| |||
Jídelna Grimgull Jak jsem říkala proslov to byl hezký a pokud by ho pronášel profesor tak by jistě měl svůj efekt takto to bude spíš více, méně ignorovaný no spíš více než méně. I když jsem také překvapená když mu potom Yqi odpoví, vypadá to že mluví o cti, ale co má to že jí někdo nepoděkoval společné s její ctí? Co má tak potřebu bránit? Nebo čím to ta dívka tak moc překročila? Jistě Yqi mohla počkat protože tato škola sice není magická, ale má určitě prostředky jak se vypořádat s hořícím stolem. Na druhou stranu ta dívka také neměla úplně pravdu, Yqi se nepředváděla lesní požáry můžou napáchat velké škody. To sice není tento případ, ale Yqi to tak vnímat nemusí. A pak tu začne hřímat někdo jiný, z poněkud nevinné poznámky mu na čele vystoupí žíly. Myslela jsem že takhle citliví jsou jen profesoři zvláště když se tahal s tím vlkem a protože mu to nejspíš nepřipadalo dostatečně dramatické tak se během cesty choval tak jako by na nás měl zaútočit minimálně další vzteklý vlkodlak. Ale zpátky k té zelené bytosti nejdřív pravděpodobně seřval tu dívku že si na tom ohni chtěla opékat klobásy místo aby pomáhala s hašením (to by se ještě dalo pochopit) a teď jsem na řadě já proč vlastně? „Byla bych ráda kdyby jste na mně nekřičel a ano přijde mi to normální v předchozí škole to normální bylo a proč by se to mělo měnit jen proto že jsme teď někde jinde.“ Složím ruce na hrudi a čekám co mi na to řekne případně jestli mně znovu neseřve. |
| |||
Jídelna hlavně Yqi, Grimgull "Když ty sám žádnou nemáš tak je jasný že to nepochopíš" odvětím orkovi který se rozhodl že mě bude ignorovat a bude si dál plácat svoje. A to by si jeden myslel že někdo jako on bude otázku cti respektovat...namísto toho aby se rozhodl dělat jako kdyby ani neslyšel co přesně Yqi vadí. Přešel to úplně stejně jako zrzka přešla varovný výstřel, ještě se tvářila ublíženě. Nechci mluvit úplně za ní, ale už řekla svoje a to zelí mi vážně začíná lézt na nervy. Hraje si tady na zastánce nějaký tý jeho pomatený spravedlnosti. Takoví jsou nejhorší. Otráveně si povzdechnu a otočím se zpět k Yqi "Vždyť je to palice dubová, tomu nemá smysl nic vysvětlovat. Ten má v hlavě i v uších bahno...vážně ho chceš řešit? A ona ať si z tvého varování vezme co chce" prohodím k Yqi. Vrhnu pak pohrdaví pohled po orkovi. Přišoupnu jí tác s její snídaní pod nos. "Dej si radši něco...a příště. Příště prostě použij šípy které budou mít větší účinnost" poradím jí s úsměvem a pokývnu na její luk. |
| |||
Jídelna Hlavně Lilith, Yqi, Aliana, Alysa, Mersi, Laudi Bledá s jedním rohem vyjádří svůj názor na mé zapojení do situace. Beru ho v potaz, jen na něho zrovna nereaguju. Pak už na mě promluví ta s tělem talbuka a je jasné že se mnou není spokojená. Popravdě jsem ani nečekal, že by se situace hned jen tak vyřešila tím že přijdu. “Tak mi teda vysvětlete co příšerného udělala že to nenávratně pošpinilo vaši čest?” Když mě osloví Mersi, na chvilku se k němu otočím a ukážu mu svoji před chvílí spálenou ruku. “Už je naprosto v pořádku.” Během toho si všimnu malé osůbky s velkým kloboukem jak je nejspíš ze mě a z celé téhle situace vystrašená. “Moc se omlouvám jestli vás děsím. Prosím věřte mi že nemám v úmyslu komukoliv jakkoliv ublížit.” Pak se opět otočím k probíhající konverzaci. Ta která prý dívku urazila se nijak nevyjádří, místo ní se do rozhovoru zapojí další malá osoba. Potom co řekne o Dollym se mi objeví pár žilek na čele. “Jen jednoho? Jen jednoho!? Už to je příliš! To vám snad připadá normální, že je někdo vážně zraněný během prvních pár hodin dne!?” |
| |||
Dveře dívčího pokoje č. 3 Ulgge, Miko Jak já jsem ráda, že příšel a drží to tu celkem pod kontrolou... Já chápu, že je celkem trendem děkovat božstvu za své zdraví, vyléčení a tak něco, ale kdybychom jí neprobrali, byť takto nepříjemně, tak by byla v bezvědomí kdo ví jak dlouho. Každopádně by si nemusely vjíždět do vlasů od začátku a byl by klid. Pokývnu mu, že rozumím. Hmm.. Že by obě byly stejné rasy? Budu to muset zkonzultovat s profesorem Rubusem, co má vliv na moje léčení. Na Leonor se jen mile usměji, protože nic jiného pro ni stejně nemůžu udělat. Ještěže se musím soustředit na léčení, jinak bych nedokázala odolat polibku, jak má zavřené oči a svojí dlaň přes mojí. Když mi odpoví a spojí naše pohledy a dlaně, jemně si skousnu spodní ret a s úlevou se mi pozvednou koutky do úsměvu. Z nohou se mi stává želé a existujeme teď jen my dva. Díky tomu ani pořádně nepostřehnu, že na mě ta ječivka mluví. Postřehnu až když se u nás zastaví skupinka. Přikývnu mu na jeho slova. Naštěstí to vypadá, že to nebude nutné. Všichni odejdou a my tady zůstáváme sami. Teda ještě s Miko před jejím pokojem. Pokývnu jí na pozdrav a pak už se opět věnuji jen jemu. |
| |||
Jídelna Mersi ,Aliana Ne co je technologie nevím. Odpovím Alianě když se situace trochu uklidní. Zachytím úsměv té střelkyně a desni si zpátky na místo. Nemyslím si že by nakonec Alianě chtěla ublížit jen ji Aliana něčím naštvala, ale já nevím čím. Co znamená londýnský klub a literatura? Zeptám se zase Aliany. Zná tolik zajímající slovíček že než je všechny pochopím bude to trvat dlouho. Když mi Mersi vysvětlí kdo je kdo už celkem chápu proč se Yqi naštvala. Sice jsem situaci neviděla, ale asi od Alianse nebylo správné říkat že se předváděla. |
| |||
Jídelna Mersi,Laudi Mersi se rozhodne vysvětlit proč byl zraněný Dolly což mně vede k jedné otázce. „Dobrá, ale proč v tom případě tak riskoval když si potom nedokázal sám pomoct?“ „Jak to jen vysvětlit, víš co to je technologie?“zeptám se pak Laudi abych věděla jak mám formulovat odpověď na její otázku ohledně hasícího systému. Když se do stolu zabodnou dva šípy a potom co zažiju ty dva pocity tak to Yqi zřejmě pořád nestačí i když tak úplně přesně nechápu po o co se zde vlastně jde? Urážku? Jakou urážku? Jen jsem říkala že mohla počkat jistě by ten oheň byl uhašený i bez její pomoci, ale ona se musela předvádět a všem ukázat jak umí střílet. „Protože někteří studenti jsou poněkud ... nervní.“odpovím Laudi znovu po dopadu šípů které jí poněkud vyděsily. „Byla bych ráda kdyby zde byla úroveň jako v londýnském klubu kde se mluví o literatuře, ale to je obtížné ne-li nemožné.“ Pokusím si znovu projít to co jsem předtím řekla a pořád tam nevidím nic závadného, na druhou stanu pokud se někdo chce naštvat stačí pro to cokoliv. Viděla jsem jak se fanoušci dvou sportovních klubů porvali v metru jen proto že se neshodli na tom který sportovní klub je lepší, nebo jak se jiní řekněme ... fanoušci poprali v obchodě s komixy protože se neshodli na tom který superhrdina je nejlepší. A to nemluvím o kultovním bestselleru Hra o trůny kde k rvačce stačí jenom otázka zda je lepší knižní nebo filmové zpracování. A pak se k tomu vyjádří Grimgull který se na nás rozhodne udělat ty, ty. ty. Navíc mám pocit že Grimgull přehání protože jediný zraněný tu byl Dolly.A po Grimgullovi se do toho vloží opět Yqi aniž by vysvětlila co jí vlastně tak moc naštvalo, ale dobrá chápu to je tu nervní kentaurka které je lepší se pokud možno vyhnout. |
| |||
Jídelna Yqi, Grimgull „Promiň, Yqi myslela jsem si že o mně víš.“ Jistě tohle chce víc než jenom myslet, na druhou stranu toho o sobě pořád nic nevíme. Já vím že to je kentaurka co umí střílet z luku a ona si asi myslí že jsem člověk. „Podle mně se zde až moc bazíruje na zbytečnostech jako je ... tohle. Myslela jsem když jsme ... jiní tak budeme toho přežitku ušetřeni.“oznámím na prohlášení Yqi že ty uniformy jsou nám ušité na míru. „Ovšem to je jen můj názor.“ Dodala bych že nejlepší co by se s tou uniformou mělo udělat je polit jí benzínem a zapálit ovšem Yqi by asi nevěděla co to je benzín. Také nevím jak by se zde dívali na zakládání ohně, nemluvě o tom že by se určitě včas objevil někdo (jako to bývá ve starých filmech) a uhasil jí než by stačil oheň napáchat nějaké škody. „Ne ono by to ... né.“mám pobavený výraz z otázky Yqi ohleděn té dívky a dál se k tomu nevyjadřuju protože si myslím že je ještě brzo odhalovat karty. Z to co se mi pak podaří zjistit a vydedukovat tak zde ten stůl uhasila Yqi a ta dívka je naštvaná že si na tom ohni nemohla opéct klobásy. Zajímavá reakce, neříkám že bych jim pomáhala s hašením, ale také bych si na tom ohni neopékala klobásy. I když chápu že pro Yqi je oheň něco jiného, ale jak řekl náš nový třídní jsme v budoucnosti a hasící systém je známý i v mé době. Ale já bych Yqi pochválila za dobrý zásah a nechala si svůj názor pro sebe, stejně jako to že v té ... no říkejme tomu uniforma vypadá vážně směšně. Je to jako pokusit se obléct mraženého krocana do kalhotek. Následně Yqi zuří že ta dívka neocenila její hrdinskou záchranu situace, v tom jí naprosto chápu. Já jsem předtím zachránila situaci od naštvaného vlkodlaka a ocenil to někdo? Neříkám že když se někdo zachová způsobem zde nezvyklým měli by ho za to nosit na rukou, ale prostá slova díku by stačila. Pak se do toho vloží ta zelená bytost opravdu hezký proslov problém je v tom že ho pronáší student ne profesor. Problém v tom že bude nejspíš ignorován. Na druhou stranu je poznat že je tu nový, myslím v této škole. Jistě všichni jsme tu noví a zatím co se něco mění něco zůstává stejné. Naším úkolem je vychodit tuhle školu aniž bychom se pokusili někoho zabít, naučit se ovládat své schopnosti a (a tady je ta drobná změna) až tuhle školu opustíme pomlčeli že jsme zde studovali protože za tuhle třídu se stydí asi tak jako se někdo stydí přiznat že dělá dozorce (nebo doktora) ve vězení. Potom se však rozhodnu vložit do toho co předtím říkal. Vydám se tedy k němu a oslovím ho: „Hezký proslov, ale poněkud přehnaný máme tu jen jednoho raněného a to je ten kluk.“ Potom se však opět vyjádří Yqi sice tak úplně nechápu jaký způsobem to ta dívka přehnala, ale je to Yqii. I lidé jsou schopní se naštvat z poněkud triviálních důvodů. Viděla jsem video jak nějaká herečka rozbila baseballovou pálkou okna na něčím autě jen proto že jeho majitel o ní napsal jedovatou kritiku. |
| |||
Jídelna Yqeas,Aliana,Laudi,Grimgull Hádám, že nejsem jediný, kdo jet občas tak trochu mimo a nedovede si některé věci uvědomovat. Aliana je v tomhle dost jako já. "Ano, ale navíc vyléčil svou mocí Grimgullovu ruku, zranění a použití jeho moci jej zjevně dost zmohlo. Proto byl odveden na ošetřovnu." Pokusím se vyjasnit co se odehrálo. Vlastně jsem čekal, že Aliana možná svými slovy naštve tak jedině mě, i když... vlastně by to nesvedla. Hněv jsem okusil jen jednou a od toho je ona ještě daleko. Každopádně zjevně naštvala onu střelkyni, která předtím pomohla při hašení ohně. Střílet v jídelně je, ale myslím dost velká hloupost, což za chvíli potvrdí Grimgull, kterému se tohle představení zdá se nezamlouvalo. "Jak ti je? Co ruka?" Optám se jej zcela s klidem a náznakem obav v hlase. Poté co mi Grimgull odpoví se otočím k Laudi. "Tohle je Grimgull, Dolly je bělovlasý kluk s bledou pletí a Yqi... bude nejspíše ta střelkyně." |
| |||
Jídelna - Před ošetřovnou V přirozeném reflexu poslechnu slova z jídelny. Náš kombinovaný zásah zabral, i když nechápu jaký by byl rozdíl od toho, kdybych to pokropil sám. Max je poslán pro lékaře, na což se nesouhlasně zamračím. Než však stihnu příliš hloubat nad situací a jestli chlapce nemám opatrně vzít do náručí a odnést ho tam, je tak uděláno někým jiným. Počkám několik okamžiku a když se Max nevrací, vydám se rychlými klapavými kroky k ošetřovně. |
| |||
Jídelna hlavně Lilith, ork, Aliana a Laudi Když už jsem s celou situací více než hotová a chci si vzít zpět svůj poklop, pokud mi celá snídaně už neutekla, ještě než vůbec stačí drzá holka zareagovat, vloží se do toho zelený. Měla jsem ho za statečného obránce, ale teď vidím, že mezi statečností a hloupostí je tenká hranice. Než stačím něco říct, ozve se Lilith. Ohlédnu se po ní a když na mne povzbudivě mrkne pohodím ocasem a s vážným výrazem zabodnu pohled do zeleného. "Pokud se rozhodnu někoho zranit, rozhodně to nebude vaše starost aby jste se o něj staral. Za druhé už vím, že ač mou čest někdo urazil sebevíc, můžu ho maximálně zmrzačit za přítomnosti profesora. A nevím jestli vy si necháte sračky rozmazané po obličeji, ale pro mě je čest něco, co má smysl bránit všemi dostupnými prostředky. A tady dívenka překročila hranice několikrát a o mílové kroky. Nech si tedy laskavě svůj názor pro sebe a jdi se v klidu nasnídat..." přejde během svého proslovu do tykání, protože můj respekt k jeho osobě se někam vytratil během mého uvědomění, co tady předvádí. Po Laudi hodím vlídným omluvným úsměvem. I když věřím svému míření, věřím, že ta blízkost mohla rozrušit. |
doba vygenerování stránky: 1.4931728839874 sekund