na kamenné zemi, cítím, že jsem si musela rozrazit tvář. Zakňučím bolestí a strachem, protože si moc dobře pamatuju, co s telekinezí zvládla Shrey. A i když by mi to asi pomohlo, učebna je prostě moc malá na to, abych se proměnila. Najednou tlak na hlavu povolí. I přesto zůstanu ležet na zemi. Ještě že jsem tak udělala, protože když se přes nás převalí tsunami, stačí se mi chytit kamenného nábytku přikameněného k podlaze a udržím se svou silou na místě kde jsem. (100%) Musím se však posadit potom, co se voda vrátí, protože bych jinak měla hlavu pod vodou. Sevřu si lokty a přitisknu ruce k hrudníku. Celá se chvěju zimou, jak mám všechno své oblečení promáčené ledovou vodou. I když voda zmizí, tak to tomu moc nepomůže. I když je v učebně vzduch poměrně teplý, tak voda byla rozhodně ledová. Brýle mám celé zacákané, že přes ně pořádně nevidím, co se děje kolem mne. |
| |||
Učebna 1 Otočí se na mne a jeho pohled mne absolutně netankuje. Nevím vůbec, co si o sobě myslí. Jeho překvapení mne nemůže zmást, zvláště, když je to jen výmluva k tomu, aby okamžitě hned zase Sukui sevřel v náručí. Natahuji se opět po jeho rameni, abych mu hezky něco od plic řekl, když mne do zad zasáhne voda. Instinktivně přitáhnu křídla pevně k tělu a vlna mne hodí upírovi na záda. Možná... Jen možná... Jsem se měl také ohlédnout. Ale třeba by mne hned rafl do krku, přísavka jedna prašivá. (22%) Já si na rozdíl od něj dech vyrazím. Usilovně se snažím udržet při vědomí, aby mi náraz opět nepochroumal křídla. Přetočím se tedy tak, abych ke zdi nešel zády. Nakonec k tomu musím využít právě křídla. Díky tomu si ale břinku o zeď čelíčko a když se voda vydá druhým směrem, zůstanu bezvládně ležet u zdi poblíž upíra se Sukui. Jsou ze mne vidět především šedá křídla a voda kolem mé hlavy se protkává drobnými bílými kapkami. Už ani nevnímám, jestli mi někdo přispěchá na pomoc, nebo že vodní hladina klesá. |
| |||
Učebna 1 Sukui, Relliel Když se přiblížím, místo úprku ztuhne a krev se jí rozpulsuje ještě rychleji. Zlehka pootevřu rty u jejího krku tak blízko, že ji lehce pošimrám špičkami tesáků. Na rameno mi dopadne ruka a zatáhne. Ani to se mnou nehne, ale přesto se odtáhnu a ohlédnu, abych ho zpražil pohledem, co si na mne vůbec dovoluje sahat. Díky tomu si všimnu blížícího se tsunami. Překvapeně na vlnu asi vteřinu hledím než se prudce otočím, sevřu Sukui v náručí a zapřu se plnou silou, abych vlně odolal a chránil ji vlastním tělem. Tato strategie poměrně dobře fungovala, dokud mi silou tsunami do zad nenarazil anděl a nepodtrhl mi stabilitu. (32%) Kdybych měl nějaký dech, asi by mi ho vyrazil. V tento moment, kdy se skoro kutálíme vlnou, mám už jen jednu možnost. Více dívku sevřu v náručí a těsně před stěnou se natočím tak, abych do ní narazil já a ne ona. Není to pro mne taková potíž, navíc si pomohu telekinezí, abych dopad zmírnil a po návratu vlny jsme zůstali stát u stěny na nohou. Když jsem si jist, že to bylo všechno, zkontroluji, že ji v náručí nemám bezvládnou. Pokud je při vědomí, opatrně se odtáhnu, až naše mokré oblečení mlaskne. Odtáhnu se asi na délku paží, abych na ni viděl. Dlaně nechávám na jejích ramenou. "V pořádku?" ujistím se a přejíždím jí pohledem, abych odhalil případné zranění. Jestli jsem měl před tímto hlad, tak po této námaze bych asi vyprázdnil cisternu sám. Oči mi slabě fialově září. |
| |||
Učebna 1 Mlha se záhy ztratí a tak spustím ruku z Maxe, za což jsem vzápětí rád. Ta problémová dračice dělá opět problémy a tak se ohlédnu, zda to má profesor pod kontrolou. Najednou se ale stane naráz spousta věcí, včetně přílivové vlny, jenž se do mne opře, aniž by mne byť jen namočila. (62%) Dokonce ode mne vystříkne mořská voda opačným směrem. Menší vlnka se rozcákne o zeď za Maxem, až ho zkrápí mořská tříšť. Zvednu se, abych se rozhlédl po třídě, kdo ještě potřebuje pomoci. Pokud není nikdo blízko, zůstávám u Maxe. |
| |||
Ošetřovna - Učebna 1 Jak dojdu k ošetřovně, tak jsem natolik rozrušená, že si nevšimnu co se děje na druhém konci chodby. Když se dveře otevřou samy a ven projde dívka omotaná jen v prostěradle, tak udělám krok zpět abych ji nechala projít a dál jí nevěnuji pozornost. Když vyslovím žádost o pana Rubuse a popíšu situaci v učebně, tak si všimnu antro kocoura, kterému v náručí visí bezvládné tělo, vypadající jako mrtvé. Z místnosti cítím divný pach spáleného ovoce. Během chvilky se však objeví ve dveřích osoba, která se nabídne, že mi pomůže v učebně se zkamenělými. V tom se ozve z učebny dračí řev, lámání kamene a vodní tříštění něčeho, co zní jako obrovská vlna. Otočím se tím směrem a všimnu si, že z učebny vytéká voda. Počkám, zda kolem mne osoba projde a vyrazí tím směrem. Pokud se tak stane, vyrazím hned za ním. Cestou na něj promluvím. “ Jsem připravena Vám jakkoliv pomoci, budete-li potřebovat. Jmenuji se Kristy.”[/b |
| |||
Učebna 1 Jsem otočen k dění, takže si dokáži všimnout dostatečně čas, k čemu se schyluje. Už když se ozve troje zavrčení, tak vstávám ze židle, protože je mi jasné, že toto nebude jen tak. Když se hned vedle mne začne formovat obrovská vlna, okamžitě prudce vystartuji máchnutím křídel do vzduchu, abych se vlně zcela vyhnul. (90%) Když se ozve syčení a objeví se nad profesorem oblaka páry, starostlivě ho sleduji pohledem, dokud se neskácí do vody. Chci k němu okamžitě vystartovat, ale to už k němu běží někdo jiný a spousta studentů zasahuje aby pomohla. Volně splachtím na naši lavici a z mé vyvýšené pozice se podívám, kde bych mohl pomoci. |
| |||
Učebna 1 Úlevně se usměji, když se vše zahalí mlhou. Jistě to pomůže. Nikdo by to přeci nedělal, kdyby to pomoci nemohlo, že? A že to pomohlo. Sice se probuzení projevují řevem, ale to jen dobře, protože to přece znamená, že jsou vzhůru! Překvapeně vyjeknu, když se lavice za mými zády rozletí na třísky a nějaké se mi zabodají do zad, jak to absolutně nečekám. Starostlivě se podívám po dračici, která tak udělala. Je po rozkamenění zraněná? Proč to udělala? Běží mi hlavou, vzhledem k tomu, že mlha někam zmizela a mohu se podívat jak upřeně hledí na medusu, která je najednou opět na zemi. Než nad tím však stačím více dumat, zasáhne nějak profesor a smete mne přívalová vlna. Prudce se mnou trhne a odveze mne ke stěně. Naštěstí se mi podařilo trošičku zbrzdit a tak nenarazím do dvojice, kterou to strhlo stejným směrem. (47%) Když se vlna začne vracet otřeseně sedím na zemi na zadku a zmateně se rozhlížím. Děje se toho na mne moc a nestíhám to sledovat. Nejsem si jistý, zda dokážu svými schopnostmi pomoci s dušením a topením se, tak nadále sedím na zemi, jak hromádka neštěstí a rozhlížím se, zda mne někdo nezavolá, že potřebuje mou pomoc. Když se ozve rázný hlas, že všechny v bezvědomí musíme dostat z vody, rozhlédnu se po prvním, koho uvidím ve vodě a už mu někdo nepomáhá. Rozběhnu se tak k Alysse, jejíž hlavu si položím na klín, aby byla nad hladinou vody. Mezitím však začne voda mizet. Vykuleně to sleduji a ohlédnu se do místnosti. Naprosto fascinovaně sleduji chlapce, který to má na svědomí. |
doba vygenerování stránky: 1.4675180912018 sekund