| |||
Jídelna Trochu se ušklíbnu jak mi Miko vyčte že jsem na ni předtím u koupelny nepočkala aby jí nebyla zima. “No to jo. Já se už nemohla dočkat a musela jsem je vyzkoušet hned” odvětím jí s úsměvem. Když pak hádci na její hlavě pokývnou na souhlas přejedu je zamyšleným pohledem. Protože mi to skoro vyznělo jako kdyby se taky mohla nějak měnit když říkala že by se bez nich cítila blbě. Hned bych se na to chtěla zeptat ale zatím to teda nechám být. Zatím teda, určitě to ale ještě vytáhnu. Na to se může spolehnout. No tohle se přece nemůže nechat jen tak. I když vedle ní sedím já i ta ohnivá, Miko stejně trvá na tom že je tady zima. “Jó tak to už ti asi nepomůžu. Jedině si budeš muset jít za profesorem nebo tak” trochu pokrčím rameny. Už nevím co víc bych na to měla říct, když je takhle navlečená a pořád jí je to málo…tak to už pak nevím. Na syčícího hadíka jen posměšně vypláznu jazyk. Miko ho hned vzápětí teda napomene plácnutím, ale já se tím jen bavila. No a ukáže se tady taky Kisa, o které už jsem si upřímně začínala myslet že jí předchozí večer odrovnal. Taky si vychvaluje můj nový vzhled. Nadšeně se na ní uculím. Za dobře zaslouženou chválu se přece nebudu zlobit. Taková pozornost se mi líbí. "Kde? Jsem přece mocná dračice!" Prohlásím s vážným výrazem se podívám kamsi do dáli. Pozvednu přitom pěst kterou zahalí modrý plamen, který byl do teď skrytý. Moc dlouho mi ten vážný výraz nevydrží a zase se trochu přiblbe uculím. Takováhle odpověď by se dala říct na všechno možný. “Neměla. Ale jakoby asi měla protože můžu mít co chci...teda víceméně” zamyšleně se odmlčím a po očku kouknu jestli chápe jak to myslím. Protože mě to dává absolutní smysl, i když ostatním nemusí. Nakrčím nos když se začne cpát tím svým. Ani trochu to nevoní jako masíčko tak mě to vůbec neláká. |
| |||
Učebna 1 Především Sukui Zakloním se v židli a zamyšleně se zahledím někam ke stropu. Vidím výhody i nevýhody toho, když to na sobě má zrovna ošetřovatel, nebo vlastně jakýkoliv pečovatel. "Myslíš, že to na něj někdo seslal na škole úmyslně? Nebo snad je kvůli tomu právě na škole?" zeptám se nakonec zamyšleně nahlas. Tak jako tak by o tom mělo vedení školy vědět, ovšem vůbec zjištění těchto okolností je velmi zajímavé. Upřímně netuším, co by se však stalo, kdyby s tím škola něco udělala. |
| |||
Jídelna Kelly, ti v jídelně V jejích rozpacích se objeví šibalský úsměv. Zvykla si rychle. Jak ustupují její rozpaky, trochu přimhouřím oči a nadále si ji zblízka prohlížím. Nadechnu se, abych jí oponoval na její slova, ale v tom mi dotahne kravatu až ke krku, až se trochu zakuckam a rychle mi vystřelí ruka k límečku, abych si ho trochu popotáhl a neměl pocit, že se okamžitě uškrtím. Zprudka se nadechnu a podívám se na ni, jen abych se setkal s jejím pobaveně jiskrým pohledem. Než stačím cokoliv říct, otočí se na tlapce a zamíří k cisterně. Promnu si krk rukou a koukám za ní jen maličkou chviličku, než natáhnu kroky a doženu jí. "Stejně se tam budeš vracet, tak je přeci času dost, no ne?" pronesu, když na ni trochu bokem shlédnu, jak jdu vedle ní. Na tváři mi sedí široké zubení se. Pokud by zůstala u rozpaků a vymlouvání se, odmávl bych to s tím, že je jen plachá, nebo zvyklá jen na flirt. Ale když mne takto vyzvala... Nejsem z těch, co by odmítl. |
| |||
Učebna 1 Především Gill Nad jeho reakcí jen semknu rty a nic dalšího raději neříkám. Dokud se mi sám nezeptá. "Nutí ho to pomáhat ostatním bez ohledu na jeho podstatu. Proto mi to přijde prospěšné. Ta nebezpečná část je bohužel v tom, že se snaží pomoci i za cenu svého života." |
| |||
Jídelna Především Hillaris Mít víc času, nechám si tohle líbit. Ale není to přece naposled, ne? Na jeho otázku tak odpovím, až mě pustí. Do té doby se na něj jen šibalský usmívám. Poslepu mu celkem rychle vážu kravatu a pohled nespouštím z jeho očí. "Zrcadla mám, ale čas ne," s tím dotahnu prudce uzel kravaty tak, že je to možná trochu nepříjemné, ale neškrtí. "Oops!" V mém pohledu není nic omluvného, jen jiskra v oku. S tím se otočím a provokativně švihnu ocasem a svižným krokem odcházím. Natočím velkou sklenici vody a vydám se zpět do pokoje. |
| |||
Kimero, Grimgull, Wayne "K čemu ovšem očišťovací rituál? Někdo Vás napadl?" zeptám se, když z orka vypadne, co vlastně potřebuje. Je spousta věcí, s kterými mu mohu pomoci. Rád bych však zjistil, co se zde děje. Vypadá to, že se toho semlelo opravdu hodně. Než stačí Wayne odpovědět, vloží se do toho Kimero. Stačí mi několik okamžiků, abych se rozhodl. "Víte, co se tam nahoře stalo. Prosím doprovoďte pana Felyse zpět na kolej a zkontrolujte ty, co zůstali v pokojích i potom incidentu. Poté se ke mne můžete připojit v učebně 1, nebo třídu zastihnete na kraji lesa," vybídnu kolegu a otočím se na Grimgulla, "zkuste to vzít stručně, za chvíli začíná první hodina." |
| |||
Učebna 1 Především Sukui "Mohl to být Jack..." zamumlám a odvrátím od ní pohled i hlavu, jak mi najednou začíná být tenhle rozhovor nepříjemný. Možná mi nikdy neměl přijít přijímací dopis. Přeci jen už jsme se po druhém odmítnutí smiřovali s tím, že to budeme muset vyřešit jinak. Při tomhle si však vzpomenu na otce a na krátký okamžik zavřu oči, abych načerpal trochu síly k tomu to tu rovnou nezabalit a jet domů. Přísně na ni pohlédnu, když to tak zamumlá, jako kdyby to ani nemyslela vážně. Docela dobře se jí ale podaří mne rozptýlit dalším tématem. "Odkdy mohou být kletby prospěšné?" zeptám se poměrně překvapeně. Nikdy mne nenapadalo, že by to snad šlo. Ale zase na druhou stranu jsem se s příliš kletbami nesetkal. "To je rozhodně dobrý nápad. Přeci jen nám to nařizuje i školní řád," pokývnu hlavou na souhlas. |
| |||
Učebna 1 Především Gill Zahledím se na něj. "Kdokoliv jiný by zaklepal... A ještě bych tu v tu dobu musela znát někoho jiného než tebe a Jacka." Trochu si do něj rýpnu. "Dobře, dám si pozor..." trochu neochotně zamumlám. "Ano. Naštěstí to nevypadá tak závažně a je to i vcelku prospěšné. Ale i tak to může být pro daného značně nebezpečné... Chci to pak říct panu Dracovi, pokud o tom už neví." |
| |||
Jídelna Kelly, ti v jídelně Hledím na ní, jak je velmi roztomile kompletně ztracená v rozpacích. Vypadá to, že není zvyklá, že by někdo její flirt bral vážně, nebo na něj nějak reagoval, natož takto. Velmi zvídavě a zkoumavě si prohlížím každý její rys, trochu u toho natáčím hlavu na stranu, abych měl pořád dokonalý výhled. Když vypadá brutálně zamyšleně, tiše se několikrát zachechtám. Vypadá to, že vymýšlí, jak se z toho vykroutit. Samozřejmě, že bych nebyl tak oprsklý, ne teď a tady, ale baví mne, jak vážně to bere. "Řekla jsi, že je lepší vidět to v zrcadle a že se stejně vracíš na pokoj. Předpokládám, že máš na pokoji zrcadlo...?" pobaveně jí zopakuji a doufám, že jí více potopím do rozpaků. Zajímalo by mne, jak více to rozvine. "Samozřejmě, přeci jen jsem si uzmul více osobního prostoru, než by nám asi profesoři schválili na veřejném místě," mrknu na ni a pustím ji jak čumáček tak tlapku, ale neustupuji z naší těsné blízkosti. |
| |||
Učebna 1 Především Sukui "Mohl to být kdokoliv," odtuším a viditelně se napnu, když se mi potvrdí mé tušení. Samozřejmě, že ta její známá bude mít schopnost, která to pozná. Možná ji ani nebude dělat potíž zjistit, že jsme se někde potkali. Protože proč ne. Tohle je moje typické štěstí. Proč ti na tom ale tak zaleží, hmm? "Už jsi se omluvila. Prostě to už znovu nedělej," trochu si povzdychnu. Když se úplně rozsvítí, opět na ní hodím tázavý výraz. Její slova mi její počínání objasní. Váhavě pokývnu hlavou. "Minimálně ruce..." dodám váhavě a hledím trochu stranou od ní. To, že na sobě nemám uniformu může vypovědět o tom, že mám i jiné problémy, které budu muset vyřešit. Poté ke mne ale proniknou její zbylá slova. Opět se na ni podívám. "Myslíš ošetřovatele...?" |
doba vygenerování stránky: 1.6475040912628 sekund