| |||
Jídelna Jigme "Každá emoce je stejně důležitá jako ostatní. Jejím pochopením lze pak emoci potlačit, nebo jí v jedinci vyvolat určitými činy." Opravím jej s tím, že bych měl dát laskavosti přednost. "Laskavost pokud vím je vlastnost a ne emoce, i když je to pěkná vlastnost z toho co jsem u tebe zpozoroval." Usměji se na něj. "Je třeba být ve škole chráněn před útoky? Myslel jsem, že je to zde bezpečné." Povím s obavami a ihned začnu po okolí těkat očima, jelikož se mi právě zbořila celistvá představa o tomto místě, takže začnu pohledem hledat za nejbližším salátem odstřelovače a na stropě schovaného vraha s nožem mezi zuby, který se chystá nečekaně na někoho spadnout a zabít jej. "Díky." Povím zatím co pohledem nadále pátrám po možném nebezpeční, které by nás mohlo ohrozit. A to mi učitel řekl, že schopnosti mohu použít jen na obranu a přitom je to zde nebezpečné. Měl bych si také pořídit brnění? Asi ano. Nemám žádné schopnosti, které by mě dělali nějak odolného. |
| |||
Chodba Shatyra Idem po chodbe a rozmýšľam. Keď po dlhšej dobe nikoho nenájdem, tak už to zdávam, keď vidím niekoho ísť po chodbe. Skúsim sa Jej spýtať, či nevie, kde je niekto z učiteľského zboru, okrem tých, čo sú akurát na obede. Idem za ňou a zrazu sa ozve výkrik a ona sa rozbehne. Idem za ňou, pretože chcem zistiť, čo sa deje. Keď tam prídem, už je vnútri, nechcem vstupovať asi do jej izby bez povolenia, tak len zakričím: „Je všetko v poriadku ?“ Ak vybehne von, utekám za ňou, pretože chcem zistiť, čo sa deje a kde môžem nájsť niekoho z učiteľského zboru. |
| |||
Jídelna Alfa Můj ohníček se svého snažení hrabat se mi v hlavě raději vzdává. Tak přece má trochu toho rozumu, když už to vychování jí tak trochu zchází. Nemám příliš náladu se teď s nějakým bavit tak si jen uzobávám sladkých jahůdek a jen se blaženě vyhřívám. Teď je to ještě o to lepší protože byla velice povolná a objala mě svýma horkýma rukama. To jsem tak docela nečekala ale určitě jsem za to ráda. Pak si tu svojí zvědavost ale zřejmě rozmyslí a stejně mi vleze do hlavy. Její tělo tak okamžitě ovládne neodolatelná a nukojitelná touha po vlastní bolesti a utrpení. Nedokáže se jí nijak zbavit ani se před ní ochrátnit. Bez varování nebo bez nějakých příprav jako před okamžikem kdy mojí mysl jen zkoumala. Nestačím ani zareagovat na její nenadálí příchod. Překvapeně na ni kouknu než se jídelnou rozezní můj nadšený smích. Přece bude zábava. |
| |||
Kabinet Tarneyho - Pokoj Když mi profesor dovolí odejít, tak se zvednu a rychlými kroky kráčím ke svému pokoji. Po vstoupení na kolej slyším výkřiky a za rohem je v chodbě cítit pach krve. Přidám do kroku a mířím ke svému pokoji. Co se to tu sakra děje! Moc se mi to nelíbí a hlavně dveře do mého pokoje jsou otevřené! Téměř doběhnu k otevřeným dveřím a vstoupím na kraj pokoje, abych viděla, co se tu děje. Naskytne se mi pohled na dívku, která má vykousnutý kus masa z ruky. Když tohle vidím tak na pár vteřin ztuhnu. No tohle! Co teď… Tohle by měl vědět Tarney, že tady něco takového provádí! Když se vzpamatuji, rychle se otočím na patě v úmyslu okamžitě opustit pokoj. Pokud se mi podaří dostat se pryč, co nejrychleji běžím do kabinetu za Tarneym. Pokud se dostanu až ke dveřím, začnu na ně bušit jako o život. |
doba vygenerování stránky: 1.3629529476166 sekund