| |||
Posun na Luny 16:00 slečna Buffetová, Rubus, pan Jigme a společnost Přecházím po pokoji a uklízím to málo, co mi zbylo z osobních věcí. Vzhledem k tomu, že ženská podoba neopadla se svítáním, tak se vysvléknu ze své tógy a ulehnu do postele. Chvíli mi trvá než usnu, i když nyní mám pokoj pro sebe. Probírám se prvního víkendového dne se setměním. K mé velké úlevě již ve své pravé podobě. Dokonce se z toho nadechnu a vydechnu. (17%) Zajdu do koupelny, kde se upravím a opláchnu. Každému, kdo je ochotný mne poslouchat povykládám, jak necivilizované je, že sdílíme jednu koupelnu. Po návratu do pokoje se obléknu do uniformy, kterou si pečlivě upravím a zastrkám tak, aby na mne byla vypnutá. Dokonce mne příjemně překvapí její kvalita. Není to nic zázračného, jako oblečení od mého otce, avšak k funkčnosti je překvapivě pohodlná. Vydám se nalézt slečnu Buffetovou, kterou po náročném hledání a doptávání se, nakonec naleznu na ošetřovně, skolenou nemocí. Velmi mne to překvapí, vzhledem k tomu, že jsem obeznámen s pevným zdravím jejího rodu. Zůstanu na ošetřovně dokud mne ošetřovatel nevyprovodí z místnosti. Navštívím jídelnu při každém jídle, vzhledem k tomu, že by bylo nerozumné nedoplňovat síly. Přeci jen všichni víme co se před a po našem příchodu událo. Volný den využiji k tréninku v samotě mého pokoje. Přeci jen zkouším novou proměnu a ne destruktivní kouzla. (64%) Nemohu říci, že by to byl nějaký zázrak, ovšem je to lepší než minule. Jestli během jídel narazím na pana Jigmeho, rád se k němu připojím v plodné diskuzi. Pokud by to bylo již po vyvěšeném rozvrhu, rád s ním proberu ten. Vlastně je to ten samý rozvrh, jenž jsme měli, jen se změnili profesoři a ubyli kroužky. Samotného mne zaujalo to, že jsme jedna třída a přesto jsem si v rozvrhu všiml kolejních předmětů. Toto téma rád sdílím s dalšími přísedícími. Věc kolem rozvrhu se mi trochu objasní, když společně se sportovní uniformou obdržím i výtisk osobního rozvrhu. Avšak by mne stále zajímalo, jak to bude fungovat. Vzhledem k slunečnímu svitu se ještě uložím do postele. Pánský pokoj č.8 - Koupelna nikdo konkrétní Po zazvonění zvonu vstanu, rozcvičím se a s hygienickými pomůckami se vydám do koupelny, abych se upravil. Na sobě mám velmi lehký saténový (samozřejmě značkový) spací soubor. |
| |||
POSUN NA LUNY 16:00 VŠICHNI V okamžiku, kdy se přes první patro přelila aura zoufalství, okamžité chuti zemřít, ale zároveň nechuti ukončit svůj život jinak než rukou Ylrys, která zastavila na místě všechny, jenž měli v plánu odejít… V ten moment to upoutalo pozornost jak Tortuna tak Tarneyho. Dívky (Alfa a Ysea) se tak dostali ze své situace jen s ústním varováním. Ysea však dokázala zaregistrovat těsně před tím, než se Tortun proměnil v obláček černé mlhy, jak se po ní, s úšklebkem, pobaveně podíval. Shae se bohužel nedočká odpovědi na svou druhou otázku, protože Tarney před šancí odpovědět musí odspěchat do patra. Než však stačí zasáhnout váš třídní profesor, objeví se v patře Tortun, který celou situaci vyřeší velmi jednoduše a to tím, že se objeví přímo za Ylrys a srazí jí hlavu. Když se Ylrys doregeneruje v Tarneyho kabinetu, kde je i nakrmena kusem masa ze zdejší zvěře (který určitě ještě neochutnala) může posléze zjistit, že Kyoki a Han nejsou nikde k zastižení. Samozřejmě všichni zúčastnění, jenž byli zraněni, také byli ošetřeni. Poté již utichá ruch budovy, Shinobu začne sklízet ze stolu a poté do kuchyně uklízet zbylé jídlo z pultů. Postupně se profesoři i studenti odebírají k odpočinku. Ať již spánku nebo potřebnému klidu, aby se vyrovnali s událostmi posledních hodin. Dobrou zprávou pro všechny proměněné může být, že do dvanácté polední vyprchá změna pohlaví. (Všichni co vystupují z proměněného pohlaví mi hodí %.) Během víkendu se toho příliš neděje. Možná jednou z viditelných změn je absence jednoho fialového draka, Tortuna a několika dalších studentů. Ať již odešli kdykoliv kamkoliv, můžeme jim jen přát šťastnou cestu a ať jim je lépe. Také několik studentů přibylo. Jejich příchod byl stejný jako všech - napřed byli uvedeni v hlavní budově školy k řediteli, který je přijal. Poté je starší student odvedl skrze les před velkou bránu, která vede na pozemky třídy K. Tam jim byl přidělen pokoj a předána informace, že rozvrh a uniformy dostanou posléze. (A budou jim doneseny do pokoje.) Ve čtyři hodiny odpoledne v Sunny byl vyvěšen na nástěnku konečný rozvrh, který vypadal pravděpodobně jinak než všichni čekali. Přibyla totiž celá sekce nástěnky, kde byli rozvrhy jednotlivých studentů, profesorů a společný rozvrh kde kdy koho zastihnout. Také byl o víkendu v přízemí poměrně rozruch, když se do učeben stěhoval nábytek a přibyla celá jedna místnost. V Luny v poledne se ozvalo zaklepání na dveře všech. Každému studentu byl donesen nový tělocvikový úbor. Ti citliví z tohoto mohli cítit magii. Pokud se někdo zeptal, byl informován o tom, že alespoň během bojového cvičení a individuálních hodin se bude úbor přizpůsobovat i proměnám a jiné magii. Těm, jenž nastoupili po půlnoci mezi Venuy a Saturny, byla navíc doručena jejich na míru šitá uniforma. Všichni měli na svém oblečení obyčejný papír, na kterém byl vytištěn jejich rozvrh. A pak to již bylo jen chvíli, než se ozval školní zvon, jenž značil budíček ve čtyři hodiny odpoledne. |
| |||
Chodba před jídelnou - Ošetřovna Kelly, Rubus, Sukui, Gill "Abych nelitoval, že jsem to připomněl..." pronesu úplně stejně šibalsky, jak se usmála. Na to se tiše uchechtnu a už ji vedu sebou směrem ošetřovna. "Tady je vždy k užitku být co nejvíce v kondici. A musíš využít příležitosti, kdy se ti podívají i na pohmožděniny," zazubím se před sebe, zatímco se vracíme chodbou, kterou jsme přišli. Na dveře ošetřovny rázně zaklepu, než je otevřu a strčím hlavu dovnitř. "Haló? Posílá nás profesor Draco..." |
| |||
Chodba před jídelnou Ulgge Vyskočí mi příjemná husina snad úplně všude, jak mi pohladí po ruce. "Pravda... Skoro bych zapomněla..." podotku se šibalským úsměvem. Protočím oči. "Když jinak nedáte..." Nechám se vést. Nic mi není, je to jen malé pohmoždění... |
| |||
Jídelna Jen co začně pohodlně se usadím na desce stolu přímo proti ní. Zapřu se rukama a užívám si představení. Takhle mám dokonalý výhled. Doslova z první řady. Vždycky je to o něco nudnější když nemají po ruce žádné zbraně kterými by si mohly pomoc. Na druhou stranu je ale celkem zajímavé sledovat co vymyslí s tím co mají k dispozici. Tak se nemůžu rozhodnout co by bylo zajímavější. Asi to bude tak půl na půl. Každý způsob má svoje kouzlo. Pustí se do sebe vážně brutálním způsobem, což ale nakonec není zase nic neobvyklého. I stou svojí zřejmě jen lidskou silou si rve až maso z kostí. Krev stříká kolem a nedivila bych se kdyby to i kráska vedle schytala sprškou její krve, která taky bude pěkně horká. Naštěstí mě podobné starosti nijak netíží protože se zastaví o můj štít a okamžitě z něj steče na zem. Oči se mi rozzáří nadšením při té překrásné kakofonii praskání kostí a trhání masa. S údivem pozoruji jak se její zranění znovu a znovu zacelují. Tohle bude na hodně, hodně dlouho. Tohle většinou končí když už tělo není vůbec schopné se pohnout protože mu to zranění zkrátka nedovolí, ale protože ty její mizí tak rychle, skoro rychleji než si je stačí působit, čeká mě dlouhé divadýlko. Její utržené prstíky zachytím ve vzduchu než je poztrácí někde po zemi. Takže se teď vznáší pár stop nad stolem. Byla bych se kochala dál, ale taky začínám rychle spadávat do vcelku rozverné nálady. No možná že už by to prozatím stačilo, dokud se ještě držím na uzdě. Jen nemám jak jí zastavit. Mohla bych jí zabránit v pohybu ale jen ji pustím... Zatraceně.Takový problém jsem nikdy řešit nemusela, vždycky to totiž končilo jen jedním způsobem. Vždycky jí můžu poslat k zemi, ale mohla bych nejdřív zkusit najít jiné východisko, takové při kterém nebude hrozit že mi to ujede a ona z toho ztratí hlavu. Doslova. Trochu nejistě se tak rozhlédnu kolem kdo by jí tak mohl pomoci, ale bohužel tady většina nevypadá právě schopně. Naštěstí pro ni jí přispěchá na pomoc černovlasý čaroděj a jediným lusknutím prstů ukončil její. Je opravdu pohledný a ten jeho temný podtón...je vážně něco. Jen koutkem oka při tom zaznamenám že se dívka promění zase zpátky. "Zajímavé" zamumlám si pro sebe. Zajímavé mít jakousi náklonost k někomu koho vidím a cítím poprvé v životě. Snad mi ani nevadilo že se takhle vetřel. Zamyšleně nad tím nakloním hlavu na stranu a dál z něj nespouštím oči. Jeho následná otázka ale změní zamyšlení ve zmatení. "Obědové meny?" zopakuji po něm. "A která část by to měla být?..." odmlčím se ve svojí otázce pak s pohledem na zkrvavenou dívku a její prsty. "...nebo máš snad na mysli?" jeden z jejích prstů vznášejících se nad stolem se přesune před její čelo a začne na něj ukazovat. S pozdviženým obočím k čaroději nechám otázku viset ve vzduchu. Pochopitelně mám na mysli její nedávný stav mysli. "Tak vůbec ne, to byla jen ochutnávka" řeknu nenuceně, ale zlověstný podtón se do mých slov stejně prodere. |
doba vygenerování stránky: 1.3610329627991 sekund