| |||
Chodba dívčí koleje Ulgge, Shae, Kimero, Monique, Wayne, Laudi, Leonor, Alyssa Když slyším tříštění ledu, ohlédnu se. Vydechnu si úlevou. Konečně se to snad vyřeší. "Jsou tu dva vážně zranění, jedna v bezvědomí, ale vypadá to, že nezraněná a jeden s migrénou, ale při vědomí. Ale je to jen můj odhad." Při tom ukážu postupně na všechny, o kterých mluvím. Mezitím k nám přijde démonka. "Hmm... Zkus probrat ji, prosím. Tyhle dva bych možná probrala až na ošetřovně. Řekla bych, že nebudou zrovna v nejlepší náladě... Nicméně bychom si měli pospíšit, nejsou na tom moc dobře. Na ní moje léčení vůbec nepůsobí a u něj se mi podařilo jen zastavit krvácení z uší. Může mít nějaké vnitřní zranění, o kterém nevím." Podívám se nejistě na ně na oba. Dokážu tam odnést tak maximálně tu slečnu. Vlka rozhodně nezvednu ani se svou silou... |
| |||
Chodba 1. patro Vlčice mě záhy ujišťuje že je v pořádku, jak ona tak i její společník. Jen letmo na něj pohlédnu jestli tomu tak skutečně je ale nevypadám že bych měla příliš starost. Naopak bych si na něj snad měla dát spíš pozor, ten blesk by z kohokoliv jiného udělal škvarek. Tak vyvstává otázka proč jeho dostal zpátky na nohy. Obrátím se zpátky k ní s překvapeným výrazem když přejde k otázce dění. Roztrhla oblečení? Ponížila vlka? Celé mi to přijde jako trochu přitažené za vlasy, ale podrobnosti mě zase tolik nezajímají abych zkoumala kdo s kým co a proč. Je to dívčí kolej, z toho bych soudila že tady neměl co dělat v první řadě. Ale to on potom taky ne. Tady se na to zjevně příliš nedbá. "Ale jistě jen si posluž" pokynu jí ke dveřím pokoje když se rozhodne zachraňovat další studenty. Jen moment po tom co vyrazí na chodbu se moje stěna zeleně rozzáří. Tak co je to tentokrát? Proč se snaží mermomocí dělat problémy. Než bariéru stačím zesílit o další vrstu, led pukne a rozletí se na kusy. Namísto té vřeštily však kolem projde další chlupatec s i on se vydává na pomoc studentům v bezvědomí. Snad bych také mohla přiložit ruku k dílu, když už jsem pomohla těm dvěma. Vykročím ze dveří a dívce věnuji jen krátký nevraživý pohled, takový ke kterému není třeba dodávat víc. "Pokud chcete můžu pomoci s jejich probráním" oslovím dvojici která už byla u vlka a jeho kořisti. Pozvednu při tom dlaň nad kterou se zformuje koule křišťálově čisté vody. Léčivou magií jsem se nezaobírala, takže leda by se spokojili s tim že bych je probrala sprchou ledové vody, tak se obávám že nebudu moc jak jinak pomoci. Není to sice nejjemnější způsob, ale způsob tak či tak. Probuzení šokem. Pokud odmítnou voda se rozplyne v obláčku páry. Jinak spícím přistane rovnou na obličeji. Jako kdyby na ně někdo chrstnul vědro vody. "Snad bych vám mohla pomoci dostat je na ošetřovnu..." Krátce prohlédnu obě těla."Ale snad jediná ona bude potřebovat ošetřovnu... pokývnu k ohořelému tělu. |
| |||
Jídelna Především Lius a Max, Dolly, Grimgull "To je také možnost. " Voda jako kyselina pro děti? Co to má znamenat? Voda může fungovat i jako kyselina? Jistě by musela obsahovat něco navíc a nebylo by to jen vodou, ale i tak možnost, že by mohla voda působit jako kyselina mě trochu děsí. Pouze pokývnu hlavou a chvíli se dívám jak jí, nakonec se začnu dívat i okolo a zahlédnu tak Dollyho s Grimgullem. Málem spadnu ze židle, když spatřím zelené plameny, kvůli kterým mi na moment povolí mé soustředění a tak do blízkého okolí opět uvolním trochu své pasivní schopnosti. Hned se však vzpamatuji a schopnost zarazím. Zároveň ukážu na oheň, který se dostane na stůl. "Hořííí." Řeknu překvapeně a o něco více nahlas, než je klasický hlasitost. Jedno vím jistě. Oheň nemám rád a ještě nějakou dobu jej mít rád určitě nebudu. Trochu zmatkuji s pokouším se vstát ze židle, i když je přisunutá u stolu, což se mi tedy nepovede a když se pokusím odsunout, tak použiju moc síly a sám se shodím s židlí na zem. |
| |||
Jídelna Grimgull a Qhesoth Jak se Grimgull vydá k pultům s jídlem, následují ho a vezmu si od každého miniaturní kousíček. Jedno zrnko vína, jednu jahodu, jeden plátek okurky, jeden rybí ocásek... Následuji ho i ke stolu a posadím se vedle něj. Jsem plně zaujat svým talířem a každý kousek si prohlížím, jak kdybych ho nikdy neviděl. Možná že taky ne, protože jsem se v jídelně NŠÚ zas tak nezdržoval. Navíc je tady výběr výrazně jiný. S velkým nadšením ochutnávám nezvyklé chutě a jen tiše naslouchám podivnému rozhovoru Grima s dívkou. Zaujme mě však zelený plamínek v jeho ruce. Položím zpět na talíř kousek pečené cukety a zblízka si prohlédnu plamínek v jeho ruce. Pak se nadšeně podívám na něj a položím svou dlaň vedle jeho, i kdybych si měl vylézt na židli. S pekelným soustředěním se zahledím do své dlaně. Dlouhou chvíli se nic neděje a pak z mé dlaně vyrazí mohutný vysoký zelený plamen, identický tomu Grimovu. (91%) Samotného mne to překvapí a tak místo hrdého pohledu, sebou prudce škubnu, až se plameny roztančí po stole (jestli plamen co tvořil Grim zapaluje věci) a já přepadnu v židli na zad. |
doba vygenerování stránky: 1.5186541080475 sekund