| |||
Pánská koupelna - Jídelna nikdo konkrétní Dokončím svou ranní hygienu, zatímco uvažuji, co asi byl ten záblesk, který mne zasáhl. Mám otevřenou mysl a snažím se vnímat další vzruchy. Sice to běžně nedělám, ale tohle skoro znělo, jako kdyby někdo uvítal mé schopnosti. Vzhledem k tomu, že se toho moc dalšího neděje a mám dojem, že to přišlo z dívčí koleje, tak usoudím, že to byla nějaká holčičí bitka. Ten hlas byl sice klučičí, ale co já vím, třeba se perou o něj. Nebo kvůli němu. Zatímco tam tak nepřítomně stojím a snažím se naslouchat myslí, tak napůl vnímám debatu ve vaně. Když se začne dvojice sbírat potom co zmíní, že bude čas jídla, tak poklepu hlavou. Jistě to nic nebylo a když, jsou tady profesoři, kteří by se o to postarali. Hodím svou mokrou osušku přes držák a nechám jí tam schnout. Mé nahé tělo se zatáhne oranžovými šupinami, které mi vytvoří něco jako tříčtvrteční kalhoty a vestičku. Mávnu všem přítomným v rozloučení a vykročím z koupelny. Sesypu se do jídelny, kde obejdu Modrého. "Dobré ráno!" zahalekám na něj a do prostoru kolem. Proměním se vedle něj a po dračím se usměji. "A dobrou chuť!" zahalekám znovu, než strčím čumák do mísy s masem. |
| |||
Pánská koupelna hlavně Grimgull Vstřebám jeho odpovědi a další otázky si nechám až do jídelny. Všechno mu tedy jen zamyšleně odkývu. Pečlivě se osuším a tak nějak se zamotám do osušky, zatímco se Grimgull obléká do uniformy. Tentokrát velmi opatrně špičkami prstů vezmu do rukou svou tuniku a čekám až bude hotov. Když se na mne otočí, trochu nervózně bose přešlápnu. "Vlastně... Mám uniformu na pokoji. Jestli nechceš jít se mnou, můžeš jít napřed, pak tě doženu," nadhodím, zatímco rozpačitě sklopím pohled k zemi. |
| |||
Pánská koupelna Dolly, Hillaris, J. Warren “Nemám tušení co je Ministerstvo, takže asi ano.” “Ano, to je jedna z věcí se kterou dokážeme pomoct.” “V podstatě. Pořád máme svobodnou vůli, ale i tak je lepší se aspoň nějak držet elementů.” “Můžou se podobat tvarem. Ale vodní elementál je pořád z vody, ať má jakýkoliv tvar.” Dolly se pak začne sušit a já ho následuju. Jen místo takového hadru jako má on použiju svoji tuniku. Vlasy mi ještě pořádně neuschly, proto si je zavážu do tuniky. Pak se obleču do uniformy a jelikož nikomu nevadilo jak jsem si zavázal tu látku kolem krku, tak si ji opět zavážu do osmičkového uzlu. Kývnu na Dollyho. “Můžeme jít?” |
| |||
Jídelna především Mersi a Max "Se svými potřebami se máme obracet na třídního profesora, zkusil bych to tedy u něho," usměji se na něj, když si vybavím informace, které nám předal. Potom co si naberu jídlo a vypadá to, že má Max taky nabráno, nastavím mu opět rameno a vezmu oba naše talíře, abych je odnesl zpět ke stolu, kde jsme seděli. Když se vracíme, tak je Mersi už zpět na svém místě, takže mu jen pokynu hlavou a položím Maxův talíř před místo, kde spal. Také mu k němu položím vidličku a lžíci. Začnu se věnovat svému jídlu, zatímco poočku kontroluji, zda to Max zvládá. |
| |||
Jídelna především Luis a Mersi "Ahoj pane!" pozdravím vesele. "Až se najím, budeš taky můj kamalát?" zeptám se cestou k pultům. Jakmile tam dojdeme, seskočím mezi jídlo a vezmu si od Luise talíř. Nandavám si od každého trochu. Je tady toho tolik, že si nedokážu vybrat. Chvíli balancuju s talířem, aby se mi to všechno nesesypalo. |
| |||
Jídelna především Luis a Max Vypadá to, že co se týče rozdělování, tak Luis není spokojený. Nejspíše pouze udělal něco, kvůli čemu byl označen za nebezpečného, než, že by byl přímo nebezpečný. Myslel jsem, že tady budou spíše nebezpečí, která mohou ohrozit města, civilizace, ale opravdu nevím, jak by toho takový Max mohl být třeba schopen. "To ano. Naštěstí nepotřebuji moc spát, takže si najdu čas a optám se ostatních profesorů a uvidím co mi poví." Je hodně věcí, které mě zajímají a které bych rád prozkoumal. Třeba já samotný, některé moje schopnosti by si zasloužili více pozornosti a průzkumu. Data nejspíše zanikla, nebo je drží otec, ale ten je nyní mimo hru. Doufám v to. "Ahoj Maxi." Pozdravím jej, když se probudí. Zvedám se z místa tedy také a vydám se k podivným kuličkám. Poté se podívám na Mase a Luise. Jejich dvojka mi přijde vcelku komická. Posléze se vrátím na své místo. |
| |||
Jídelna především Mersi a Max "Řekl bych, že rozdělování má určité chyby, ale kdo jsem, abych jim soudil zdejší systém," zareaguji na to, že si nepřijde nebezpečný. Jsem na tom stejně. Sice se stalo, co se stalo, ale to chtělo mnohem více prozkoumat, než to, co udělali. Trochu mi přišlo, že jen spláchli své problémy. "Uvidíme, co se z toho vyvrbí," pokývnu hlavou. Skutečně by mne zajímalo, zda tomu tak je. "Nevím, jak tomu je přes všední dny, ale všiml jsem si, že s námi budovu sdílí jen dva profesoři. Možná to bude kvůli našemu nočnímu režimu," poznamenám na to, že bude muset najít nějakého profesora. Čekám, než si na mne Max vyleze, než se podívám na Mersiho, abych se omluvil, že si jdeme nabrat jídlo. Vypadá to ale, jako že půjde také, takže se na něj jen usměji a vyrazím k pultům s jídlem. Podám Maxovi talíř a na svůj si začnu nabírat zeleninu. |
| |||
Jídelna především Luis a Mersi Ještě než mě Luis probere, už cítím vůni jídla. Současně s jeho dotykem s prudce probudím a narovnám. Než se naděje už mu stojím na ramenou, držím se jeho parůžků a natahuju krk, abych viděl co všechno se tam skládá. Jsme ale dost daleko. Zapružím nohama jako bych skákal, ale nezvednu se. "Fuufííí! Mám hlaaad!" |
| |||
Jídelna především Luis a Max "To ano. Trochu mě překvapilo, že jsem skončil tady. Nepřijdu si, že by jsem byl nějak nebezpečný." Opak je sice pravdou, ale pro konverzaci to bude lepší, když to povedu takhle. Přeci jen by se pak mohl vyptávat co dovedu a to je téma, kterému bych se raději více vyhnul. "Tím i je. Celkem mě překvapilo, že ještě existují tvorové, kteří jednají nezištně a nejspíše bez postranních úmyslů." Tímhle mě Jigme opravdu překvapil. Dobrosrdečný tvor, který je ochoten pomoci ostatních je něco, co jsem vlastně ještě nezažil a nečekal jsem, že zažiju. "Jen budu muset skočit za vyučujícím Mathem, jestli by mi nedal lahvičku, do které bych mohl směs připravit. Dávat to do obyčejné skleničky mi totiž nepřijde, jako dobrý nápad." Jestli jsem si dobře zjistil, tak nás pan Math bude učit vědecké předměty, takže k něčemu takovému by měl mít přístup. Zajímalo by mně jaký je, ale to uvidím, až se s ním seznámím. Jídlo je tady. Usměji se, když Luis probudí Maxe, kvůli jídlu. Já už jsem po jídle a sem jsem přišel jen kvůli slušnosti. Přesto si možná sbalím pár onych podivných kuliček, které jsem tu kdysi měl. Zajímalo by mne, jestli půjdou využít na výživu rostlin. S jídlem by se prý nemělo hrát, ale jelikož nejsem člověk, tak se ono pravidlo na mě myslím nevztahuje. |
| |||
Pánská koupelna Grimgull, Hillaris, J. Warren "Aaa, takže jako když rodiče bezmezně věřili Ministerstvu," srovnám si to pro sebe k něčemu co znám. "Takže, když mne něco zajímá každý den, až se mi nedaří přemýšlet o ostatních věcech, tak s tím pomáháte?" zeptám se zamyšleně. "Takže i když vám říkají jak žít, tak stejně si vybíráte jen to, co sami chcete?" ujišťuji se, "aha, já myslel, že pořád říkali co máš dělat." Vypadám zaujatě, když zmíní vyšší elementály. "Myslel jsem tím spíše, jestli dokáže napodobit ostatní živé tvory." Povzbudivě mu kývnu hlavou, když řekne, že v to doufá. Potom zavelí, že je koupel hotová, tak opatrně vylezu a začnu se pečlivě sušit, abych nenakapal v chodbě. |
doba vygenerování stránky: 1.4539911746979 sekund