| |||
Ošetřovna – RM4 Salazar Vidím že zde mají napilno a já přemýšlím zda je mé přirovnání ke střední škole přesné ovšem lepší mně aspoň zatím nenapadá. A protože tady stojíme jako tvrdé Y tak přemýšlím že se zeptám Salazara jestli tady skutečně musíme být když ani jeden z nás neumí léčit. Jistě mohli bychom poskytnout jinou útěchu a já bych zde možná našla uplatnění, ale doufám že k tomu nedojde protože nechci ztrácet čas uklidňováním bandy kňouralů. Ale Salazar potom řekne že se mnou chce být někde sám to je milé, dám mu ruce kolem krku a věnuju mu také dlouhý a vášnivý polibek. Opustíme ošetřovnu, držíme za ruce a jdeme do sklepení kde mně napadne že bychom mohli zkusit tu první místnost která byla předtím zavřená, ale Salazar nakonec vybere jinou místnost. Když projdu dovnitř tak se rozhlédnu kolem a jako první si zuju boty a slastně zavrtím prsty, (nemám ráda uzavřené boty protože se mi v nich potí prsty) potom se vznesu do vzduchu a doletím k něčemu co připomíná jukebox. „To je jukebox, můžeš přehrát Total Eclipse of the Heart?“zeptám se zatím co si prohlížím hrací skřínku než se podívám vedle. Opět se vznesu a dosednu na zem vedle šampaňského které se ukáže jako ten nealkoholický blaf. Jsou tři věci které považuji za tu největší zvrhlost na světě, nealkoholické pití, kouření a punč. I když se mi podařilo vylepšit ten vtip s říznutým punčem když tam místo alkoholu nalijete projímadlo, účinek se dostaví dřív a je zábavnější. Pokud ke mně do té doby Salazar nedojde tak k němu opět doletím dám mu ruce kolem krku a zeptám se. „Dobrá máš nějaký nápad co teď? Já bych se třeba o tobě chtěla něco dozvědět.“ |
| |||
Společenská místnost - Pozemky Rell, všichni cestou Začervenám se nad jeho lichotkou. "Děkuji," usměji se rozpačitě. "Ano?" zeptám se, když začne větu, ale nedořekne jí. Nakonec to ale odmávne. Ohlédnu se za kroky a jen vidím Ys mizející na schodišti. Zřejmě šla na svojí hodinu. Když se otočím zpět, opětuji mu úsměv, nyní již klidnější a přikývnu. Když sejdeme dolů, Suson tam stále stojí. Zdá se, že na někoho čeká. Pokud se na mě podívá, usměji se na ní a pokračujeme ven. Pokývnu směrem vlevo. "Projdeme si zahradu?" |
| |||
Asklépius, všichni na ošetřovně a cestou Po chvíli ke mě přijde Asklépius. Odpovím, na co je potřeba a spolupracuji při léčení. Oplatím mu úsměv. "Děkuji" a abych nadále nepřekážela, projdu ošetřovnou na chodbu a přesunu se do sborovny si odpočinout, než budu mít poslední hodinu. |
doba vygenerování stránky: 1.6882381439209 sekund