| |||
Pokoj č. 5 - pozemky Lilith, Yqi Po chvíli meditace otevřu oči a vstanu. Není to tak hrozné, ale i tak bych se toho měl co nejdřív zbavit. Možná najdu nějaké byliny co mi pomůžou. Pak už vyjdu ven ze svého pokoje a směřuju ven z budovy. Dole u schodů narazím na bledou s rohem a tu s tělem talbuka. Mají u sebe terč luk a šípy, takže mají nejspíš v plánu cvičit. “Ještě jednou se omlouvám za to co se stalo při snídani a přeji vám dobrý trénink.” S tím vyjdu ven. Tam se procházím po pozemku a hledám rostliny o kterých vím že mají uklidňující účinky (36%). Bohužel to vypadá že tu rostou jen kytky, které vůbec neznám. |
| |||
Holčičí pokoj 18 - Jídelna Leonor, Alfa, Nybe, okrajově Lilith a Yqi Na konec chodby jen opětovně pokývnu hlavou v pozdravu, ale kazišukovat jim nebudu. Navíc se potřebuju oblíct, vzhledem k tomu, že nemám ani kalhoty. Procházející novince, několik hádků na hlavě pokývá v odpovědi na její pozdrav, ale to už zmizím v pokoji. Nasoukám se do uniformy a rozhodně ne do sukně. Zvolím kalhoty ze zimní varianty uniformy. Stejně je mi tady akorát zima. Navleču to na sebe až po sako a halabala si uvážu i kravatu. Teď nemám důvod si ji vázat nějak pečlivě, přeci jen se nechci vplížit na fancy večírek. Vykročím na chodbu, abych sešla do jídelny a počkala na Nybe, ale hned se na patě otočím a zase zalezu. Najdu svou koženou bundu a hodím si ji přes uniformu. Mnohem lepší. Seběhnu schody do jídelny a jestli cestou potkám Lilith, pozdravím ji. Na Yqi v hale mávnu se zazubením, ale nezastavuji se. V jídelně mi pohled hned padne na Nybe. Ale jak je v dračí podobě, tak na ni jen zahalekám. "Jaké bylo létání?" a zamávám na ní a zamířím k pultům. Naberu si opracované maso pro sebe a kostičky syrového masa na potom. S obojím zamířím ke stolu a kecnu si mezi novinku a Alfu. (M63) "Nazdar holky. Jestli to nebudeš přehánět, tak tě s dovolením využiju jako topení," zazubím se na Alfu a potom se otočím na novinku, "myslím, že jsem tě tady ještě neviděla. Jsem Miko," zazubím se na ní až vycením ostré tesáčky. |
| |||
Jídelna - Přízemí pod schody Lilith Podezřívavě přimhouřím oči. "Jen aby..." zamumlám nespokojeně. Když to ale vysvětlí, rychle se to přežene. "Tak to jsem ráda. Už jsem se bála, že to tak nemyslíš," usměji se spokojeně, "už o tom ani nikdy nebudu pochybovat." Na poslední slova o klobásce jen pokrčím rameny. Také si nejsem jistá, jak by to dopadlo, nicméně mám tušení, že se to jednou dozvíme. Netuší co udělala, takže není těžké to zopakovat. To znám z první ruky. Pokývnu hlavou, když se mnou souhlasí a pustím to z hlavy. Očividně to bylo vyjádření jen nepohody. "Normálně mi neuteče. Teď jsem se úplně nesoustředila," odfuknu si, ale nevypadá to, že by mne to zase tolik trápilo. Ani mne nenapadlo, kam vlastně odešli. V džungli nad takovými věcmi přemýšlet nemusím. Vyrazíme z jídelny a zastavíme se v hale. Vděčně se na ni usměji. "To bych skutečně hodně ocenila. Schody nemusím ani běžně, když mi tohle neplandá kolem kopyt," pohodím zadní nohou tak, aby sukně zavířila. "Počkám tady na tebe," usměji se na ní ještě až mizí na schodech, a popojdu směrem do prostoru, abych nepřekážela pod schodama. |
| |||
Jídelna - Pokoj. 23 (- pozemky?) Vypadá to že si Yqi moje slova vyložila přesně naopak než jsem je vlastně myslela. "Ale běž, myslím to naopak. Jakože to není tvůj případ, ne jakože si to jen tak vymýšlíš. Víš, teda ne jako ve tvém případě, který opravdu dává smysl" upřesním tohle její nedorozumění, ke kterému vlastně ani nevím jak se dostala. Nejistě si Yqi přeměřím. Nevím jestli to s tou inteligencí myslela vážně. "Asi nepřistoupila no, ale zase je to moc posera tak než aby bojovala raději se omluví. Fakt nevím no" už jen pokrčím rameny. Už jsme strávily dost času tlacháním o téhle zbytečnosti. Taky si hned ohradí použití čaje na uhašení. Nějak moc dotčeně na můj vkus. Zase o tolik nejde ne. Teda radost z toho že není nemám ale úplně to se mnou nesekne. "Jo to asi nebyl no" souhlasím, pořád s úsměvem, i když ona se zrovna moc nesměje. Ale to už je teď jedno, když už mám po jídle. Nad jejím prázdným tácem si pak jen zakroutím hlavou. "Musíš si ho asi víc hlídat" prohodím poťouchle. "Nebo to mít v něčem z čeho to neuteče" I když teda nevím v čem. Ty brouci, pavouci nebo čím se to vlastně cpe se dostanou snad z všeho. Jen co u ní vidím náznak souhlasu už se zvedám k odchodu. "Přesně moje řeč, to teď potřebujem obě" souhlasím hned se zlepšováním nálady. S mým nadšeným úsměvem to tak možná nevypadá, ale to jen protože jsem ráda že jdem něco dělat. Hned zamířím z jídelny rovnou do haly. Cestou se ještě otočím k Yqi s nabídkou: "Hele jestli chceš můžu pro něj skočit. Ať se nemusíš plazit po schodech" ukážu na její kopýtka pod "sukní". Určitě to tak bude rychlejší, jen vyběhnu schody, vezmu z jejího pokoje...který je posraně daleko... terč a přes rameno luk a zpátky jsem co by dup. |
| |||
Jídelna Lilith Strnu a přimhouřím oči. "Jako v mém případě?" zopakuji po ní velmi potichu, "doopravdy musím zrovna tobě opakovat, co se tady vlastně stalo?" Kousek se od ní vzdálím a nespokojeně trhám špičkou ocasu. "Ty si myslíš, že by ve své neskonalé inteligenci přistoupila na omluvu?" Mám dojem, že by ani nevěděla za co se má vlastně omlouvat, takže by to nešlo ani použít. "Nebyl úplně čas na pečlivý výběr obsahu," odfrknu si nespokojeně. To tu s tím zásahem budou mít dneska všichni problém? Tiše se zahihňám při té představě s krapet lepší náladou. Myslím, že by náš souboj mohl být opravdu zajímavý. "Mne zbytek večeře utekl," poukážu na prázdný poklop, "čas ještě je, takže proč ne. Alespoň mi to spraví náladu, po té nevydařené snídani." |
doba vygenerování stránky: 1.7175838947296 sekund