| |||
Učebna 1 Jack, okrajově Aryania "Neříkám, že nejsem obezřetný, zvláště například kolem draků. Nicméně budeš-li předpokládat od každého to nejhorší, pravděpodobně budeš pokračovat v bezespánkových nocích," pronesu a prohlížím si jeho kruhy pod očima, "nenechám bezpráví být, jestli jde o tohle. Jestli se skutečně dostaneš do konfliktu, klidně mne vyhledej," nabídnu mu nakonec. Na nabídku katany se jen usměji. Tohle je nabídka, kterou rozhodně neodmítnu, i kdybych měl jen trénovat. Když pozdraví třídu, zahledím se na třídního a také pozdravím. Proti tomu aby si přisedl skutečně nic nemám, dokonce se na něj znovu usměji, když si sedá. Ještě než začne hodina, letí jeho ruka vzhůru a pokládá otázku. Podívám se na Tarneyho, protože jestli se skutečně účastnili boje, také by mne zajímalo jak to vyřešili. |
| |||
Před budovou - chodba před jídelnou - učebna 1 Lilith, skupinka v chodbě, všichni v učebně Na její slova jen trochu pokrčím rameny a uhnu pohledem. Pravda je, že když jsem se schovávala za Sigiho, bylo to pochopitelnější. Když mne je s ní dobře a tak zapomínám, že to už není jako dřív. Když to okomentuje, zrudnu a nevím kam s očima. Vím, že tohle je úplně k ničemu. "Třeba by to někdo chtěl..." zamumlám a mám pocit, že mi každou chvíli uši samovolně vzplanou. Podívám se na ni a kývnu hlavou. "Prostě mi to nejde usměrnit, když ho hned nevystřelím z mého luku. Budu to trénovat, abych je mohla tahat i tobě," pronesu s pevným odhodláním. Sleduji její střelu a obdivně pokývám hlavou. "Parádní střela," pochválím jí spokojeně. Na její vypláznutý jazyk se jen usměji. Doufám, že se k nám někdo vážně přidá a dostaneme tu střelnici, kterou nadhodil třídní. "No... Trochu jsme se zdržely..." pronesu, ale upřímně netuším jaký je čas a zda už tam máme být. Sesbírám naše vybavení, které Lilith nevezme a jen terč nechám kde je, protože musím počkat až rozmrzne, než s ním budu moct hýbat. Vejdeme do chodby, kde je seskupeno několik studentů a vypadá to, že něco řeší. Jako zázrakem se mi do ruky dostane připravený luk. To jen pro případ, že by se svůj problém pokoušeli rozšířit i na nás. Postupuji poblíž zdi směrem k učebně, nicméně se situace přiostří a jeden vrazí zelenému řádnou do čelisti. Lilith se zastaví a tak se také na chvíli zastavím a nervózně pohazuji ocasem. Zatahám Lilith za rukáv. "Pojď, přijdeme pozdě," pobídnu jí. Pokud se ale nerozejde, vyrazím k učebně sama. shýbnu se ve dveřích a zjistím, že všechny poslední lavice jsou zabrané. Zhodnotím, že bílý vypadá nejméně jako někdo, kdo by mne mohl kousnout do zadnice a postavím se vedle lavice před ním. |
| |||
Chodba-Učebna Aryania,Jigme neskôr Tarney „Ako to povedať. Nie sme znepriatelený, iba mám z nich zlý pocit, že budem mať s nimi v budúcnosti konflikt.“ Potom počúvam Jigmeho a tiež smerujem do učebne. A keď spomenie, že už ich mohol niekto zložiť tak poviem: “Tak to by bola ta lepšia možnosť. Jasne, v rozmedzí školného rádu... A inak pokiaľ už budí mimo, tak už asi nič ani potrebovať od teba nebudem, ale pre nejakú tu katanu si môžeš zbehnúť kedykoľvek. Rád niekomu pomôžem... “ Usmejem sa na Jigmeho a sú mi vidieť moje kovové zuby. Prídem do triedy, pozriem sa okolo. „Zdravím...“ Poviem do vetru ako som vstúpil do triedy. Ani Kyoki ani tá chlpatá potvora tu nie sú. Asi sa spýtam triedneho... Následne si sadnem vedľa Jigmeho, Pretože mu to asi nebude vadiť. Následne zdvihnem ruku a spýtam sa učiteľa: „Viete mi prosím povedať, kde je Kyoki a tuším sa volala Ylris ?“ Vyjde zo mňa zvedavým a celkom zaujatým hlasom. Čakám na odpoveď a dám si I.C.O.N. na stôl predo mňa. |
| |||
Pozemky - chodba před jídelnou Yqi, okrajově Hillaris, Grimgull Po její reakci na procházející si kentaurku nechápavě přeměřím. "To se fakt schováváš ty za mě?" Zamrčuím s pozvednutým obočím. To teda vážně dává smysl no. Za prvé u sebe nemám ani zbraň a za druhé je skoro jednou tak vysoká co já. Mám tedy luk, ale toulec s šípy do něj leží v trávě. Odpověď raději ani nečekám tak si pro sebe jen zakroutím hlavou a pokrčím rameny. "No to asi není úplně ono" okomentuji pak ledové šípy. "Ale můžeš si je hodit třeba do pití místo kostek" přece si musím trochu rýpnout když tenhle pokus odklád stranou. Chvilku nic nic, ale pak přece vytánhe něco co vypadá o dost nadějněji než ty první. Už už zvedám ruku že mi ten ším dá, ale ona ho místo toho rovnou střílí do terče. "Hej no ták! Já myslela že ho máš vytáhnout mě" zaběduju rozmrzele. Teda ten její šíp udělal víceméně co jsem si představovala to sice ano, ale měla jsem ho vystřelit já. "Tak to teda díky za nic..." rozhodím rukama. Celou dobu jsem čekala na nic. No to je krása. Zvednu si tak ze země obyčejný šíp a taky si aspoň vystřelím (99). Led neled, stejně je to trefa do černýho. Tak aspoň něco. "Hehe, takhle!" zvolám vítězoslavně. A na Yqi vypláznu jazyk, trefila jsem se lépe než ona. Trochu mi to přece spraví náladu. Jen ždibet. "Hej nebude za chvilku náhodou hodina?" zeptám se když se dokochám svým zásahem. "Radši bych se šla podívat" zamumlám a začnu se líně šourat zpátky do školy. Jasně že se mi nechce. Bodejť by se mi chtělo, co jsme šli ven tak jsme skoro nic neudělaly. První se zastavím u nástěnky. Podle ní máme hodinu za…za minutu. Jak ale vyjdu za roh zase jsem na vážkách když zahlédnu v chodbě skupinou která nevypadá že by se někam hrnuli. Spíš to vypadá na nějaký ten problémek. Teda chtěla bych se podívat jak to dopadne, ale když už jsem se vybodla na to střílení, tak bych měla na hodinu. Taky je tady zase ten zelenáč s mozkem jak vlašskej ořech. Na toho nemám náladu. Šla bych dál na hodinu kdyby se do něj nepustil ten vedle. Tak to hodina počká, musím vědět jak tohle dopadne. Pro neznámého to totiž vypadá dobře. Na hodinu půjdu pak. |
| |||
Jídelna - dění na chodbě - Učebna 1 především Jack, Aryania, všichni v učebně a cestou "To jsi si zvládl znepřátelit za tak krátkou dobu tolik spolužáků?" zeptám se poměrně překvapeně, když zmiňuje boj a posléze víc tvorů. "Pokud je to proti těmto dvěma, asi s tím nemám problém. Jestli jsi je ovšem již několik dní neviděl, je dost dobře možné, že ať už provedli cokoliv, někdo tě s odvetou předběhl," zlehka se zamračím, když mne napadne ještě jedna věc, "samozřejmě že potenciální spojenectví by se pohybovalo v mezích školního řádu." Kývnu na jeho výčet možností zbraně. Sice mi něco ani nic neříká, ale věřím tomu, že to budou dobré zbraně. Na skupinku na chodbě hodím pátravý pohled, ale pokud nás nikdo nezastaví - a že to vypadá, že všechny kolemjdoucí ignorují - tak nezastavuji a mířím k učebně. V učebně zamířím dopředu. První lavice jsou zabrané, takže se usadím do lavice druhé. (BN46) Jackovi nechám na výběr, zda se ke mne posadí či ne. |
| |||
Jídelna, můj pokoj, učebna 1 Jasně čaroděj který vypadá jako démon tady musela pracovat ošklivá magie, možná bych se měla Jigmeho zeptat jak to bylo s tím že mohl být vidět ve své lidské podobě a teď už to možné není nebo co se mu vlastně stalo. Tedy pokud o tom vůbec chce mluvit, u mně se nezašlo tak daleko a mluvit o tom nechci. K otázkám týkajícím se boje se vyjadřovat nebudu ať si to proberou mezi sebou já se musím vrátit na svůj pokoj ke své uniformě. Musím Jigmeho přesvědčit ať se pokusí u profesorů vyjednat výjimku pro své brnění a pak ho poprosit jestli by nebyl můj mluvčí pro mou výjimku. Zpátky ve svém pokoji posbírám všechny části svého oblečení až na tu část z látky která se dává na nohy, jsou docela dlouhé podobně jako další zvláštní kus látky který patří na krk. A který je stejně zbytečný jako snaha pokusit se obléct koně. Viděla jsem to v jídelně a bylo to nejlegračnější co jsem zde viděla a jen díky svému sebeovládání jsem se neválela po zemi. Jsem vážně dobrá ... Ovšem teď když si na to vzpomenu tak se začnu smát tak až skončím na zemi svého pokoje, než se opět vrátím k tomu zbytečnému kousku látky. Dám si ho kolem krku a zavážu tak aby nespadl a přitom mně neomezoval. Potom se s kritickým pohledem prohlédnu, vypadám příšerně a to tuhle hrůzu budu muset nosit znovu a znovu a znovu, možná bych mohla zkusit najít jiné studenty kteří to tak vidí a shromáždit je, v jednotě je síla. Možná společně budeme moci přednést náš návrh na stažení uniforem i když první kdo se nás pokusí zastavit bude Ulgge protože on ty uniformy navrhl. Dobrá to už je poněkud přehnané nejdřív Jigme jsem si jistá že tohle by mělo stačit, stačí vyjednat výjimku pro sebe a pro něj. Ostatní se pak možná chytnou sami od sebe, během těchto myšlenek nakonec zjistím že stojím před třídou kde máme mít hodinu. Nakouknu dovnitř a případně tam i vejdu ovšem počkám až se objeví Jack či Jigme abych viděla ke komu z nich si sednu, případně někdo jiný koho znám. |
| |||
Před jídelnou Kelly, Ulgge, Sharika, Grimgull "Jasný, ale znáš krédo léčitelů ne? Tvoje vlastní bezpečí je na první řadě," zazubím se na Kelly, protože jsem rád, že něco takového vůbec znám. Mamka podobnými moudry zrovna nešetřila, takže jich mám spoustu pod šupinama. "Jasně!" přitakám a nabídnu jí ruku, abych si ji k sobě přitáhl. Na její slova jen pokývám na souhlas a po čahounovi hodím ošklivý pohled. Samozřejmě ideálně tak, aby to Kelly neviděla. Pak začne ork zničehonic vyšilovat, i když mu čahoun řekne ať to nechá bejt. Jako možná by si svoje názory měli oba strčit někam hluboko do řiti. "O čem to sakra žvaníš?" regulerně se zamračím. Podívám se na Kelly a když v jejích očí vidím stejný nechápavý výraz a výzvu k odchodu, rozejdu se kolem něj pryč. Jakmile po nás však sahne, aby nás zastavil, kolem zapraská magie a mne se trochu zatmí před očima. Lehce se vyhnu jeho ruce (87%) a nepřirozeně rychle se otočím, využiju momentu z prudké otočky a máchnu mu pěstí po čelisti svou plnou silou. (90%) Nejsem drak, jsem wyverna, to ale znamená, že má fyzická síla je ještě větší než ta dračí. A nedržel jsem se ani trochu zpět. Úder jsem se snažil vést tak, aby ho minimálně donutil udělat kroky zpět a dostat ho z dosahu Kelly. Nebo mi uhnout se stejným výsledkem. Tak jako tak se vypnu do své plné výšky za Kelly zády a zavrčím na něj. "Nesahej na ni!" Z pohledu vnějšího pozorovatele to musí vypadat, jako kdybych porušil zákony času. |
doba vygenerování stránky: 1.4205458164215 sekund