| |||
Divčí chodba a ošetřovna Sotva se trochu proberu a začnu vstávat už se na mne osoči nějaká dívka ,, Vděk a za co? By chtěla vidět tebe na mém místě probrat se celá mokrá. A ještě k tomu ledová sprcha vážně dík. " odpovím nazlobeně. Pak na mne promluví vlčí holka , které hned odpovím. ,, Děkuji to je od tebe míle ale tvé léčení na mne nebude fungovat." a jen se na ní pousměji. Pak se otočím směrem na profesora ,, Ano myslím, že na ošetřovnu dokážu dojít sama." a následují všechny na ošetřnu. Když dorazím na ošetřovnu je tam celkem dost rušno. Pak ale ke mne po nějakém čase přistoupí lékař a položí mi své prsty na čelo. Najednou cítím úlevu nebolí mne už hlava ani nepíska v uších. Cítím se dokonce lépe než ráno. ,, Děkuji vám za vyléčení." řeknu poté co mne vyléčí. Pak jen čekám až budu moc odejít zpět do své ložnice. |
| |||
Jídelna Aliana,Mersi Poradím se a přemýšlím jak se zeptat na ten oheň když k nám přijde jakási dívka. "Ahoj, já jsem Laudi ráda vás poznávám." Odpovím Alianě na pozdrav. Ten oheň co tady byl byl zelený? Poslouchám jejich konverzaci a když Aliana zmíní že si chtěla opékat klobásy už je mi asi jasné proč tu byl ten oheň."Počkat Aliano ty jsi tady zapálila ten oheň?" Zeptám se dívky. Asi je to logické jestli si chtěla opékat klobásy jen nechápu proč zapálila zrovna stůl. |
| |||
Jídelna Laudi, Aliana Podívám se na podivnou dívku a jen přikývnu hlavou. Není mi zrovna dvakrát do mluvení, ale nejsem nijak proti, aby si přisednula vedle mě. Jindy bych se asi hnedka pokusil seznamovat, ale teďka na to myslím není úplně nejlepší chvíle. "Ahoj." Podívám se na ní tázavě, aby jsem zkusil odhadnout důvod její přítomnosti zde, ale vypadá to, že jí jde jen o jídlo a nějakou tu konverzaci. "Hádám, že zelená není normální barva plamenů. Zelený plamen vzniká kvůli chemikáliím, které by se pak dostali do tvého jídla. Pokud na to nemáš stavěný metabolizmus, tak je možná otrava, nebo minimálně břichabol." Pokusím se tedy nějak přispět do konverzace, kterou Aliana začala. |
| |||
Jídelna Hlavně Kristy “I tahle pro vás možná drobnost mu hodně pomohla. Co se týče Dollyho, mám důvěru v místního léčitele že se o něho postará.” Když se mi představí dám si pěst k srdci, místo běžného úderu. “Grimgull.” |
| |||
Jídelna Mersi, Laudi Jím a rozhlížím se kolem, potom se rozhodnu že si dojdu pro kávu a tác pod který nakouknu a ozve se kvákání. „Skvělé žáby.“nadšeně poskočím a zatleskám. Potom svůj podnos s žábami odnesu ke stolu a když ho potom odklopím první žába uteče, ovšem já podnos přiklopím dost rychle zatímco druhou rukou žábu přibiju ke stolu .Je vidět červené světlo stejně jako jak žába vysychá, jsem při chuti vytáhnu další žábu a chvíli si jí prohlížím než nastane podobný efekt i s touto žábou. Napadne mně že bych se mohla přidat k některým studentům třeba k těm které jsem ještě nepoznala a tak vezmu vše a vydám se ke stolu kde sedí Mersi a nějaká dívka s kloboukem na hlavě. „Ahoj Mersi“usměju se na něj a potom položím vše co mám v ruce zatím na stůl a oslovím tu dívku. „Ahoj já jsem Aliana. Vidím že zde může být zábava, jen Yqi mohla počkat až si opeču ty klobásy než se rozhodla ukázat jak umí střílet.“ |
| |||
Jídelna Především Grimgull, všichni v jídelně Podívám se orkovi do očí. “Není vůbec zač, jen jsem přinesla vodu. Hlavní věc jsi udělal ty. Věřím, že o něho bude dobře postaráno. Jo… Jmenuji se Kristy. A ty?” Po celou dobu se na orka velice mile usmívám. Zadní pavoučí nohy se pro jistotu lehce dotýkají podlahy. |
| |||
Jídelna hlavně Mersi Rozhlížím se po jídelně a hledám místo kam bych si mohla sednout a taky někoho kdo by mi dokázal vysvětlit proč se dneska všichni rozhodli že to tady podpálí. Nakonec se rozhodnu zeptat kluka s obvazy na hlavě který vypadá že by to mohl vědět. "Ahoj, můžu si přisednout?" Zeptám se ho opatrně a ukážu na kývnu hlavou k místu vedle něj. Nechci ho nijak vyrušovat, ale vážně by mě zajímalo jestli tu je normální něco jen tak zapalovat. |
| |||
Jídelna Nikdo určitý Vděčně kývnu na Luise poté co mi pomůže na nohy. Nevím co dál. Oheň je zatím můj nepřítel a ještě jsem si k němu nenašel cestu a poté co jsem viděl, jak byla moje schopnost spálena s ním já sám nechci přijít do kontaktu a je mi jednu jakou má bravu. Pohled na Grimgulla jak dává ruku do plamene je opravdu nečekaný a zajímavý. Bolest, kterou cítí a zároveň klid, s kterým hovoří k Dollymu. Opravdu fascinující. Dolly se o něco pokouší, ale končí to tím, že padá k zemi. Chci jít za ním, ale pak si uvědomím co dělá Luis. Někdo do cisteren následně vystřelí a následuje sprška, která plameny uhasí. Minimálně mi tímto bylo názorně ukázáno, že s ohněm by se opravdu nemělo hrát. Nějak si nejsem jist co by jsem měl nyní dělat. V takové situaci jsem se ještě nenacházel. Nebezpečí jsem už zažil, ale tohle bylo jiné. Poté co jsou ranění odneseni na ošetřovnu se jednoduše usadím u stolu a zamyšleně hledím před sebe. Moje mysl potřebuje zpracovat co se právě stalo. Vnímání několika vědomí najednou v takové situaci mi v hlavě udělalo celkem guláš, na který si budu muset zvyknout. |
| |||
Jídelna Hlavně Kristy, Kimero, Dolly Jen jak řeknu chlupáčovy co má dělat, vyběhne pryč z jídelny. Snad opravdu hledat pomoc. Mezitím co čekám než dojde léčitel, pravidelně kontroluji Dollyho dýchání a bití srdce. Zanedlouho mi někdo dá ruku na rameno. Otočím se podívám se na něho. Jeho vzhled se dá jenom popsat jakožto vlk chodící na zadních, i když na vlka je trochu malý. “Ano, samozřejmě.” Přikývnu a uhnu mu z cesty, aby mohl vzít Dollyho. “Nikdo další by zraněný být neměl.” Konečně se postavím a zhluboka vydechnu. S vlkem nejdu, vím že bych jen překážel. Shlédnu dolů na fialovou, co mě před chvílý oslovila. “Jen jsem mu dal první pomoc. Už předtím byl relativně stabilní.” Na tváři se mi objeví malý smutný úsměv. “Předtím jsem neměl příležitost vám poděkovat. Děkuji mockrát za vaši pomoc.” |
| |||
Jídelna Především Grimgull, všichni v jídelně Stojím na svém místě a pozoruji chlapce, jak si trhá rukáv košile a ošetřuje popáleniny. Dál ho pozoruji a čekám, kdyby potřeboval nějak pomoci, abych byla po ruce. Poté ork promluví někam pod stůl a já zahlédnu mrňouse, jak zmizí ve dveřích. Měli bychom ho odnést na ošetřovnu, ale na jednu stranu bude lepší s ním moc nehýbat. Dál stojím a trpělivě očekávám příchod někoho z ošetřovny. Po nějaké době vejde do jídelny velmi zajímavě vypadající bytost a jde rovnou k nám. Zvedne chlapce opatrně do náručí a vybídne zraněné, aby šli za ním. No já naštěstí nejsem. Uleví se mi, když vím, že je chlapec v dobrých rukou. Skopím pohled na orka. “Velmi dobrá práce, nejspíš jsi mu zachránil život.” Pronesu mile a zdvořile. |
doba vygenerování stránky: 1.3390688896179 sekund