| |||
Jídelna Pokračujeme v debatě o těch duelech a Yqi přijde s vážně zajímavou poznámkou. Napadení cti. A je vážně nadšená z toho že 'viník' prostě nebude mít na výběr než se omluvit nebo bojovat. "Jo takhle, no to jo. Ale pak by zase mohl každý říct že urazili jeho čest i když to tak třeba ani není jako ve tvém případě" namítnu zase já. Sakra. Vždyť i já můžu říct že nosit tyhle hadry, stejný jako všichni ostatní je urážka cti. Což vlastně svým způsobem je ale co už. "Každopádně jestli to tak vážně je tak v tomhle případě to vidím spíš na tu omluvu... což je celkem nuda" . "Moc dík teda" prohodím kysele když přijde s tím že to je ona a nějakej paroháč kdo mají na svědomí chybějící čaj. Nějak jsem to nezaznamenala. To nemohly použít třeba kafe? Nebo vodu? Nebo krev? Tý tady ty pijavice maj taky spoustu. "Ale vždyť já vím že ne" ujistím jí když nemá v úmyslu jí odsmahnout celou. I tak se trochu zklamaně ušklíbnu. Pak se ale přece shodneme. "To je jasný že není... stačí jí jedna nožka ať může poskakovat na hodinu" doplním jí ještě s úsměvem. Zase jsme na stejné vlně. Tohle totiž rozhodně není úmysl zabít. To pozná přece každý. A s hlavou? To si jen odfrnku a mávnu rukou. Když už na to odpověděla. Jak říkám, zrovna v tomhle případě bych se tím netrápila. Na ty pudy sebezáchovy se jen uchechtnu. Zhluboka se pak napiju a znovu se otočím ke ke kentaurce. "Já už jsem teda hotová" prohodím hlavou k prázdnému talíři který jsem zlikvidovala během našeho rozhovoru. "Takže co chceš dělat teď?... Mě třeba napadlo když už máš u sebe ty terče mohly by jsme je ještě využít" navrhnu ještě střelbu. |
| |||
Jídelna Aliana, Mersi, okrajově Grimgull Když mě Grimgull ujistí že mi nechce ublížit trochu se zastydím. Nevěděla jsem že je to na mě tak znát. Ano, vím co je písmo, ale nevím co je to ten stroj. Odpovím Alianě a jsem ráda že už aspoň vím co je literatura. Když Mersi řekne že již musí jít vesele ki zamávám a pokračuji v pojídání kuliček. Asi bych brzy měla vyrazit na hodinu, ale ještě něaký ten čas určitě nám. Jsi tady už dlouho? Zeptám se Aliany, protože mě napadne že by mi mohla třeba říct něco o tom jak to tady obvikla chodí. A nevíš o čemu je tohle? Ukážu na kousek látky co mám ovázaný kolem pasu. |
| |||
Jídelna - pokoj č.7 Aliana, Laudi, Grimgull "To je prosté. Cení si více ostatních nežli sebe." Odvětím, jako by o nic nešlo, i když jde. Vlastně je to nesobecký čin obětování. To jsem ještě nikdy nespatři a vlastně mě to i dost ohromilo. Aliana to však zjevně nechápe, jistě stále myslí na své špekáčky, které si namohla opéci. Situace se zde však odebírá trochu nepříjemným tempem a něco mi říká, že bych měl odejít. Jsem rád, že Grimgull je v pořádku a vypadá to, že Laudi se dostane jejích odpovědí, i když tedy od Aliany, což mě vede k myšlence, že by to mohlo Laudi možná trochu zmást, ale jsou tu ostatní a pokud bude třeba, tak jistě zasáhnou. "Omluvte mě. Již musím jít." Lehce na osazenstvo pokývnu hlavou a odejdu pryč, mířící si to ke svému pokoji. Grimgull se zjevně chystá jít do toho svého, tak jej doprovodím. |
doba vygenerování stránky: 1.3369710445404 sekund