| |||
Učebna 1 Shae, Grimgull, Tarney Potom se někdo rozhodne nečekat na Rubuse a skoro všechny odkamenět, teda až na Kisu ovšem studenta je to přece jenom výkon. Také se divím že ten dotyčný o sobě nechtěl dát vědět Yqi byla naštvaná že se jí nedostalo uznání a to jen uhasila stůl který by šlo uhasit i jiným způsobem. Mezitím se mlha protrhne a pak zmizí, vypadá to že se nejspíš rozplynula potom co splnila svůj účel, ale mezitím tu někdo začne zuřit ne že by mně to překvapovalo tentokrát však Tarney stihne zasáhnout, tedy aspoň to tak vypadá. Víc mně však znervózňuje ta velká příbojová vlna která se na mně řítí. Rozhodnu se schovat za lavici u které jsem a pořádně se zapřít (81%), tentokrát jsem ráda že jsem se rozhodla obout protože s bosýma nohama bych se asi nemohla správně zapřít o zem. A díky mému úsilí a zápasnickému postoji vytrvám, cítím vodu která je ledová a jak se přežene kolem, dochází mi vzduch, ale vytrvám. Zrovna co se vzpamatovávám z mého zážitku když tu někdo řve. Grimgull, aspoň Mersi říkal že se tak jmenuje ... Rozhodnu se tedy vydat směrem ke Grimgullovi který předtím někoho vytáhl z vody, v té mlze sice nevidím na krok, ale vím kam mám jít a tak se mi daří udržet aspoň přibližný směr který mně přivede ke Grimgullovi a zvláštní dívce. I když teď není čas zkoumat kdo vlastně jsou protože konečně zjistím kdo tu vlastně přede mnou leží. „Tarney ... Jak k tomu došlo? Myslela jsem že něco takového není možné ... On je profesor,má být neporazitelný ...“ Nemluvím ke Grimgullovi ani k té dívce, jen se šokovaným výrazem hledím před sebe na našeho třídního profesora. Dobrá tohle je sice zajímavá otázka, ale myslím si že bych se měla o něco také pokusit. Nevím zda ti dva znají základy resuscitace i já jsem je zatím jenom viděla, ale ještě neprováděla. „Ničeho se neobávejte, ale je nutné dostat ven vodu kterou má v plicích a nahradit kyslík který mu chybí.“oslovím tentokrát ty dva a pak se rozhodnu postupovat tak jak jsem to viděla v různých seriálech nebo filmech. Nejdřív se stlačováním hrudníku či různými slabšími údery rozhodnu donutit dostat vodu ven a pak přejdu k umělému dýchání (9%). Vím jak to asi bude vypadat ovšem teď není čas na vysvětlování. |
| |||
Učebna 1 Voda byla o dost ledovější, než jsem předpokládal, že bude, ale dalo se to snést. Spíše mě ten chlad částečně otupoval, přesto se mi daří vodu odčerpávat z místnosti opravdu dobře. Za chvíli by mohla být vypuštěná. Pak tu máme dostávání vody z jedinců. To už je trochu problém, ale nic s čím bych si neporadil. Pak tu však byl Tarney a Gill. Z počátku jsem si díky ledové vodě ihned neuvědomil co se děje, ale během chvíle jsem cítil hroznou bolest, jak jsou moje končetiny sežehnuty a mění se v prach. Ihned z nich svá chapadla stahuji a dávám do ledové vody, aby se schladila.¨ Pálí, pálí, pálí! Během toho opět ztrácím na chvíli kontrolu nad svou pasivní schopností a tu tak vypustím do místnosti. Navíc ti, kterým jsem pomáhal, schytali velkou dávku přímo do jejich těl. Sice toho nebylo moc, jako když by jsem to zadržoval několik dní, ale i tak toho nebylo málo. Voda už je skoro pryč, když v tu se rozprostře v místnosti mlha. Jako vážně? Jelikož jsem skončil s odčerpáváním vody z těl, tak zvednu ruku, která se v místnosti rozvětví jako strom, tedy až na místo, kde jsem popálen. Začnu nasávat vlhkost ze vzduchu, tedy i mlhu, která je pokud vím tvořena vodou. Zároveň z venčí začnu nabírat vzduch, který vypouštím ze spodní části svého těla a trupu, čímž ženu mlhu nahoru a pryč z místnosti. |
| |||
Učebna 1 Dojdeme do učebny a já si vážně nestačím ani sednout když mě Miko hned vedle promění v kámen. Moc dlouho to ale netrvá protože když jsem zase odkameněná jsem pořád v učebně, stejně jako všichni ostatní kolem medúzy. Nestačím se ani pořádně rozkoukat co se děje kolem než mě smete vlna vody (6). Asi bych jí ustála kdybych se na ní stačila připravit. Ale takhle...takhle ještě ztratím vědomí když se potkám se stěnou. A s tím zmizí i tahle moje lidštější podoba. |
| |||
Ve dveřích učebny 1 Konečně se všichni rozhodli uhnout mi z cesty. Zůstanu ale stát, když vidím v jakým stavu je třída. To jako vážně chtějí, abych se učila v něčem takovém? Rozhlížím se a spojím pohled s upírem na druhé straně. Nedělám si naděje, ale možná tu bude alespoň někdo normální... Udělám jeden krok, když se všude rozlyne mlha. Zastavím uprostřed pohybu. Než vůbec stihnu pokračovat v chůzi, třída je po kolena ve vodě a valí se ven. Odrazím se od země, abych levitovala nad hladinou, ale voda mi i tak stihne přetéct přes boty. No to si ze mě snad už děláte prdel..! "Kterej kretén?! To tady snad všem hrabe?!" Nezajímá mě, jak jsou na tom ostatní, je to jejich problém. Očima metám blesky po tvorech ve třídě a hledám, kdo to má na svědomí. |
| |||
Učebna 1 Především Remmi Zamyšleně hledím za ním a docela se bavím tím, jak najednou zněžní v přítomností medusy. Zmateně se rozhlédnu, když místnost zahalí hutná neprostupná bílá mlha. Při dračím řevu se trochu přikrčím, ale proti kusu roztříštěné kamenné lavice, který ani nevidím přilétat, mi to nepomůže. (11%) Prudce mi narazí do ramene a nebýt takhle bytelný, zcela jistě by mi zlámal ruku. I tak mne to ale donutí udělat krok stranou. Mlha se rozplyne a mne se naskytne pohled na prázdný prostor, kde profesor chrání medusu před dívkami, které seděly za ní. Můj pohled však hledá Remmiho, který stojí opodál opřený o lavici a zrovna se vrhá k ležící dívce. Jsem k celé události otočený čelem, takže vidím jak se jim za zády sesbírává obrovská přívalová vlna. Má první tendence byla okamžitě utéct z učebny, než mne to stačí smést, ale uvědomím si, že jestli se Remmi neudrží, poletí tímhle směrem. Je křehký jako člověk, i když jím není. Náraz takovouhle silou do zdi by ho mohl zabít. Mám na něm upřený zrak, když ho vlna zasáhne. Prudkým pohybem vyskočím na lavici, jejíž kraj použijí jako odrazový můstek a vyskočím do vzduchu. Přitáhnu si Remmiho do náruče a sevřu ho v ní (72%) zatímco s námi vlna smýkne až ke zdi, do které narazím s kovovým zaduněním. Z výšky sjedu po zdi dolů a pevně dopadnu na nohy. Jen pár vteřin na to, co mne zasáhla ledová vlna, začnou ode mne prudce stoupat oblaka vroucí páry. (75%) Stejně tak, jakmile mne zcela namočí, vnikne mi voda všude kam může, vzhledem k tomu, že svaly okamžitě začnou tuhnout a už je nedokážu řádně používat. Jakmile dopadneme na pevnou zem, z poslední síly bolestivě povolím sevření rukou, abych Remmiho neuvěznil v mých rukou, vzhledem k tomu, že během chvilky zcela ztuhnu na místě. Z očí ze zcela ztratí záře, život a světle žluté kosočtvercové zorničky. Zůstanou slepě hledět se starostlivým výrazem a známkou úlevy na chlapce v mém náručí. Brýle mi vzala voda, když s námi prudce smýkla. Z lehce pootevřených rtů a nosu mi uniká pára, jak se ledová voda z mého nitra vypařuje. |
| |||
Učebna 1 Luis, Jigme Všechno, co se ve třídě děje, spokojeně prospim. Probere mě až ledová, mokrá sprška. S leknutím se proberu, při tom si namočím špičku ocásku a se zaprskáním nadskočím na židli. Bleskurychle se přes opěradlo vyšplhám na nejvyšší objekt v okolí a to je Jigmeho hlava. Asi bude mít ode mě trochu podrapaný záda, jak mu křečovitě šplhám po nich nahoru, než se mu posadím za krk a pevně se chytím jeho rohů. Vyděšeně se rozhlížím po vytopené třídě. A to že voda klesla nic neznamená, furt je to mokrý... Cuknu s sebou při každým zasyčení páry, která se objeví. Nakonec to tady celý zmizí v mlze. "Pane Jigme, já se bojim..." hlesnu roztřeseně. |
| |||
Učebna 1 Miko, Gill Když slyším Miko zakňučet u země, vrhnu se na kolena vedle ní. Položím jí ruku na rameno. "Jsi v pořád..." Nestihnu ani doříct větu, když mě semele ledová vlna ze zadu. Nemám čas se ničeho chytit a v kotrmelcích mě vlna hodí na protější zeď. Při nárazu polknu doušek slaný vody a dochází mi dech. |
| |||
Učebna 1 Jen na chviličku se ocitnu ve vzduchu, bez šance se hnout. I tohle její sevření bylo přiliš silné abych se mu dokázala ubránit. Z toho mě však vysvobodil profesor. Na chvilku se tak ocitnu v jeho náručí. Ohromnou stěnu vody 'vidím' přicházet už od jejího stvoření. Pevně se chytím profesora kolem krku (93) a zatajím dech s hlavou pevně přitisknutou k jeho hrudi. Voda kolem zuřivě syčí při kontaktu s mýma rukama. I pára ale dál zůstává ledová. Jen se dostanu zpátky na pevnou zem hned se vypotácím ven z učebny, pryč od zmatku myslí ze kterého mi jde hlava kolem. Taky pryč ze zimy který v místnosti panuje zatímco se můj vnitřní oheň marně snaží vodu ohřát (39). Kromě vody která se změní v páru se jí ale zbavuji extrémně pomalu. Moc daleko od učebny nakonec nejdu, jen přejdu chodbu a schoulím se u rohu. Pevně se obejmu rukama a soustředím se už jen na svůj boj se zimou která se mě drží. A před naléháním myslí tu svou zavřu. |
| |||
Shrnovací příspěvek O šesté hodině, když měla hodina akorát začít a Tarney povolal zbylé studenty do učebny k první úvodní třídnické hodině, Miko nechtěně spustila vlnu událostí, jenž se posloupně udály takto: V první minutě, kdy se Miko lekla tak se střed místnosti proměnil v kámen společně s Alfou, Yseou, Nybe, Aryaniou, Alyssou, Modrým a Kisou. S tím, že Remmi jen chviličku poté, co dorazil do třídy, byl přikurtován k lavici svým zkamenělým oblečením, ovšem jeho tkáně se zkamenění nedotklo. Prvotní událost vyvolala jen pramálo reakcí. Především starost o Mikiyno zdraví, poslání pro Rubuse a Gillův zásah vysvobození Remmiho z jeho oblečení. Během tohoto do třídy proudili zavolaní studenti. Všechny tyto události zabrali zhruba deset minut. Vše se změnilo, když Lee vychrlil očistnou mlhu, jenž všechny až na Kisu, rozkamenil. Probraní draci nesli své zkamenění velmi nelibě a tak se místností rozlehl dračí řev, vrčení a třídou proletěla kamenná lavice, zatímco jedna dřevěná byla roztříštěna. Během této prvotní reakce mlha ze třídy opět zmizela, když ji do ruky stáhl Marcos. Vyléčená Miko se pokoušela schovat za Tarneym, což jí bylo proti Yseině telekinezi úplně k ničemu. Stejně tak bezbranná proti stejné telekinezi byla i Alfa, jíž se pokusila dračice využít jako svůj nástroj pomsty. Tarney ovšem zasáhl, obě dívky z telekineze vysvobodil a Alfu chytil do náručí. Vše se odehrávalo v rámci sekund. V tento moment se však na kraji třídy nasbírala obrovská vlna ledové mořské vody. Voda je tvořená divokou dračí magií, je tedy neustále magií udržována na 1°C, i kdyby ji něco mělo zahřát. (Pokud by nějaká vaše schopnost či element podstaty měl změnit teplotu vody, je třeba hod nad 51% ku změně teploty vody v jakémkoliv skupenství.) Vztyčila se až za Leem, Lilith, Yqi, Modrým, Jackem a Maxem, takže se jich nedotkla. Všemi ostatními však prudce trhla a některé mrštila silou tsunami proti cihlové zdi. Rozhodně to oslabilo některé jedince citlivé na chlad nebo vodu. Příkladem toho je samotný profesor, který se během minuty složil do půlmetrové vrstvy vody, jenž se po tsunami ve třídě usadila. Jen pomalu vytékala dveřmi ze třídy ven. Tomu ovšem téměř okamžitě pomohl Mersi a Jack, jenž začali vodu vypouštět. Během dvou minut je tak třída jen mokrá s občasnými loužičkami. Studenti se vrhli do záchrany svých spolužáků, jenž dění ve třídě ošklivě odnesli a také profesora. Největší záchranou operaci provedl Mersi, jenž svými chapadýlky dokázal dostat vodu z plic Hillarise, Alyssy, Relliela i Wayna, jehož vnitřní plamen byl prudce zchlazen, stejným způsobem dostal vodu z plic kohokoliv, kdo to potřeboval. Problémem ovšem zůstává Tarney a Gill, v nichž chapadla nedokáží existovat, natož fungovat. Nicméně alespoň u Gilla to vypadá, že se voda z plic sama odpařuje. (hod 75% vs 51%) Celkově je péče o profesora problematická. Na resuscitaci od Grimgulla nereaguje a stále jeho pokožka agresivně syčí a vypařuje se z něj voda v oblacích studené páry. I přesto, že se z jeho těla neustále odpařuje voda, zůstává neustále mokrý. U těla profesora se vystřídá Grimgull s příchozí Shae, která stále neřeší problém vody v profesorových plicích a to, že se topí, nicméně dokáže svou silou nahradit jeho sílu z Pekla a udržovat jeho tělo naživu i přes to, že je v kritickém stavu. Tarneyho tělo působí, i přesto že je bezvládné a hrudník se nezvedá, jako kdyby jím cloumala horečka. Celkově tyto snahy zabraly zhruba minutu. V tento moment se do všech koutů učebny opět rozleze hutná mlha, která se postupně uvolnila z Marcosovo sevření. Nikdo nevidí dál, než na špičku svého nosu. V místnosti prudce kolísá teplota, jak se v mlze převalují i vroucí oblaka páry, jenž stoupají od Gilla. |
| |||
Učebňa Všetci v okolí Keď mi Sukui zamáva, tak jej odkývam späť s jemným úsmevom. Následne sledujem dianie s I.C.O.N. v ruke. Pozorujem hlavne Gilla a Miko. Keď Jigme pokračuje, obzriem sa a hovorím: „Dobre. Sme dohodnutý“ Následne sledujem ako všetko prebieha a následne mi Jigme zamávaním jeho krídiel zborí hrad z kociek. Tak zdá sa, že sa tu nudiť nebudem. Na I.C.O.N. pár krát zaklepem. Tá rozoberie všetky roztrúsené plastové kocky a vytvorí na stole predo mnou lekárničku, pár obväzov, Stimpack (injekciu so slabším regeneračným sérom) a krabičku tabletiek proti bolesti. “ Potrebuje niekto obväzy, niečo proti bolesti alebo zregenerovať tkanivo ?“ Spýtam sa smerom do triedy. |
doba vygenerování stránky: 1.4964499473572 sekund