| |||
Jídelna - Učebna 1 Hillaris, Kelly, všichni v jídelně a učebně Když se mě Hill zeptá na nápad, kdo by mu mohl zavázat kravatu, tak se s tichým smíchem rozhlédnu po místnosti, abych se podívala, kdo je dobře upravený. Po chvilce si všimnu, jak k nám míří vlčice. Pozorně si ji prohlédnu a všimnu si, že je velice pěkně ustrojená. A hlavně má dobře zavázanou kravatu. Ta mu tu kravatu uváže lépe než já, bude mu to moc slušet. Podívám se zpět na Hilla. “Zde slečna bude mnohem šikovnější než já, tak vás tu nechám osamotě a vyrazím do třídy. Tak se zatím mějte, ahoj ve třídě,” usměji se na ně a a vyrazím rovnou do učebny. Ještě jim na rozloučenou zamávám. Jdu si zabrat nějaké pěkné místečko a také se podívat, kdo už je v učebně. Skupince přede dveřmi jídelny pokynu hlavou v pozdravu a obejdu je. V učebně projdu až téměř dopředu a usadím se ve volné lavici. (BN43) |
| |||
Učebna 1 především Sukui Nevnímám nikoho z příchozích, možná i kvůli tomu, že jsou vlastně potichu a nic se tady neděje. Nevím kolik času uplynulo, ale stačil jsem projít několika různými náladami a stavy, jak se vlastně cítím. Rozhodně jsem čekal, že to tu bude... Jednodušší. Mé odměřené chování mi vždy zajistilo, že si mne příliš tvorů nevšímalo. Vyhýbání se situacím, jaká nastala v jídelně, zase bylo vždy jako první na řadě, před vším ostatním. Radost z toho, že se mi podařilo vyřešit můj problém zmizela až příliš rychle. Více se opřu do židle a založím ruce na prsou. Trochu zakloním hlavu a zahledím se do stropu. Vůbec netuším, co se tady a se všemi děje. Uvažuji i nad slovy Sukui kamarádky Ysey. Proč jsem se do toho vlastně míchal? Protože na mne zamrkala dlouhýma řasama? Slabě si odfrknu a hlavu opět skloním k hrudi a na krátký okamžik, nebo možná na dlouho, zavřu oči a nevěřícně nad sebou zavrtím hlavou. Už teď jsem si podkopal svou vlastní pozici. Měl bych to asi nechat svému vlastnímu osudu. Rozhodně se nehodlám vzdávat, nebo někomu podvolovat, ale asi bych měl najít opět svůj vlastní... "Můžu se přisednout?" ... klid. Zprudka otevřu oči a vyskočím na nohy, abych se následně stejně rychle otočil směrem k Sukui, která stojí u druhé židle přední lavice. Zkoumavě si ji prohlédnu. Vypadá to, že plakala celou dobu. Nezabráním objevení se slabé starostlivé vrásky na čele. Na chvíli tak zavládne ticho. "Jsi si jistá, že chceš?" Vydám ze sebe nakonec poměrně tichým, lehce přiškrceným hlasem. |
| |||
Jídelna Aliana Jsem ráda, že je Aliana tak hodná a všechno mi vysvětlí. Na to, že jsem taky přišla teprve teď toho vím o hodně míň než Aliana. Asi jsem byla málo pozorná. "Aha, dobře a jak se ta kravata váže?" Zeptám se Aliany a odvážu si ji. Moc mi to nedává smysl. Proč by se někdo dobrovolně škrtil nějakým kouskem látky? "Tohle místo je šité horkou jehlou?" Já myslela, že je to zde poměrně staré. |
| |||
Před ošetřovnou - Učebna 1 především Luis Situace na chodbě se nakonec uklidní a když ta růžová odejde, zalomím to Luisovi na zádech, abych snížil pravděpodobnost, že usnu na hodině. Chrupkám i když mě Luis dá na židli, až dokud mě Luis nevzbudí. |
| |||
Učebna 1 všichni přítomní, Gill Vydám se ven, kde už nyní nikdo není a protože už je dost hodin, jdu rovnou do učebny. Už je tu několik studentů a srdce mi zaplesá, když poznám, že v první lavici sedí Gill. Zamířím k němu a cestou si setřu zbylé slzy. Stále je ale na mě poznat, že jsem plakala. "Můžu se přisednout?" zeptám se ho s úsměvem. |
| |||
Pokoj - Jídelna - Učebna č. 1 Během těch volných dní jsem tak docela nevěděla jak naložit se svým časem, tak jsem ho vyplnila buď meditací nebo spánkem. Kromě rychlé zastávky proněco málo k snědku nebo do koupelny jsem se tak z pokoje nehnula. Jistě by bylo co bych mohla dělat, projít se po okolí, navšívit knihovnu nebo se na chvíli projít kolem školy. Ale mě tohle nic nedělání tentokrát popravdě ani moc nevadilo. Ani školní budíček nebo rozruch na chodbě kráce na to mě nepřiměly se zvednout. Nakonec je to opět hlad co mě donutí. Vždycky to byl hlad. Bohužel některé neduhy hmotného těla neopouští ani to nehmotné. Ale možná je to tak i lepší. Představa že bych se zhmotnila a rázem umírala hlady nebo žízní protože bych je do té doby necítila nebyla tak úplně lákavá. Po rychlém převlečení do školního stejnokroje hned spěchám do jídelny. Obavy že jsem snad zaspala snídani nebo dokonce hodinu rychle pominou s tím kolik je v jídelně ještě studentů. A nezdá se že by měl některý z nich nejak na spěch. Tak i já trochu zvolním. Tak či tak se tady moc dlouho nezdržím. Jen jsem hotová s jídlem zamířím na nadcházející hodinu. Už o poznání klidnějším krokem. Do první hodiny bude ještě ubývat nějaký čas tak je učebna stále téměř prázdná můžu si tak sednout kam se mi zlíbí. Nu, dlouho se nerozmýšlím a posadím se do druhé lavice pred katedrou. (BN40) |
| |||
Dívčí pokoj č. 3 - Cesta do jídelny - Jidelna Tarney, Kimero, Grimgull, Hillaris, Kristy Během čekání dostanu žízeň, tak se rozhodnu ještě zaběhnout dolů pro pití. Když seběhnu schody, vidím Tarneyho, kocoura a ještě jednoho studenta, jak se baví před ošetřovnou. "Ahoj!" Pozdravím s širokým úsměvem a zamáváním Tarneyho a mladíka. Nečekám na nic a vesele pokračuji do jídelny. Jako předtím se moc nerozhlížím a zamířím rovnou k cisternám. Když se ale k mým uším donese slovo zaškrtit a současně postřehnu, že tady pár cisteren chybí, rozhlédnu se. Všimnu si nepořádku na stole a do nosu mě udeří pach spáleniny. Co se to tady u všech dělo? Pohledem zastavím na velmi zajímavém jedinci, který se zrovna rozhlíží po místnosti s kravatou v ruce. Rozejdu se k němu a malinko hladově ho sjíždím pohledem. Pavoučici vedle ani moc nevnímám, je aktuálně spíš v periferním vidění. Ale bezpečně jí obejdu, abych ji nešlápla na některou z nožiček. "Slyšela jsem, že nějaký fešák potřebuje zavázat kravatu," mrknu na něj a nastavím tlapku, zatímco mu hledím vzhůru do očí. Je o chlup vyšší než Ulgge. |
| |||
Tarney, Grimgull "Heh, to se neomlouvejte. Vystavět celý patro za víkend je slušnej výkon," uznale podotknu. "Jasný, není problém. Já jsem za to i rád. V hlavní budově jsou všichni takový uťápnutý, víte jak..." Podívám se na sebe, jak si mě prohlíži a pak mi to dojde. "Jo ták! Mě nic není. Já jsem v podstatě jen zařídil odnos na ošetřovnu. Musim uznat, že to studenti zvládli i vyřešit. Už stačí jen tomu předejít. Na to jsem bohužel dorazil moc pozdě..." Trošku mi poklesnou ramena. "Jasný, jak bude čas. Možná by se to dalo stihnout při obědě. Já jen aby byly vyzváni a přišli za mnou. Možná jestli budu moct jít s vámi na hodinu, abych určil, kdo má přijít?" Pokyvuji hlavou na souhlas. "Zrovna jsem Rubusovi nabídl, že zkusím domluvit dalšího do ošetřovny, tak by mohl mít taky dozor." Pokývnu procházející slečně v pozdravu. "Určitě." Zrovna se chystám rozejít ke svému kabinetu, když k nám dorazí orkský mladík. "Zdravíčko," pozdravím zpět. Předtím na to moc nebyl čas. "Obávám se, že je Rubus zrovna teď poněkud zaneprázdněn raněnými. Na co je potřebujete? Třeba bychom vám zvládli pomoct," kouknu na kolegu pro potvrzení. |
| |||
Jídelna Kristy, všichni ostatní "Te-he-he," krátce se zasměji na její slova a vesele se na ni zazubím. Když si mne docela okatě prohlíží, taky zabloudím pohledem od jejích očí. Řekněme, že jí určité části uniformy rozhodně lichotí. Když se narovná, i já se narovnám a odstoupím kousek od stolu, aby měla prostor mne upravit. Když mne začne zapínat, prohlížím si její pavoučí nohy. Docela mne fascinuje, že se zvládla vůbec oblíct do něčeho tak komplikovaného. Když promluví, sjedu pohledem zpět k jejímu obličejíku. "Já jsem Hill," odpovím jí na představení a prohrábnu si rukou vlasy, abych jim taky dal trochu řád. Nebo rozcuch, záleží na úhlu pohledu. Poslušně držím, když mne upravuje a posléze i obchází. Když mne obchází, otáčím za ní hlavu a stále se vesele zubím. "K čemu to vůbec je?" zeptám se, když věc na uzlík pojmenuje," tak za zkoušku nic nedáme, že jo?" uchechtnu se. Po chvíli snažení a mé snaze jí pomoci, která končí spíše tím, že jí více matu, to vzdá a zase ji rozmotá. Převezmu si ji zpět. Překvapeně se na ni podívám. "Hej, nemusíš se omlouvat, vždyť se nic nestalo. I taks mi pomohla habadějc," pokývám hlavou. Otočím se směrem do místnosti a prohlédnu si zbytek osazenstva. "Nějakej nápad, kdo by mne do toho mohl zaškrtit?" |
doba vygenerování stránky: 1.3485360145569 sekund